Jednou z fascinujících technologií s velikým potenciálem, s nimiž dnes pracují nanoinženýři, je i technologie nanomotorů. Jsou to motory, které pracují v nanoměřítku a jsou mnohonásobně menší nežli lidská buňka. Tým amerických vědců nedávno s využitím postupu DNA origami, tedy „stavebnice“ založené na molekulách DNA, vytvořil motor, který je v porovnání s dalšími podobnými nanomotory momentálně nejrychlejší a nejvíce stabilní. Jak uvádí vedoucí výzkumu Khalid Salaita z americké Emory University, nanomotory jsou v dnešní době velmi slibné. Mohou být využity například v rozmanitých biosenzorech, při stavbě syntetických buněk nebo třeba v molekulární robotice. Salaitův tým využil v konstrukci svého nanomotoru postup DNA origami, který je pro takový nanostroj vhodný z celé řady důvodů. Nový DNA motor má tvar tyče a jako „palivo“ používá RNA. Díky svým vlastnostem se tento DNA motor pohybuje bez lidského zásahu pěkně rovně a rychlostí až 100 nm za minutu. To je asi 10krát rychleji, než jak se pohybují dosavadní DNA motory. Tvůrci nanomotoru ovšem jedním dechem dodávají, že i když je tento nanomotor relativně rychlý, tak je ještě před námi dlouhá cesta a mnoho úsilí, abychom dohnali přírodní nanomotory. Jednou z největších výzev pro nanomotory je, že pohyb v nanosvětě podléhá jiným pravidlům, než jaká platí pro pohyb, který vidíme na vlastní oči. Nanomotory si musejí probojovávat cestu proti neustálému odporu molekul v prostředí. Tyto síly mohou vést až k tomu, že se nanomotory pohybují sem a tam náhodným tzv. Brownovým pohybem. Nový DNA motor se s těmito potížemi vyrovnává díky svému válcovitému designu. /sm/
