Pod hřebeny Nízkých Taur, v těsném sousedství štýrského městečka Zeltweg, se nachází základna vojenského letectva Rakouska. Zde se konaly koncem června reprezentativní letecké dny s názvem AIRPOWER 2013, tentokrát s motem Suverenita a solidarita. Tím chtěli organizátoři vyjádřit základní poslání rakouských vzdušných sil – udržení státní svrchovanosti Rakouska ve vzdušném prostoru, jejich přínos v rámci misí, řešících mezinárodní krizové situace a v neposlední řadě pomoc všude tam, kde je zapotřebí. Proto si diváci mohli vychutnat výkony moderních strojů rakouského vojenského letectva i předváděcích týmů ze zahraničí, obdivovat do letuschopného stavu přivedené slavné veterány a ocenit mistrovství jejich posádek i všech, bez jejichž bezchybné práce by se dva letové dny přehlídky AIRPOWER 2013 vůbec nemohly uskutečnit. Jen pro ilustraci rozsahu – po oba letové dny začínal program před devátou hodinou ranní, končil před šestou hodinou večer a jednotlivé bloky ukázek na sebe navazovaly bez přestávky.
MODERNÍ LETADLA BOJOVÁ A CVIČNÁ Prvé místo patřilo pochopitelně nadzvukovému záchytnému stíhacímu letounu Eurofighter TYPHOON, který tvoří jádro rakouského vojenského letectva a jehož základní úlohou je aktivní ochrana rakouského vzdušného prostoru. Dosahuje maximální rychlosti 2495 km/h a disponuje vysokou manévrovatelností – provedené obraty dávaly tušit, jakému přetížení musí být pilot vystaven, pokud stroj provádí s vysokou rychlostí obraty s minimálním poloměrem. Při ukázce zachycení startovaly dva stroje proti směru náletu protivníka a na jeho úroveň a směr se dostaly půlpřemetem, do něhož přešly okamžitě po odlepení! Pozadu však nezůstali ani Maďaři s JAS- 39 Gripen, Belgičané s americkým F16 AM Fighting Falcon ani domácí piloti, předvádějící slétanost čtyř cvičných proudových Saab 105 OE nebo sólové vystoupení turbovrtulového stroje Pilatus PC-7 Turbo Trainer. Byť tyto stroje již nepatří k tomu nejmodernějšímu, co letecký průmysl může nabídnout. Armáda ČR se pochlubila letovou ukázkou vrtulníku Mil Mi-24. Řada dalších strojů byla vystavována jen na statických ukázkách – švýcarský F/A-18 Hornet, francouzský Mirage 2000, polský Su- 22 či anglický Bae Hawk nebo česká L-159 Alca. VETERÁNI Lví podíl na letových i statických ukázkách veteránů měly stroje skupiny Flying Bulls; přesto však vystoupení historických letadel, vlastněných nadšenci ze Švýcarska, Německa či Francie přispěla k neopakovatelné atmosféře leteckého dne. Vidět v letu a slyšet dopravní Douglas DC-6B, původně osobní stroj jugoslávského prezidenta Tita, bombardovací North American B-25J Mitchell, stíhací bombardér Chance Vought F4U-4 Corsair, torpédový Grumman TBM-3E Avenger, stíhací Hawker Sea Fury, North American P-51D Mustang či Supermarine Spitfire Mk XVI představovalo pro každého leteckého fanouška zážitek. K čemuž navíc přispělo i to, že tyto stroje byly bez ohledu na jejich věk předváděny se značnou dynamikou a tak mohli diváci získat představu, jak asi létaly „za mlada”. Na letových ukázkách veteránů se podílely i stroje novější, vybavené proudovými či turbovrtulovými motory. Prvé zastupoval např. CT-133 Silver Star, cvičná varianta vycházející z prvého amerického proudového stíhacího letadla, známého P-80 Shooting Star nebo jugoslávský Soko G-2 Galeb; ty druhé průzkumný OV-10 Bronco. Paleta historických letadel, vystavovaných pouze jako statická ukázka, byla ještě širší. Každý z těchto veteránů má za sebou dlouhou historii a uvést jej do letuschopného stavu a udržovat v něm, znamená obrovský kus práce, doprovázený nezbytným entuziasmem všech zúčastněných. Jen pro ilustraci – jedna letová hodina stroje F4U-4 Corsair si vyžaduje 40 hodin údržby a každoroční kontrola 18válcového dvojhvězdicového motoru Pratt & Whitney R2800 představuje 80 až 100 pracovních hodin.
AKROBACIE SKUPIN I JEDNOTLIVCŮ Pokud akrobatická vystoupení a ukázky slétanosti reprezentativních skupin letectev zúčastněných států patří ke koření leteckých dnů, pak AIRPOWER 2013 byl okořeněn opravdu důkladně. Sérii ukázek zahájila chrudimská čtyřka Flying Bulls Aerobatics Team, jejíž historie sahá do 60. let minulého století a která byla v roce 2001 přijata do rodiny Red Bull. Od té doby se čtveřice Zlínů 50 LX v barvách Red Bullu stala světoznámou; precizně prováděné figury všech čtyř pod vedením šéfpilotky Radky Máchové nebo zrcadlový let dvou strojů, oblétávaných v sudovém výkrutu strojem třetím mohli obdivovat i diváci v Zeltwegu. Přehlídka akrobatických skupin proudových strojů neměla obdoby; co skupina, to pojem. Španělská Patrulla Águila, vystupující se 7 cvičnými letouny CASA C-101 Aviojet, italská Frecce Tricolori s 9 Aermac chi MB-326, turecké Turkish Stars či švýcarská Patrouille Suisse na amerických nadzvukových Northrop NF-5A, resp. F-5 Tiger II nezůstaly v ničem dlužné své pověsti. Vstřícné lety dvojic či celých skupin, společné starty a přistání skupin několika strojů, obraty prováděné při velkých rychlostech stroji, které jsou od sebe vzdáleny jen několik metrů a které perfektně dodržují sestavu, to vše tvořilo základ jejich vystoupení. Pro zpestření se mohli vybraní piloti blýsknout špičkovou sólovou akrobacií v rámci ukázky své skupiny. Aby byl obrázek úplný, je nutno si ještě představit, že v Zeltwegu se vše odehrává před kulisou vysokých hor, za jejichž blízkými hřebeny se skupiny strojů vynořují či před jejichž svahy se jednotlivé stroje nebo celé skupiny otáčí.
VRTULNÍKY Ukázky schopností vrtulníků představují vždy něco, co se od ostatních vystoupení svým charakterem liší. Předvádění slétanosti skupiny prakticky na místě, provádění výsadků, podpora pozemních operací, hašení požáru či pomoc při nehodě v horách – při tom bylo možno sledovat vrtulníky rakouské armády Sikorsky S-70 Black Hawk, Alouette III, český Mil Mi-24 i stroje civilní jako Bell Cobra, Eurocopter EC-135 a další. Zcela mimořádné však bylo vystoupení vrtulníku BO 105 CB-4, patřícího do stáje Red Bull. Stroj, vyráběný konsorciem Messerschmitt-Bölkow-Blohm, je poháněný dvěma motory a je určen pro jednoho až dva piloty a až čtyři pasažéry. Vyznačuje se lehkou stavbou a ojedinělou bezkloubovou koncepcí nosného rotoru, která mu propůjčuje vysokou obratnost; proto jako jedinému na světě mu bylo propůjčeno oprávnění k akrobacii. Při vystoupení vrtulníků jsou běžné obraty připomínající souvrat, avšak to, co předváděl pilot na tomto stroji, zdánlivě odporovalo všem zákonům aerodynamiky. Souvraty, přemety, výkruty či dokonce na místě provedené překlopení kolem příčné osy – to se opravdu jinde vidět nedá. Ráno prvého dne zahajovaly letové ukázky za doprovodu tónů hudby Johanna Strausse ml. a navečer se spokojení diváci, plní zážitků, rozjížděli do svých domovů a uvolňovali místa v parkovištích těm, kteří přijížděli se svými kempingovými vozy již večer prvého dne, aby si mohli již brzo ráno druhého dne v klidu prohlédnout letadla vystavená na stojánkách. Nebyl to konečně tak špatný nápad – vždyť organizátoři odhadovali návštěvu celkem na 300 000 diváků v obou dnech. Petr Borovan