Pátého března došlo k dalšímu pokusu společnosti SpaceX o návrat prvního stupně rakety Falcon (Sokol) 9 na zem – pokusu, který má být začátkem dalšího radikálního zlevňování cest do vesmíru v režii americké společnosti založené Elonem Muskem. Raketa odstartovala krátce po půlnoci z pátku na sobotu 5. března z mysu Canaveral a první část mise po půl hodině splnila, když umístila komunikační satelit společnosti SES (tedy televizní satelit) na dráhu, která by ho měla nakonec dovést až na jeho plánovanou geostacionární dráhu zhruba 40 000 kilometrů nad Zemí. První stupeň se po oddělení „otočil“ (manévr vlastně není tak dramatický, jde o řízený pád) a zamířil směrem k plovoucí plošině asi 650 kilometrů od místa startu. Raketa ji neminula, ale přistála příliš tvrdě. Což se dalo podle SpaceX předpokládat, protože v prvním stupni tentokrát nezbylo příliš mnoho paliva na manévrování a především na zpomalení sestupu. Prioritu mělo uvedení druhého stupně, potažmo satelitu na správnou dráhu. A ta je tak vysoká, že rezerva pro návrat byla v tomto případě minimální. Pro SpaceX bylo také důležitější i v tomto případě zákazníkům ukázat, že spolehlivě a úspěšně zvládne i velmi náročnou – a zároveň lukrativní – dopravu telekomunikačních satelitů na extrémně vysokou geostacionární dráhu. Komerční neúspěch její první a menší rakety Falcon 1 totiž firmě přesvědčivě dokázal, že zajímavý trh s menšími družicemi zatím neexistuje (a kdo ví, zda kdy bude), takže se musí úspěšně vlámat do oblasti, kde byla zabydlená její konkurence. Třeba společnost SES dlouhodobě používala evropské rakety Ariane. Návrat prvního stupně by byl v tomto případě spíše třešničkou na dortu. A dodejme také, že SpaceX už se loni v prosinci poprvé návrat prvního stupně povedl. Bylo to ovšem na pevninu, na moři zatím se úspěch nedostavil.
