Využitím zemního tepla, optimalizovanou
technikou a kompaktní
formou stavby dosáhne nové lůžkové
oddělení v curyšské městské
nemocnici Triemli vytouženého
snu. Jeho energetická spotřeba
bude odpovídat požadavku, jaký
prosazují ve Švýcarsku nejen Zelení:
vystačit v přepočtu na osobu
s 2000 watty.
Program dvoutisíciwattové společnosti
má obyvatele alpské konfederace
inspirovat k úsporám energie. Dnes
činí příkon přepočtený na jednoho
Švýcara 6300 wattů. Znamená to, že
v dopravě, vytápění, odběru elektřiny
a plynu se spotřebuje na osobu přes 55
kWh, tedy téměř 200 gigajoulů energie.
Úsporami a jejím lepším využíváním
se dají výrazně omezit emise
skleníkových plynů. Už nyní se v této
oblasti, zejména díky energetickému
mixu vody a atomu nevypouštějících
prakticky žádný CO2, řadí Švýcarsko
k evropské a možná světové špičce;
bezjaderné Rakousko se stejným přírodním
potenciálem produkuje v přepočtu
na obyvatele o polovinu oxidu
uhličitého více.
Nemocnice Triemli se vydala cestou
nízké energetické náročnosti už v roce
2004. Při výstavbě nového lůžkového
oddělení, které se má předávat za pět
let, se dosáhne standardu, který jeho
tvůrci, svazy inženýrů a architektů,
označují jako Minergie-P-eco. Žádná
švýcarská nemocnice ještě jeho kritéria
nesplnila a tuto značku dosud
nezískala, informoval deník Neue
Zürcher Zeitung. Celá Triemli přitom
spotřebovává v přepočtu dvakrát více
energie a vypouští dokonce čtyřikrát
tolik skleníkových plynů.
Projektanti zvolili zcela opačný
postup, než je ve světě obvyklé. Nejprve
vypracovali energetický koncept
nové budovy, a teprve potom se věnovali
architektuře. Soutěže o vypracování
energetického projektu se zúčastnily
přední projekční kanceláře z tuzemska
i zahraničí a nakonec vyhrála bernská
Enerconom. Právě její odborníci
doporučili využívat především zemské
teplo, což také přiblížilo dosažení
dvoutisíciwattového cíle.
Začíná se od stavební jámy, která
musí být co nejmenší, protože při
jejím kopání se spotřebuje spousta
„šedé energie“, tedy užité pro výrobu,
dopravu, skladování, prodej
a konečnou likvidaci objektu. Staví
se z recyklovaného betonu. Architekti
dali budově lůžkového oddělení kompaktní
formu, aby byla energeticky
i provozně co nejúčelnější. Používají
se materiály s dlouhou životností,
čímž se také omezují „šedé energetické
výdaje“.
Srdcem úsporné budovy se stane
vytápění, pro něž se využívá zemské
teplo hned ve dvou variantách. První
představují tepelná čerpadla známá
z rodinných domků, kdy se do 250
metrů hlubokého vrtu vhání voda,
která se má ohřát. Druhou se má stát
tříkilometrový vrt, jenž by měl podle
představ projektantů narazit na termální
pramen. Jako záložní zdroj
poslouží kotel na dřevní štěpku.(kp)