Pod akronymem CeBIT se skrývá Centrum für Büroautomation, Informationstechnologie und Telekommunikation, čili Centrum pro automatizaci kancelářských prací, informační technologie a telekomunikace. Původně byla tato tematika součástí veletrhu Hannover Messe, jehož tradice sahá do roku 1947. Právě před 30 lety se CeBIT osamostatnil a koná se vždy v březnu. Jeho historie je báječným dokladem rozvoje technické úrovně v Evropě a letos veletrh ukázal stav digitalizace našeho života. Proměnil se, některá původní témata ustoupila do pozadí, jiná naopak nabyla na přitažlivosti v důsledku celospolečenského vývoje. Nejlepší CeBIT v celé historii? Původně byl CeBIT veletrhem počítačů, ale nyní představil nové formáty, nová témata, novou strukturu zákazníků. „Našli jsme svůj nový profil,“ konstatoval s uspokojením na závěr letošního ročníku (20.–24. března) jeho šéf Oliver Frese. A Bernard Rohleder, předseda oborového svazu Bitkom, šel ještě dál: „Byl to nejlepší CeBIT v celé své historii. Požadoval však při současné digitální proměně společnosti také odpovídající prozření politiky a společnosti jako takové. Razantní prosíťování lidí a strojů by mělo být podnětem také pro špičkové politiky. Nemáme ministerstvo digitalizace,“ prohlásil Rohleder, „ale toto téma je zde. Zatím jsme zaklekli do startovacích bloků, ale nyní potřebujeme nabrat rychlost.“ Vystavovatelé se shodli v názoru, který tlumočil hlavní manažer Vodafonu Jan Geldmacher: „Koncept se osvědčil a vystavovatelé dosáhli svého cíle.“ Vše nasvědčuje tomu, že spokojeni byli i návštěvníci a příští rok bude asi ve znamení bezpilotních letadel. Tématem byla letos „d'economy“, což je novotvar z anglického Digital a Economy, o jehož naplnění se postaralo 3300 vystavovatelů ze 70 zemí. Německá kancléřka Angela Merkelová má k moderním technologiím blízko, a tak si nenechala ujít návštěvu ani letos. Sužována evropskými starostmi byla ovšem migrační krizí nakonec pronásledována i na výstavišti. Při oficiální procházce premiérky expozicemi podlezl jeden malý blonďáček bezpečnostní kordon, který tvořili její bodyguardi. V ruce držel několik bílých nafukovacích balonků s logem „apky“ pro utečence. Vtiskl jí je do ruky a odběhl. Byla to vhodně vybraná chvíle pro jeho tatínka, ale nevhodně pro Merkelovou. Na okamžik strnula a řekla: „Ano, ano, děkuji,“ a pokračovala k dalšímu stánku. Dala tak snad všem na srozuměnou, že digitalizace na nikoho nepočká. V minulých letech, kdy CeBIT ještě platil za veletrh pro širokou veřejnost, jej navštěvovaly davy. Například v roce 1995 to bylo 750 000 lidí. Loni jen 200 000. Letos se jejich počet sice zvýšil o 21 000, ale jsou v něm započítaní i novináři a členové nejrůznějších delegací. Digitální strategie Obliba CeBITu v minulých letech klesala také u vystavovatelů a renomované firmy představovaly své nejžhavější novinky raději v Las Vegas a v Barceloně. Situace se snad pomalu začíná měnit právě díky politické podpoře, jíž se veletrhu dostává. Ovšem sliby jsou slova a skutky jsou něco jiného. Už v roce 2008 slibovala kancléřka, že problém s nedostatečně rychlou sítí bude v Německu vyřešen do roka! Pak prorokovala, že v roce 2014 budou všechny domácnosti surfovat rychlostí 50 Mbit/s, ale v roce 2014 o tom nepadlo ani slovo. Loni v létě spolková vláda předpokládala tuto rychlost pro 64 % domácností. Nyní byl tento časový limit posunut na rok 2018. Spolkový ministr hospodářství Sigmar Gabriel u příležitosti veletrhu letos představil vládní Digitální strategii 2025. Zahrnuje výstavbu širokopásmových tras, podporu start-upům a posílení tzv. datové suverenity. Na 57 stranách se popisuje základna úspěšné digitální transformace, čili vybudování gigabitové sítě skleněných vláken. Investiční náročnost se odhaduje na 100 miliard eur. Záměr spolkové vlády, který se českému pozorovateli jeví na první pohled v porovnání s domácími poměry jako výborný, se ale hned dostal pod palbu kritiků. Patří mezi ně například Sven Gábor Jánszky, ředitel německého výzkumného ústavu 2b AHEAD Think Tank, který se zabývá vývojovými trendy. Domnívá se, že Strategie je jen krůčkem správným směrem a připomíná, že v roce 2025 bude mít lidstvo zajištěno příjem internetu prostřednictvím satelitů. Světové technologické firmy, ať už Google, Facebook nebo Qualcomm, pracují na konceptu, jehož základem jsou minidružice na nízké oběžné dráze. Prvních 12 jich je už ve vesmíru a zásobují signálem malé ostrovní státy a velké lodě. S flotilou 650 minidružic se dá s velkou pravděpodobností propojit celý svět. Tím projekty nabývají nebývalých rozměrů a významů, protože se tento technologický posun nedotkne jen stamilionů lidí, nýbrž třech miliard. Dron jako balon Partnerskou zemí bylo letos Švýcarsko. Jeho expozici vévodil Skye, který vypadá jako balon, ale je to jen zdání. Jde o létající stroj. Drony nejsou stoprocentně bezpečné, jak může potvrdit rakouský lyžař Marcel Hirscher,který se nedávno jen taktak vyhnul na sjezdovce střetu s dronem. To by se letadlu Skye, dronu švýcarského start-upu Aerotrain, stát nemohlo. Nemůže padnou k zemi jako kámen, ale protože je plněn heliem, jen o něco těžším než vzduch, v případě nehody se k zemi pomalu snáší a nikoho nemůže ohrozit. Je koncipován speciálně pro nasazení na sportovních událostech, kde by se vznášel a přenášel na zem obrazy z ptačí perspektivy. Byl by ale bezpečnější než dosud používané balony s koši osazenými televizními kamerami. Skye je téměř 3 metry velký, váží 14 kg a je z polyesteru. Pohyb ve všech směrech mu umožňují čtyři elektromotory a je řízen ručně s 3D myší. Ovšem pro uplatnění v halách a na stadionech je k dispozici také bezdrátový navigační systém. Chytré pouliční lampy „Pouliční osvětlení může sbírat mnoho dat a ulehčit nám všední den,“ řekl Reiner Bildmayer ze společnosti SAP, jež představila svůj pilotní projekt. Díky radarovým senzorům může zjišťovat informace o volných parkovacích místech ve svém okolí nebo zaznamenávat údaje o dopravních zácpách a tvořících se kolonách. Průzkumy ukazují, že asi 30 procent provozu v centru měst zabere hledání volných parkovacích míst. To je jeden z principů tzv. digitálních měst. Společnost SAP netestuje pilotní projekt ve Wieslochu a Karlsruhe sama. Tato softwarová firma sbírá a zpracovává informace, ale důraz je položen na osvětlení LED, jež obstarává energetická společnost EnBW. Tyto chytré lampy svítí podle aktuální denní situace a tak šetří energií. Navíc mohou sloužit jako wifiny, nabíjet mobilní telefony, ale i elektromobily nebo e-kola. Navíc se mohou uplatnit jako sloupy tísňového volání. Intel na vinici Ve své expozici nechal Intel postavit malou vinici. Byla to nejen kulisa, ale také živé demo jeho systému, jenž pomáhá pomocí WLAN a solárních panelů zvyšovat kvalitu vína a výnos vinice. Program se jmenuje Traco Vino a podílela se na něm norimberská firma MyOmega. Digitálně kontroluje a řídí vinici. Jinými slovy: elektřinu zajišťuje ekologické zařízení. Senzory měří vlhkost vzduchu, teplotu vzduchu i půdy, stejně jako délku slunečního svitu a jeho intenzitu. Podle výsledné analýzy, jež ještě zahrnuje meteorologické předpovědi, se řídí zavlažovací systém vinice. Testovací projekt, který začal loni na vinicích na březích Mosely, pracovníky Intelu potěšil. Výnos hroznů se zvýšil a odhaduje se, že na 1000 lahví na hektar. Př edpověď zpoždění vlaků Každý kdo čeká na nástupišti a ztrácí nervy když vlak nejede podle jízdního řádu, by uvítal řešení, na němž pracují výzkumníci z ústavu Hasso-Plattnera. Ve spolupráci s ředitelstvím S-bahnu v Berlíně vyvíjejí metodu, jak předpovídat zpoždění příměstských vlaků. Základem je strojové generování twitterových zpráv a jejich analýza. Získaná data obsahují informace jak z plánovaného jízdního řádu, tak z aktuálního počasí a dále statistické zhodnocení událostí, jež obvykle vedou ke zpoždění vlaků. Software musí vyhodnotit obrovské množství dat a z nich vyvodit správné závěry – kdy dojde ke zpoždění a jak bude velké. Dopravní podnik pak odešle tyto předpovědi cestujícím do jejich telefonů prostřednictvím speciálních aplikací nebo je zveřejní na informačních tabulích. Co bude dál... Příští rok prý bude položen velký důraz na bezpilotní letadla. Na jednom internetovém portálu se objevilo tvrzení, že na CeBITu je to, co se jinam nevešlo. Hannover je současnost, ale na obrovské světové konferenci SXSW v texaském Austinu (34 000 účastníků), jež se koná paralelně s Hannoverem, se plánuje budoucnost. Karel Sedláček
