Technická norma je zákon. O dodržování zákona má dbát stát. Nedodržení technických norem je trestným činem, v životě průmyslového podniku, ve vztahu k zákazníkovi, je ignorování norem likvidační. Normy jsou řád světa, stát vyžaduje jejich dodržování od občanů i subjektů. Stejně jako zákony by ale neměly být objektem státního obchodu a měly by být veřejně přístupné. Mimochodem, každý občan zná varovné heslo: Neznalost zákona neomlouvá. Podle sdělení Vrchního soudu stojí kompletní sada zákonů ČR (často zmatečných a zaplevelených přílepky, v nichž aby se čert vyznal) asi 13 000 Kč a sadu je neustále nutné doplňovat! Soudci a právníci se tomu brání využíváním různých portálů a webů. U norem, které musí podniky dodržovat, tomu není jinak. I ony využívaly on-line vyhledávání. Je to rychlé a operativní. Ale od ledna 2015 je tato služba o 100 % dražší. Zpřístupnění norem on-line státem se mění v obchod se subjekty i občany.
Je to nejméně bolestné opatření, chápejte nás
Na konci loňského roku došlo k úpravě přístupu subjektů a občanů k normám poskytovaným on-line. Kromě deníku Lidové noviny (25. září 2014), se diskusi na toto 100% zdražení, neboť tím Usnesení vlády č. 437 ze dne 16. června 2014 ve skutečnosti je, nikdo nevěnoval, i když některé reakce lze nalézt na serveru http://www.estav.cz/cz/1131. komentare-ke-zmene-cenove-vyhlasky-pro- prodej-technickych-norem. Jako technické médium považujeme za nutné se k této diskusi připojit. Nuže, přečtěme si především, co nám sděluje Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) na konci loňského roku: „Dovolte nám, abychom vás podrobněji informovali o změnách v cenové politice prodeje Českých technických norem v ČR od roku 2015. Sdělujeme Vám, že při přípravě rozpočtu ČR pro rok 2015 vzneslo Ministerstvo financí (MF) z důvodu udržení prezentovaného schodku státního rozpočtu ČR, požadavek na zvýšení příjmů státního rozpočtu z prodeje technických norem. Tento požadavek se promítl do Usnesení vlády ČR č. 437. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen ÚNMZ) ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen MPO) byl tedy povinen uvedené usnesení vlády naplnit konkrétním obsahem, tj. připravit návrh novely Vyhlášky MPO č. 486/2008 Sb., kterou se stanoví odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a řádné distribuce českých technických norem a úplata za jejich poskytování (dále jen cenová vyhláška). Navrhované změny cenové vyhlášky budou spočívat jednak ve zkrácení doby přístupu ke čtení technických norem z 1 roku na 6 měsíců a jednak ve zrušení neomezeného tisku technických norem, spolu se zavedením limitu 1000 stránek za částku 3500 Kč. V případě, že zákazník tiskový limit vyčerpá, bude si moci v příslušném šestiměsíčním období dokoupit další stránky k tisku, a to bez toho, aby bylo nutné opětovně obnovovat (a platit) přístup do databáze jako takové. Tyto změny budou platné pro část Public (jednotlivci) i Profi (firmy). Cílem změny cenové politiky v oblasti technických norem je zajištění vyšších příjmů z prodeje norem při zachování prostředí a systému, který je uživatelům technických norem dobře znám a současně s tím nastavit dlouhodobě udržitelnou změnu, která se co nejméně dotkne každého ze zákazníků, především malých a středních podnikatelů. Dalším z cílů navrhované novely cenové vyhlášky je omezení nelegálního šíření technických norem v ČR. Z dostupných statistik vyplývá, že neomezený tisk technických norem je využíván uživateli technických norem nejen v souladu s právními předpisy, nýbrž dává široký prostor pro nelegální distribuci takto tištěných technických norem. Omezení tisku na 1000 stránek za částku 3500,–/6 měsíců má mj. zabránit tomu, aby se neomezený tisk nezneužíval k nelegálnímu šíření vytištěných technických norem. Výše popsané změny samozřejmě u některých uživatelů mohou způsobit nárůst administrativy i nákladů, nicméně lze je považovat za přijatelný kompromis ve vztahu k požadavku MF. Účinnost novely cenové vyhlášky se předpokládá k 1. 1. 2015, zákazníci, kterým končí přístup či smluvní vztah do tohoto data mohou objednávat přístup podle stávajících podmínek.“ Konec citátu.
A tak se poslanec obrátil na ministra
Ptát se, proč vláda ČR a následně ÚNMZ k takovému rozhodnutí přikročila, je zbytečné. Je to obsaženo v textu. Citujme: „Cílem změny cenové politiky v oblasti technických norem je zajištění vyšších příjmů z prodeje norem při zachování prostředí a systému, který je uživatelům technických norem dobře znám a současně s tím nastavit dlouhodobě udržitelnou změnu, která se co nejméně dotkne každého ze zákazníků, především malých a středních podnikatelů. Dalším z cílů navrhované novely cenové vyhlášky je omezení nelegálního šíření technických norem v ČR“. Těžko si představit, že zamezit „nelegální“ distribuci ČSN lze řešit jejich zdražením, už jen představa, že kopírujete (stahujete) ČSN, kterou potřebujete k tomu, abyste dodrželi zákon vydaný státem, je poněkud úsměvná. Jen nemnoho občanů a zákonodárců si uvědomilo, co to znamená , ale ještě na konci roku zaslal člen parlamentu Ludvík Hovorka ministru PMO Janu Mládkovi protestní dopis a ten mu 10.12. 2014 odpovídá tím, že cituje již výše napsaná fakta a dodává: „Chápu sice Vaši nespokojenost, ale věřte, že při přípravě vyhlášky jsme skutečně udělali vše proto, aby systém on-line ČSN zůstal zachován. I při zvýšení úhrady za přístup k ČSN zůstanou normy v ČR nejlevnější v EU a systém přístupu on- line k normám nemá nikde v těchto zemích obdobu.“ Zde je možné diskutovat, zda ve všech zemích kolem nás, s nimiž spolupracujeme, jsou normy zpoplatněny, otázkou je však jejich výše – a na místě je otázka, když už jsme našli způsob jak podnikům a veřejnosti opravdu pomoci, musíme výhodu změnit okamžitě v nevýhodu?
Jak se na opatření dívají podniky?
Redakce TT oslovila několik průmyslových podniků se žádostí o názor na toto jednostranné a 100% zvýšení ceny. Tady jsou:
» „Velmi nás postup MF v záležitosti přístupu k normám nemile překvapil. Domníváme se, že toto razantní zdražení přístupu k normám dopadne nejen na malé a střední podniky a živnostníky, kteří v rámci udržení své výroby musí často měnit náplně výroby, a tím jim vznikají požadavky na prověření, které normy se nových výrobků týkají, tak se dotkne i větších a velkých podniků, které normy potřebují nejen ke svým výrobkům, ale i např. ke kontrole svých rozsáhlých výrobních zařízení dle NV 378/2001 Sb. Pokud by se opakoval např. rok 2008, kdy bylo měněno desítek norem jen pro strojní zařízení a desítek norem pro zařízení nízkého napětí, byl by nově nastavený přístup k normám pro některé firmy likvidační, ať z hlediska nákupu norem, nebo následného dopadu, kdyby se normám již nevěnovaly a jejich výrobky by byly kontrolovány inspekčními organizacemi.“ Ing. Ladislav Chadima, TOS VARNSDORF
» „Naše smlouva s UNMZ se obnovuje každoročně k 23. 1., zdražení nás tedy zasáhne již na počátku roku 2015. Máme v TAJMAC-ZPS jeden přístup s možností tisku a jeden bez možnosti tisku – celkem tedy UNMZ platíme 4500 Kč/rok. Nově bychom měli platit 4500 Kč dvakrát ročně. Před zřízením služby ČSN on-line v roce 2009 jsme nakupovali každý měsíc papírové normy za zhruba 3000–5000 Kč/měsíčně. Zdražení se podle mne významně dotkne především firem, kde se normalizací už nikdo nezabývá, nedělají a neudržují se firemní výběry a toto nahradili zakoupením většího množství přístupů do databáze ČSN on-line v řádu několika desítek přístupů.“ Tajmac-ZPS Zlín »
„Naše společnost je z pohledu standardního strojírenského výrobního závodu odlišná v tom, že se zabývá především opakovanou a podobnou výrobou komponentů pro strojírenství. Potřeba přístupu a čerpání informací z technických norem je tedy nižší než u ostatních strojírenských firem, kde jsou tyto potřeby podstatně vyšší. Dle mého názoru by měl být přístup pro čtení v technických normách zcela zdarma a platit by se měly pouze tisky. Plánovaný rozsah hrazeného tisku 200 stran/6 měsíců (tedy množství odpovídající cca stávajícím ročním nákladům, které již nechceme navyšovat) by nám mohl dostačovat. Co se ale týká vlastního obsahu tištěných norem, je zde velmi nehospodárně zacházeno s tiskovou plochou a často se tiskne několik téměř prázdných listů, které jsou ale plně započítány. Měla by existovat možnost tisku pouze výběru stran z normy a pouze ty by měly být z počtu disponibilních předplacených stran odečteny.“ Kuličkové šrouby Kuřim
Vyjádřila se i Asociace malých a středních podniků (AMSP ČR): „Zásadní zvýšení cen za normy je podpásová rána. Navzdory deklaracím o důležitosti průmyslu a podpoře technických oborů chce stát od ledna zásadně zvýšit cenu za přístup k technickým normám. Dopad zejména na menší firmy a samostatně výdělečné inženýry a konstruktéry je zřejmý, stejně jako negativní vliv na konkurenceschopnost naší ekonomiky, a v důsledku rozšíření šedé zóny. Cílem by měla být spíše profesionalizace byznysu pomocí dostupnosti legislativy legálními prostředky. Připravovaná novela obsahuje zdvojnásobení poplatků za užívání ČSN norem tím, že dobu placeného přístupu on-line na web Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), zkrátí na polovinu. Výrobní firmy to bude stát tedy podstatně více. Prodraží to významně práci technicky zaměřeným firmám a především jednotlivcům, inženýrům a konstruktérům, což v důsledku může zhoršit jejich konkurenceschopnost. Minulý rok jsme jen za přístup k běžným technickým normám zaplatili asi 9000 Kč, a to nepočítám normy kvality ke statistice hromadné výroby atd. V přesném strojírenství se bez detailů norem neobejde prakticky žádná významnější nabídka na výrobu, zadávání výrobků je ve vyšší strojařině poměrně náročná věc. Týká se to nejčastěji materiálových nebo aplikačních specifikací, ale též uvádění výrobků na trh a podobně. Při zastropování počtu tištěných stran bychom příští rok zaplatili za totéž přibližně 25 000–30 000 korun,“ uvádí zástupce středně velké strojírenské firmy AUDACIO a současně místopředsedkyně představenstva AMSP Pavla Břečková, a dodává: „Máme-li se soustředit na zvyšování přidané hodnoty a inovační vývoj, což je z hlediska konkurenceschopnosti a přežití jediná cesta pro celou Evropu, podobné kroky ze strany státu jsou jen těžko obhajitelné.“ Zejména výrobní firmy, typicky v průmyslu a stavebnictví, běžně pracují s desítkami, mnohdy až stovkami norem za rok, aby naplnily zákon o technických požadavcích na výrobky. Zdražením přístupu k normám na dvojnásobek je zde též riziko, že by se zvětšila šedá zóna, neboť firmy mají sice zákonnou povinnost dodržovat technické normy ve shodě se EU normami (harmonizace), ale nemají povinnost ty normy fyzicky držet. Jinými slovy, nikdo nepřijde kontrolovat, zda danou normu má firma či konstruktér legálně zakoupenou. Zájmem státu by však spíše měla být profesionalizace byznysu pomocí dostupnosti legislativy legálními prostředky. Variantou, jež se může nabízet, je pořídit do firmy jedno heslo, které si budou zaměstnanci mezi sebou půjčovat. „To je však cesta komplikovaná, neboť u mnohých norem je heslo automaticky navázáno na IP adresu, tedy je použitelné jen z jednoho počítače, to je u firmy o určitém počtu lidí nemyslitelné. I kdyby tam však tato vázanost nebyla, pak to znamená, že přístup může mít otevřený jen jeden inženýr či technolog. Než problém vyhledá a nastuduje, může trvat i několik hodin, pak se však nikdo další z firmy nemůže připojit a ověřit nebo studovat třeba jinou normu či vytáhnout detail,“ uvádí Pavla Břečková. Novela též navrhuje omezení možnosti tisku počtu stran, přičemž pásmuje od 50 stran. Zákonodárce si však evidentně není vědom, že tisk do 50 stran je prakticky nereálný – drtivá většina norem má totiž výrazně větší počet stran. Například norma k Bezpečnosti strojních zařízení má 84 stran a náleží k těm útlejším. Navíc, jak uvedeno, firmy běžně pracují s desítkami norem. Zastropování na 1000 stranách se zdůvodněním nelegálního šíření je taktéž diskutabilní, protože jakmile je strana jednou vytisknuta, kopií je možno pořídit nespočet. Navíc se normy zpravidla stahují ve formátu pdf. AMSP ČR považuje zdvojnásobení ceny technických norem za těžko odůvodnitelné v situaci, kdy právě podpora technických oborů je pro naši zemi naprosto klíčová. Česká republika v nich má tradici a stále ještě docela dobrý zvuk, přičemž je to jedna z nemnoha oblastí, na nichž může postavit i budoucí prosperitu. „Rozumím, že se musí šetřit, kde se dá, ale někdy mi to připadá, jako když snaživě naléváme vodu do děravé konve, abychom se po chvíli divili, že nic nezalejeme. Z jedné strany neustále opakujeme potřebu podpořit technické obory a současně jim zbytečnými kroky ztěžujeme život,“ říká předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček a dodává, že věří, že nakonec zvítězí zdravý rozum: „Doufáme, že se jedná pouze o nedomyšlený krok a že se nám podaří chystanou změnu ještě zvrátit.“ Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) odmítá podstatné zdražení ČSN norem, k němuž došlo od ledna 2015 návrhem novely Vyhlášky MPO č. 486/2008 Sb. (která se týká vydávání a distribuce českých technických norem a úplaty za jejich poskytování, dále jen „cenová vyhláška“). Specialisté BOZP OS KOVO mají za přísných licenčních podmínek on-line přístup ke všem technickým normám ČSN, proto se toto opatření bezprostředně týká i OS KOVO: „Opatřeními v cenové vyhlášce dochází k faktickému zdražení služby ČSN online. V celoročním úhrnu je to o 100 % a byli jsme tím taktéž značně zaskočeni, jako mnoho jiných uživatelů ČSN (zkrácení doby přímého přístupu k technickým normám z jednoho roku na 6 měsíců). Nemáme tak krátkou paměť, abychom si nepamatovali, jaké byly uváděny důvody pro snadnější přístup k technickým normám při zřizování této služby. Tedy zejména to, aby široká odborná veřejnost a vlastně i kdokoliv z veřejnosti obecně, měl k těmto normám snadnou a relativně levnou příležitost přistoupit, a tím také samozřejmě aby došlo k lepší aplikaci ČSN v praxi. Nemůžeme se ubránit jisté pachuti hořkosti, když nyní má být vše jinak a používání ČSN by mělo posloužit jako jedno z mnoha opatření k pokusům o zalátání děr ve státní kase. Jsme přesvědčeni, že tento jednostranný krok Ministerstva financí udělá mnohem více morálních škod v povědomí uživatelů technických norem než výsledný finanční zisk. Argument, že připravovanýmiopatřeními, zejména zrušením neomezeného tisku, se omezí protizákonné šíření technických norem v ČR a zúží se prostor pro jejich nelegální distribuci, je podle nás úplně scestný. Domníváme se, že předmětnými opatřeními v cenové vyhlášce se docílí pravého opaku a mnohé uživatele povedou zmíněná opatření k obcházení zákona. Jednotliví uživatelé ČSN mají většinou potřebu přistupovat jen k určitému segmentu norem, platí však plošně za přístup k celé velmi široké databázi. Normotvorba něco stojí, to je mimo diskusi. Chápeme, že stát nechce na produkci ČSN prodělávat. Nechápeme však, že na ni chce vydělávat tímto způsobem, se všemi zápory, které s sebou horší přístup k ČSN přináší.“ Krátký závěr: dne 21. ledna 2015 začalo jednání poslanců o zjednodušení procesu zakládání a provozu podnikání v ČR. Technický tisk nemůže zastupovat průmyslové podniky a veřejnost ve vztahu k MPO a MF České republiky. Mnozí z vás si pomyslí, že to je opravdu jako v tom přísloví o hrachu – ale zvažte sami, zdali nevyjádříte svůj názor na příslušných ministerstvech. /bal/