Letošní Hospodářská diskuse,
kterou organizuje Česko-německá
obchodní a průmyslová komora
(ČNOPK), byla věnována střednímu
odbornému vzdělávání, obzvláště
spolupráci vzdělávacích institucí
s firmami. Setkání se zúčastnil Ondřej
Liška, ministr školství, mládeže
a tělovýchovy České republiky, Sybille
von Obernitz, vedoucí odboru odborného
vzdělávání a vzdělávací politiky
Německého sněmu obchodních
a průmyslových komor a zástupce
členských firem komory.
Česko-německá obchodní a průmyslová
komora (ČNOPK) je s 570
členy největší bilaterální zahraniční
hospodářskou komorou v České
republice. Podporuje vytváření
obchodních vztahů mezi českými
a německými firmami a zároveň se
zasazuje v politice a u správních
orgánů o podnikatelsky příznivé
rámcové podmínky v České republice.
ČNOPK patří do sítě zahraničních
hospodářských komor (AHK)
a obchodních a průmyslových
komor (IHK); zastřešující organizací
je Německý sněm obchodních
a průmyslových komor (DIHK)
v Berlíně.
Výchozím materiálem pro pódiovou
diskusi se staly výsledky internetového
průzkumu ČNOPK ke střednímu
odbornému vzdělávání, kterého
se zúčastnily střední odborné školy
a naše členské a další německé firmy
v ČR.
Výmluvná fakta
Český vzdělávací systém nepřipravuje
na praxi žáky dostatečně, protože
jim chybí především praktické
znalosti. To vyplývá z průzkumu ke
střednímu odbornému vzdělávání,
který provedla Česko-německá
obchodní a průmyslová komora mezi
svými členskými a dalšími německými
firmami a středními odbornými
školami v ČR.
Průzkumu se zúčastnilo celkem 207
firem a škol. Pro více než dvě třetiny
(68 %) zúčastněných firem je obtížné
najít kvalifikované odborné pracovníky.
Zvláště se to týká následujících
profesí: obráběč kovů, zámečník
a mechatronik – tedy profesí, které
jsou nepostradatelné pro automobilový
průmysl a strojírenství.
Nedostatek pracovních sil v současné
době zpomaluje další rozvoj
České republiky. „Aby bylo možné
v dalších letech pokrýt potřebu
odborných pracovních sil, musí vláda
stanovit jasná pravidla spolupráce
vzdělávacích institucí s hospodářskou
sférou. Jen tak může v České
republice pokračovat technologický
rozvoj,“ řekl Bernard Bauer, výkonný
člen představenstva ČNOPK.
Do budoucna si firmy přejí větší
zájem žáků o technické obory (95 %)
a lepší praktické dovednosti (89 %).
Kromě toho postrádají firmy u absolventů
technických a řemeslných oborů
znalosti cizího jazyka a větší zodpovědnost
za práci.
Školy hodnotí situaci podobně
– stejně jako firmy si přejí intenzivnější
spolupráci. Více než dvě
třetiny (68 %) středních odborných
škol hledají partnerskou firmu. Jako
nejčastější způsoby spolupráce uvádějí
školy praktickou výuku (90 %),
exkurze a informační setkání. V současné
době chybí školám kvalifikovaní
vyučující a finance na investice
a moderní učební pomůcky.
Názory škol a firem se v mnoha
bodech shodují a problémy jsou známy.
Oba aktéři chtějí spolupracovat
na vytváření podmínek pro střední
odborné vzdělávání (78 % firem
a 100 % škol). Aby toho bylo možné
dosáhnout, žádají firmy i střední
odborné školy legislativní změny,
které by upravovaly vzájemné vztahy
mezi školami, firmami a žáky.
Co připravuje ministr
Ondřej Liška, ministr školství,
mládeže a tělovýchovy České
republiky, na setkání uvedl, že
výsledky průzkumu korespondují
s informacemi ministerstva. Bohužel,
nyní musíme řešit neuvážené kroky
posledních deseti let. Učňovské školství
je jednou ze tří priorit současného
vedení ministerstva. Vypracovalo
strategii obnovy výuky učňů, jež stojí
na třech základních bodech. Jednak je
to větší podíl praktického vyučování
na pracovištích zaměstnavatelů, dále
výraznější spoluúčast zaměstnavatelů
při inovacích učebních dokumentů
a na hodnocení výsledků vzdělávání
a konečně podpora vstupu zaměstnavatelů
do financování odborného
školství.
Experti ministerstva školství formulovali
motivační program spolupráce
škol a zaměstnavatelů. Jeho
cílem je identifikovat bariéry spolupráce
a odstranit je změnou zákona
o dani z příjmu, pracovně-právních
opatření, případně z jiných hledisek.
Jde například o to, aby si zaměstnavatelé
mohli odečítat ze základu
pro výpočet daně výdaje na výuku
učňů, aby se přímo mohli podílet na
vypracování osnov, které by měly by
odpovídat potřebám zaměstnavatelů
a pracovního trhu a konečně by se
zástupci zaměstnavatelů mohli účastnit
i výuky učňů.
„Chceme umožnit zaměstnavatelům,
na jejichž pracovištích bude
probíhat praktické vyučování, čerpat
normativní prostředky ze státního
rozpočtu,“ řekl na setkání ministr
Liška. „Peníze ze státního rozpočtu
by měly vždy směřovat za žákem,
tomu subjektu, který nese příslušné
náklady vzdělávacího procesu.
Ministerstvo chce uzákonit, aby
dalším členem zkušební maturitní
komise v oborech odborného vzdělání
byl odborník z praxe”.
Karel Sedláček
