Státní podnik DIAMO je jediným českým těžařem uranu,
a to v dole Rožná na Vysočině. Na otázky TT odpovídá
jeho ředitel Ing. Bc. Jiří Jež:
n Kolik uranu ještě skrývá české podzemí? S jakými výsledky uzavřete
letošní rok?
Těžba uranové rudy v dole Rožná na Vysočině pokračuje podle usnesení
vlády ČR č. 565/2007 za podmínky, že bude rentabilní, tj. bez nároků na
finanční dotaci ze státního rozpočtu.
Dobývací práce probíhají v současné době v hloubce 1000–1100 m pod
povrchem. Situace je komplikovaná tím, že s postupem těžby do hloubky
se zhoršují geologické i báňsko-technické podmínky pro provádění hornických
prací. K 1. lednu 2009 byl stav těžitelných zásob 503 t uranu s dalšími
cca 400 t nebilančních zásob, které mohou být z části převedeny na základě
těžebního průzkumu do zásob bilančních, což umožní rentabilní těžbu nejméně
do roku 2012.
Letos z dolu vytěžíme 125 000 t uranové rudy, z níž bude v chemické
úpravně vyrobeno 220 t uranu ve formě chemického koncentrátu. Tento
finální produkt prodáváme elektrárenské společnosti ČEZ jako výchozí surovinu
pro výrobu paliva pro jaderné elektrárny.
n Kromě těžebních úkolů se musíte zhostit také řady technicky
i finančně náročných prací spojených se sanací lokalit po předchozí těžbě
uranu v ČR. Kde a jak tyto práce probíhají?
Státní podnik DIAMO spravuje a odstraňuje ekologické zátěže po těžbě
rud, uhlí a průmyslových aktivitách na 46 lokalitách v celé ČR. Z toho na 18
lokalitách zasažených těžbou a úpravou uranové rudy. Konkrétně se jedná
o Stráž pod Ralskem, Hamr a Křížany (Liberecký kraj), Příbram (Středočeský
kraj), Mydlovary a Okrouhlou Radouň (Jihočeský kraj), Dyleň, Vítkov
a Zadní Chodov (Plzeňský kraj), o Horní Slavkov, Nejdek – odkaliště, Jáchymov
– odkaliště Eliáš a Hájek - výsypka lomu (Karlovarský kraj), o Rožnou,
Olší, Brzkov a Pucov (Kraj Vysočina) a o Licoměřice (Pardubický kraj).
Hlavním předmětem činnosti na většině „uranových lokalit“ je čištění
důlních vod, které po zatopení důlních děl vytékají na povrch, anebo vody
z odkališť. Všechny je třeba čistit na parametry stanovené vodoprávními
orgány a SÚJB.
Náš podnik provozuje 14 čistíren, které odstraňují radioaktivní kontaminaci.
Letos v nich vyčistíme 14 mil. m3 důlních vod.
Nejrozsáhlejší a finančně nejnáročnější sanaci provádí náš podnik na ložisku
Stráž pod Ralskem. Jedná se o sanaci ložiska po chemické těžbě uranu.
Dobývání uranu loužením pomocí kyseliny sírové probíhalo ve zdejší oblasti
v letech 1967–96. Důsledkem použité metody dobývání je rozsáhlá kontaminace
370 mil. m3 podzemních vod, ve kterých se nachází 4, 9 mil. t kontaminantů
v nestabilním stavu.
Letos se podařilo na zdejším ložisku dokončit významnou investici „Zpracování
matečných louhů“ v celkových nákladech 1,5 mld. Kč. Umožní zpracovat
120 m3.h-1 zbytkových technologických roztoků po tepelném zahuštění
na odparkách a krystalizaci kamence. Na ni bezprostředně navazuje stavba
„Konečné řešení odkaliště Stráž“, jejímž cílem je připravit II. etapu odkaliště
pro ukládání neutralizačních kalů z technologií a další investiční akce realizace
„Sanačních vrtů“, které jsou nezbytné pro vyvádění kontaminovaných
roztoků z ložiska.
Zároveň probíhá příprava další velké investice „Neutralizační stanice NDS
10“ o celkových nákladech 1,6 mld. Kč. Realizována bude v letech 2011-
2012. Výstavbou této stanice bude dokončen komplex sanačních technologií,
které umožní dokončení sanace po chemické těžbě uranu do roku 2035.
Stráž pod Ralskem je v současnosti oblastí
s největší investiční činností pro zahlazování
následků po těžbě uranu.
Další oblastí s intenzivními sanačními pracemi
po úpravě uranových rud je lokalita
Mydlovary. Tam se nachází 270 ha odkališť
a areál bývalé chemické úpravny.
Kromě sanačních prací, které na kalojemech probíhají průběžně (tj. budování
výplňových a překryvných vrstev na kalojemech) se letos likvidují
objekty areálu chemické úpravny a komplexně sanuje jeden z 9 kalojemů za
finanční prostředky fondu EU. Na tyto práce se nám podařilo získat dotační
peníze z Operačního programu životního prostředí ve výši 600 mil. Kč. Práce
budou dokončeny v příštím roce.
Velice intenzivně připravujeme čerpání dalších finančních prostředků
z fondu EU na dalších lokalitách, neboť prostředky ze státního rozpočtu nám
neumožňují realizovat větší počet akcí i přesto, že je máme projekčně připravené.
n Vraťme se ještě do Stráže pod Ralskem. Před časem proskočily tiskem
zprávy o složité situaci, do níž se dostal váš podnik v souvislosti
s hrozbou zastavení sanačních prací v této lokalitě. V čem tkví problémy
konkrétně?
Pro rok 2010 chybí s. p. DIAMO finanční prostředky ve výši 1,4 mld. Kč.
To by způsobilo zastavení sanační činnosti na lokalitě Stráž, včetně propouštění
kvalifikovaných zaměstnanců.
Odstavením sanace na ložisku Stráž by vznikla skutečnost, že zbytkové
technologické roztoky v podzemních vodách nebudou stabilizovány. Pokud
by to nebylo aktivně řešeno, dojde k negativnímu ovlivnění kvality podzemních
vod v důsledku šíření zbytkových technologických roztoků, a to ve
směru přirozeného proudění. Při přerušení sanace na dobu delší než tři měsíce
dojde jednak k rozšíření kontaminace mimo oblast možného aktivního
sanačního zásahu (a tím k nevratné kontaminaci dalších podzemních vod),
ale hlavně k opětnému natlakování cenomanské zvodně s rizikem přetoku
kontaminovaných vod do turonské zvodně, která je vodohospodářsky využívaná.
Přes pitné vody by došlo k ohrožení obyvatelstva šířícími se kontaminanty,
zejména radionuklidy.
Kromě tohoto dopadu do životního prostředí způsobí nedostatek finančních
prostředků pro rok 2010 zmaření investic, které jsou na ložisku Stráž
realizovány. Z důvodu nedostatku financí by došlo k jejich okamžitému
zakonzervování. Zakonzervováním nových technologií poklesne kapacita
vyvádění kontaminantů až o 150 000 t ročně. A pokračování sanace bez provozu
nových technologií bude znamenat její prodloužení cca do roku 2100
a zvýšení nákladů minimálně o 40 mld. Kč.
n Co už učinilo vedení DIAMO k odvrácení těchto hrozeb po vlastní linii?
Připravili jsme podklady pro MPO ČR o kritické situaci podniku, které
by měly být výchozím materiálem pro vládu ČR, která bude o problémech
zahlazování následků hornické činnosti jednat. Lokality po těžbě a úpravě
uranových rud jsou vládou zařazeny do koncepce útlumu uranového hornictví
a nebylo proto možné vytvořit rezervu na sanace a rekultivace. Podle
Horního zákona je financování takových zátěží povinností státu.
Kromě toho připravuje náš podnik technické, organizační i personální
změny. /wa/
