Další krok k šíření geneticky modifikovaných plodin

Evropská unie dlouho vzdorovala tlaku amerických producentů geneticky modifikovaných organismů (GMO). První uvolnění zařídil bývalý komisař pro bezpečnost potravin David Byrne, kterého si pozvali v roce 2000 Američané „na koberec“. Po návratu ze „školení“ v USA využil nástroje jednacího řádu vrcholových orgánů Unie, který umožňuje v některých záležitostech Evropské komisi nerespektovat stanovisko Rady ministrů a prosadil autorizaci dvou variet GMO kukuřice. Odmítavá stanoviska úřadu pro kontrolu bezpečnosti potravin vyřešil jednoduše tak, že neposlušný úřad zrušil a založil nový, poslušnější. Ale ani potom evropští zemědělci nezačali hromadně nakupovat GMO osiva, protože se právem obávají, že může dojít ke kontaminaci konvenčních osevů, což americké producenty osiv rozčiluje. Rizik jsou si samozřejmě vědomi i biologové v Institutu studií perspektivních technologií (IPTS) Společného výzkumného střediska Evropské unie (JRC), a tak se zabývají výzkumem opatření k minimalizaci kontaminace konvenčních osiv. O dosavadních výsledcích vydal Úřad pro koexistenci (ECoB) zprávu, kterou komisař pro zdraví a bezpečnost potravin John Dalli předložil Radě ministrů pro zemědělství v červenci letošního roku. Dokument specifikuje konkrétní opatření v rámci „Nového přístupu Komise ke koexistenci a pěstování GMO“. Obsahuje doporučení členským státům pro vývoj nebo zlepšení národního a regionálního přístupu ke koexistenci GM a konvenčních osevů. Je zaměřen na GM kukuřici, a to na zrno i celou rostlinu. Z hlediska možné kontaminace konvenčních rostlin navrhuje osvědčené zemědělské praktiky umožňující koexistenci při zachování ekonomické i zemědělské efektivity. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že ECoB zahájil činnost teprve v roce 2008, takže testy koexistence probíhají teprve dva roky. Jako základní hypotéza pro koexistenci GM a konvenčních rostlin byla stanovena izolační vzdálenost od 15 m do 50 m. To by mělo zajistit udržení kontaminace konvenčních potravinářských a krmivářských surovin v rámci povoleného limitu pod 0,9 %. K dosažení standardu čistoty osiva je nutná vzdálenost od 100 m do 500 m. Pak lze kontaminaci udržet na legalizované 0,1 %. Pokud to podnební podmínky v regionu umožňují, osvědčuje se časový odstup setí GM a konvenčních osiv na jednotlivých parcelách tak, aby rostliny kvetly v různých dobách. V globálním měřítku se pěstují GM plodiny na 134 milionech hektarů. Z toho 48 % na území Spojných států, 16 % v Brazílii a 16 % v Argentině. V EU se pěstují dvě variety GM kukuřice a GM sadbové brambory na export. Zatím platí, že Evropská komise souhlasila s návrhem, že právo rozhodovat o pěstování GMO mají členské státy a mohou jejich pěstování jakkoliv omezit nebo i zakázat. Musí však respektovat autorizační systém platný jednotně pro celou EU. Ovšem, komisař Dalli při projednávání komentovaného dokumentu v Radě ministrů zdůraznil, že tuto svobodu rozhodování nelze opírat jen o vědecké hodnocení vlivu na zdraví spotřebitelů a rizika pro životní prostředí. Američané zřejmě dosáhli toho, že EU se podrobila tlaku mezinárodních orgánů a změní legislativu ve prospěch pěstování GMO. K těmto změnám by mělo dojít ještě během letošního roku. /šu/