Evropští představitelé, a to nejen bruselští, opakovaně uvádějí, že v případě ukládání elektřiny — tedy baterií — by se rádi vyhnuli opakování situace z jiných odvětví důležitých pro přechod k „nové“ energetice, především tedy z produkce obnovitelných zdrojů energie (OZE).
Evropa klade na energetickou transformaci největší důraz a spatřovala v ní i velkou příležitost, pokud jde o vývoj a výrobu souvisejících technologií. Jenže zaspala a ve skutečnosti je dnes ve většině případů jen pouhým odběratelem. V produkci technologií z oblasti OZE dnes jednoznačně dominuje Asie, především Čína. Ačkoliv jde o jedno z nejrychleji rostoucích průmyslových odvětví vůbec, v Evropě chřadne. A situace známá například v oblasti fotovoltaických panelů se opakuje i v dalších oblastech. Řada evropských výrobců baterií odkládá nebo ruší plány na rozšíření výroby kvůli nejistotě ohledně budoucí ziskovosti — a není divu. Výrobní náklady na akumulátory jsou totiž v Evropě zhruba o 50 % vyšší než v Číně, která aktuálně vyrábí zhruba 75 % globálně prodávaných baterií. Vyplývá to z analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA) zveřejněné začátkem března. Evropský ekosystém dodavatelských řetězců pro bateriová úložiště je navíc podle IEA stále dosti zranitelný. Jedním z problémů je nedostatek specializovaných zaměstnanců. Nedávný bankrot evropské bateriové naděje Northvolt potvrzuje nekonkurenceschopnost ve srovnání s asijskými výrobci. Problémy se netýkají pochopitelně jen ryze evropských společností, ale všech, které na starém kontinentě vyrábějí. „Za poslední dva roky ztratili korejští výrobci, kteří jsou dlouhodobě největšími výrobci baterií v Evropě, téměř čtvrtinu svého tržního podílu v EU, když jim poklesl z téměř 80 % v roce 2022 na 60 % v roce 2024 mimo jiné v důsledku rostoucího úspěchu LFP baterií z Číny,“ uvedla IEA a dodala, že některé korejské společnosti již začaly investovat do výroby LFP baterií v Evropě, aby lépe odolávaly konkurenci ze strany čínských výrobců. Čínští výrobci baterií však budou podle agentury v mezidobí svůj podíl na prodejích baterií v Evropě navyšovat, a to i s pomocí nových partnerství. Projekty, jako je společný podnik společností Stellantis a CATL, mohou urychlit rozvoj využití LFP baterií v regionu, zlepšit evropský bateriový ekosystém a potenciálně i snížit nákladovou mezeru mezi Evropou a Čínou. Ta je nyní obrovská. Cenová výhoda na straně Číny pramení podle IEA zejména z obrovského výrobního know-how plynoucího ze skutečnosti, že více než 70 % do dnešní doby vyrobených akumulátorů pro elektromobily pochází právě z tohoto státu. „Integrace výrobního řetězce v důsledku akvizic či úzké spolupráce mezi největšími firmami urychlily inovace a pokles výrobních nákladů, které klesly i díky přístupu ke klíčovým minerálům pod tržními cenami,“ uvedla IEA. Dalším důvodem čínské dominance podle agentury je, že tamní výrobci upřednostnili LFP baterie, které byly dříve pro elektromobily považovány za nevhodné kvůli nižší energetické hustotě. Dnes jsou však o 30 % levnější než alternativy a nabízejí dostatečný dojezd. Rozvoj čínského bateriového trhu byl silně ovlivněn také tím, že na něm působí téměř 100 domácích výrobců baterií. Aby tyto firmy udržely nebo navýšily svůj tržní podíl, musely snižovat své marže a prodávat akumulátory levněji. „Pokles cen nicméně může zpomalit. Vysoká konkurence a snižující se marže povedou zřejmě ke konci řady čínských výrobců, a naopak růstu vlivu a schopnosti ovlivňovat ceny vybraných výrobců. I přesto zůstane ve střednědobém horizontu Čína největším výrobcem baterií,“ dodala IEA. Dále uvedla, že stále existují možnosti, jak v Evropě vybudovat více konkurenceschopný bateriový průmysl. Prvním krokem by měla být silná domácí poptávka, která dá výrobcům baterií jistotu odbytu a čas na odladění výrobních procesů. /jj/
