Při pohledu na pestrou paletu fotoaparátů nejrůznějších výrobců a v nejrůznějších cenových relacích se neubráním vzpomínce na začátek století. Před 14 lety jsem si koupil skoro za 20 000 svůj první digitální fotopřístroj velikosti menší cihly, který jsem nosil na krku jako kámen. Měl dokonce 1,7 megapixelů! Ovšem taky velmi dobrou optiku, takže snímky jsou z tohoto dnes muzeálního kousku stále vynikající. A k tomu jsem nosil přes rameno brašnu s filmovou kamerou. A taky ještě telefon připomínající briketu. Tehdy jsem vypadal jako frajer, dnes bych s tímto vybavením sloužil k pobavení kolem jdoucím s mobilem v ruce, který telefonuje, mailuje, fotí i filmuje. A jak to půjde dál? Miliardy snímků V celosvětovém měřítku se prodává stále méně a méně fotoaparátů a přitom se fotografuje stále víc a víc. Jsme tedy svědky zajímavého paradoxu. Dá se ale snadno vysvětlit proměnou funkce fotografie. Hovořil jsem o tom s Michalem Tichým, produktovým manažerem společnosti Samsung pro divizi digitálních fotoaparátů v České republice. Nejprve mi ukázal zajímavý graf se strmou křivkou, která se na konci sledo-vaného období prudce zlomí a začne klesat. To je vypovídající znázornění vývoje fotografie. Ovšem pracuje se pouze s odhady, byť kvalifikovanými. Na začátku časové osy, koncem 19. století, je výchozí bod nula, ale už v roce 1930 si lidé prý pořídili 1 miliardu snímků a v roce 2000 jich už bylo 86 miliard. A pak přišel bod zlomu v podobě nástupu digitální technologie. O 11 let později (novější odhady v době uzávěrky nebyly k dispozici) už vzniklo 360 miliard fotografií. Ovšem počet klasických analogových snímků poklesl – na pouhé 4 miliardy kusů. „Fotí se nejvíc v historii a čekáme doslova bláznivý boom,“ říká expert Michal Tichý. „Lidé dnes v podstatě zachycují každou svou náladu, v každé minutě ukládají ke sdílení na sociální sítě 280 000 fotografií. Role fotografie se proměnila, u mladé generace se dokonce stala osobitým způsobem sebeprezentace. A výrobci musí těmto novým potřebám vycházet vstříc. Včas jsme odhadli potřebu integrace jednotlivých současných komunikačních kanálů. Nabízíme v jednom přístroji jednoduché telefonování a navíc dobrou optiku.“ Fotoaparáty tak zůstanou i nadále jako samostatná kategorie produktů, shodují se výrobci této techniky. Ale budou se více zaměřovat na specifické potřeby jednotlivých zákaznických skupin. Základem budou kompakty, se zrcadlovkou nebo bez ní a k tomu přistoupí specializované přístroje pro přesně definované použití, například pro umělecké snímky, pro fotografování pod vodou či v jiných extrémních podmínkách atd. Člověk zkrátka musí vědět co chce a podle toho si vybrat přístroj. Způsobu použití pak odpovídá i kvalita. Všeobecně však platí, že čím větší senzor, tím kvalitnější výsledný snímek. Ovšem nezanedbatelnou roli hraje i kvalita objektivu. Většinou mají 18násobný nebo 21násobný optický zoom a poměrně velký senzor. Ale i ta nejjednodušší fotografická kamera Samsung má v sobě 12násobný optický zoom, připojení k telefonu a mailového klienta, takže lze poslat fotografický pozdrav z dovolené. A kam bude vývoj směřovat? Při hledání odpovědi na tuto otázku je často citována profesorka Sabine Süsstrunková, která přednáší ve Švýcarsku na Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne. Soustřeďuje se na vědeckotechnické poznatky v souladu s kulturními aspekty a domnívá se, že budoucnost jednoznačně patří digitálním technologiím. Ke slovu přijdou další softwary s komunikací na displeji. Už dnes používají mnohé kamery zabudované algoritmy k optimalizaci obrazů, aby výsledný produkt opouštějící aparát už nemusel být dál nijak upravován. Už před 10 lety uměly první kamery odstraňovat automaticky efekt červených očí, který se objevuje při použití blesku. Dalším aspektem je možnost panoramatických snímků skládaných za sebou v jeden celek. Nebo se objevují softwary, které dovedou ve skupině vyfotografovaných lidí jeden obličej podle přání kosmeticky vylepšit. Zajímavé možnosti skýtá tzv. plenoptická kamera, která dokáže zachytit trojrozměrné pole scény a umožňuje tak měnit rovinu zaostření dodatečně po pořízení snímku. Plenoptický aparát Lytro Illum už brzy dorazí i na český trh a jeho cena se odhaduje na 40 000 korun. Má 1" čip a rozlišení činí 40 megapaprsků (milionů paprsků). Objektiv nabízí konstantní světelnost F2 a rozsah 30–250 mm (ekvivalent kinofilmu) a ostřit se prý může od nuly do nekonečna. Přístroj je vybaven výklopným dotykovým displejem. Jistě není bez zajímavosti, že uživatelské prostředí používá jako základ Android. Měnit se bude i obal Při odhadování budoucího vývoje se člověk musí oprostit od současné podoby fotoaparátu. Možná nebude ani větší, ani menší, ani tenčí, ale bude vypadat zcela jinak. Už se objevují zprávy, že světlo mohou zachytit i flexibilní průhledná vlákna a změnit celý obraz na snímek, a to bez fotografické čočky. Z optoelektronické tkaniny by se prý daly ušít šaty nebo alespoň čepice, a ta by pořizovala snímky pěkně panoramatické – 360 stupňů. Stačilo by prý pokrývkou hlavy otáčet a ještě by měl člověk volné ruce. V tomto směru bádá prof. Yoel Fink a jeho skupina na MIT. Není divu, že jej podporují vojáci.
