Americký kongres si objednal kontrolu
výsledků prací klimatologů vedených
Michaelem Mannem. Jeho tým dospěl
k závěru, že vysoké teploty zaznamenávané
v průběhu 20. století nemají v období posledních
2000 roků obdobu. Graf, znázorňující
průběh teplot ve zkoumaném čase, se po
dlouhém, teplotně relativně stálém období
prudce zalomí a rychle stoupá, takže tvarem
připomíná hokejku To se americkým kongresmanům
nelíbilo, proto pověřili Národní
vědeckou radu přezkoumáním Mannovy
zprávy. Zpráva Národní vědecké rady však
s vysokou mírou pravděpodobnosti prokazuje,
že během posledních několika dekád ve
20. století bylo skutečně tepleji než kdykoliv
v období předchozích 400 let.
Teplotní průběhy měřené přístroji jsou dokumentovány
pouze za posledních zhruba 150
roků. Ve vzdálenější minulosti je nutno zjišťovat
náhradními metodami. Kontrolní výbor
Národní vědecké rady použil metodu analýzy
přírůstků letokruhů kmene stromů, zkoumal
zmenšování ledovců, růst mořských korálů,
vrstvení mořských a jezerních usazenin, analyzoval
jádra vyvrtaná z ledovců a použil i dokumentaci
jako například stará zobrazení ledovců.
Zpráva Národní vědecké rady také konstatuje,
že údaje získané náhradními metodami přesně
odpovídají záznamům přístrojů, které dokumentují
růst teplot v minulém století o 0,6 °C.
Nicméně, náhradní data za období před rokem
1600 jsou poměrně řídká, zvláště z jižní polokoule.
Z toho důvodu kontrolní výbor konstatuje,
že i když data Mannova týmu za období
před rokem 1600 jsou věrohodná, nemohou být
prokázána s velkou jistotou. K otázce zda je
globální oteplování důsledkem lidské činnosti,
zpráva zdůrazňuje skutečnost, že rekonstruování
teplot za období před zahájením průmyslové
revoluce je jen jedním z mnoha řetězů důkazů
podporujících hypotézu, že současné oteplování
je reakcí na lidské aktivity, ale nikoliv primárním
důkazem.
Předseda kontrolního výboru Gerald R. North
z A&M univerzity v Texasu při uvádění zprávy
vyzval k volnějšímu přístupu k databázím,
což by mělo posloužit výzkumu. Volný přístup
je nezbytný k reprodukci publikovaných
výsledků. Poroste důvěra k výsledkům studií
jak uvnitř, tak mimo vědecké společenství.
Paleoklimatologii prospěje, když jednotliví
badatelé, profesionální společenstva, vydavatelé
žurnálů a financující agentury budou
pokračovat v úsilí o zajištění otevřeného přístupu
k datům.
Na rozdíl od Ameriky se Evropa snaží snižovat
emise skleníkových plynů. Přesto zpráva
uveřejněná Evropskou agenturou pro životní
prostředí uvádí, že emise skleníkových plynů
vzrostly v EU za období roků 2003 a 2004
o 18 milionů tun, což je růst o 0,4 %. Nejvíce
k tomu přispěly sektory průmyslu a dopravy.
Snižovat emise se daří v EU pouze Německu,
Dánsku a Finsku. /šmí/