Vláda na konci května schválila nelegislativní materiál, který řeší zajištění národní implementace evropského nařízení o umělé inteligenci (tzv. AI Aktu), tvorbu národního zákona o umělé inteligenci, vytvoření národní AI dozorové a podpůrné infrastruktury a navrhuje k tomu potřebná personální a finanční opatření. Implementace evropského nařízení o umělé inteligenci by měla mít zásadní význam pro rozvoj AI v Česku a její dopad zasáhne široké spektrum průmyslových i společenských oblastí. Dohled nad implementací přejde z vicepremiéra Mariana Jurečky na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Vláda navíc jmenovala vládního zmocněnce pro umělou inteligenci, kterým se stal náměstek ministra Jan Kavalírek. Implementací AI Aktu byl dosud pověřen místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který je zároveň odpovědný za oblast digitalizace. Kvůli nedostatečným personálním kapacitám však nebylo možno tento úkol plnit. MPO, které je již nyní gestorem Národní strategie umělé inteligence ČR, se proto nabídlo, že s dostatečnou personální a finanční podporou tuto roli převezme. „Naší vizí je dostat Českou republiku mezi top 10 AI zemí na světě. Věříme, že na to máme — jsou zde špičkoví vědci, silná a organizovaná AI komunita, know-how v IT i úspěšné AI firmy. V AI vidíme velký potenciál pro zvýšení konkurenceschopnosti, a proto jsme se rozhodli se koordinace jejího rozvoje chopit. Klíčové je, abychom nastavili co nejvhodnější prostředí pro její bezpečný rozvoj, připravili dobře národní legislativu a měli v ČR infrastrukturu, kterou AI ekosystém potřebuje,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu a vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Jan Kavalírek. Ministerstvo bude jako gestor koordinovat implementaci AI Aktu v České republice, připraví návrh zákona o umělé inteligenci a zřídí Kompetenční centrum AI pro eGovernment. Schválení materiálu předcházelo vyjednávání o jednotlivých orgánech dozoru i o zajištění finančních prostředků. MPO z vlastních kapacit buduje AI oddělení o osmi lidech, další tři úvazky získá převodem z Úřadu vlády a mzdové náklady na dalších osm míst ve výši 24 mil. Kč pokryje z vlastního rozpočtu. Na dalších nákladech se MPO podílí více než 12 mil Kč z úspor. Na vymáhání pravidel budou dohlížet Český telekomunikační úřad, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), Úřad pro ochranu osobních údajů, Česká národní banka, Česká agentura pro standardizaci (ČAS) a veřejný ochránce práv. ÚNMZ bude nad subjekty posuzování shody vykonávat dozor a registrovat je (oznamovat) příslušným orgánům Evropské komise. Nebude provádět certifikace ani poskytovat žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody. „Naším cílem je vytvořit v České republice transparentní a kvalitní prostředí, které umožní, aby jen důvěryhodné a kompetentní subjekty mohly provádět certifikace AI systémů podle pravidel evropského aktu o umělé inteligenci,“ říká Jiří Kratochvíl, předseda ÚNMZ. Regulatorní sandbox, za jehož vytvoření odpovídá Česká agentura pro standardizaci, je klíčovým nástrojem pro rozvoj AI. „Umožní podnikům a výzkumníkům testovat inovativní AI řešení, jako jsou autonomní systémy či pokročilé analytické nástroje, v kontrolovaném prostředí pod dohledem regulátorů,“ říká generální ředitel ČAS Zdeněk Veselý a doplňuje: „Tento přístup urychlí vývoj nových technologií, zajistí jejich shodu s AI Aktem a minimalizuje rizika před uvedením na trh. Hodně si od AI slibujeme právě v odvětvích, kde máme dlouhodobou tradici, know- -how a zkušené lidi. Jako příklad uvedu implementaci a rozvoj AI v automobilovém průmyslu.“ AI Akt začne platit od srpna 2026. V případě zpoždění implementace hrozí České republice finanční sankce ze strany Evropské komise.
/ok/
