Friedrich August Kekulé se sice narodil 7. 9. 1829 v Darmstadtu (Německo), ale pocházel ze starého českého šlechtického rodu, který se psal s přídomkem ze Stradonic. Členové rodu byli vyhnáni z Čech pro účast na povstání proti Ferdinandovi II. Friedrich Kekulé působil dále nejen v Německu (zejména v Reichenau, v Heidenbergu a Bonnu), ale i v Londýně a zejména v belgickém Gentu. Věnoval se především určování mocenství prvků, zajímalo ho uspořádání atomů v molekule. Patřil ke světoznámým odborníkům v oblasti chemické struktury organických látek, u nichž hlavní role patří atomům uhlíku. Mnoho těchto sloučenin se chová podle přesně předvídatelných pravidel a mnohé jejich vlastnosti byly v té době už dobře známé. Zásadní průlom v organické chemii Friedrich Kekulé se měsíce a léta trápil hledáním strukturního vzorce benzenu. Běžné organické látky jsou tvořeny především dlouhými řetězci uhlíkových atomů. Při vzájemných reakcích těchto sloučenin vznikají nové, a jejich charakter je určen tím, zda se řetězec prodloužil či naopak zkrátil. Tehdejší zkušenosti chemiků nasvědčovaly, že se počet atomů snižuje či zvyšuje podle určitého matematického vzorce. Na benzen jakoby tato pravidla neplatila. Proč, proč? Zoufal si někdy Kekulé. Ale nevzdával se. Jednoho večera roku 1865, jsa notně unaven, seděl v křesle, pil čaj, bezmyšlenkovitě koukal do ohně v krbu a na chvíli upadl do polospánku. A zdál se mu sen. Viděl atomy jako jiskry a ty poletovaly v prohřátém vzduchu. Některé se řadily do dvojic, jeden pár si po chvilce našel jiný a spojil se s ním. Článků řetězu přibývalo. Řetězy se množily... Vířily a kroutily se ve smyčkách jako hadi. Jeden z hadů náhle švihl hlavou a zakousl se do vlastního ocasu. Pevně ho sevřel a dál pokračoval v divokém otáčivém pohybu. (Někteří si myslí, že šlo o opice s banánem.) Kekulé s sebou trhl a probral se: had, který ze svého těla vytvořil kruh? Zbytek noci strávil u stolu ponořen do výpočtů. Snažil se ověřit, co se stane, když se atomy benzenu spojí do kruhu místo aby byly v rovném řádku, jak se dosud předpokládalo. Vysvětlil by se tím zvláštní průběh a výsledky reakcí, do nichž benzen vstupuje. Ano, bylo to tak. Kekulé v denním snění (někdo by řekl v hladině alfa) odhalil a popsal neznámý způsob vazby atomů, který charakterizuje strukturu benzenu a jemu podobných organických látek i jejich chování. Pro budoucí generace chemiků se tento objev stal povzbuzením k využití organické chemie v praxi. Bez něj by neexistovala umělá barviva, vysoce účinná paliva a mnohá léčiva. A za vše vděčíme dennímu snění jednoho vědce. Po dlouholeté preparaci (nošení problému v hlavě, učení a přemýšlení) následovala inkubace – zrání (spojování různých informací do nových celků a souvislostí), nastala iluminace – náhlé osvícení – prozření, následoval Heuréka zážitek (AHA). PhDr. Karel Červený, MSc., MBA
