Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2014 potvrdila, že Česká republika disponuje kvalitním vědeckým zázemím i špičkovými odborníky. Česká věda ale zaostává v aplikovaném výzkumu, nedaří se spolupráce výzkumníků s průmyslem a systém řízení a financování vědy je roztříštěný. Na konci září o tom na zasedání vlády ČR informoval vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. „Můžeme se opřít o vybudovanou infrastrukturu a vysoký objem finančních prostředků na vědu z fondů EU. Z analýzy plyne, že ekonomický potenciál ČR se blíží Rakousku a předčí státy, jako je Polsko či Maďarsko. Meziročně také roste kvalita vědeckých publikací i úroveň mezinárodní spolupráce,“ komentoval výsledky analýzy Pavel Bělobrádek. Celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace (VVI) tvořily v roce 2013 bezmála 78 miliard Kč. V oblasti VVI bylo zaměstnáno 92 000 lidí, z toho 55 % tvořili výzkumníci. V uplynulých letech v ČR vzniklo s finanční podporou EU celkem 8 velkých vědeckých center, takzvaných center excelence, a 40 regionálních výzkumných center. Ačkoliv je ale míra celkových výdajů na vědu v ČR srovnatelná s průměrem EU, za průměrem zaostáváme jak v množství mezinárodních patentů, tak ve spolupráci soukromého sektoru s veřejným. ČR zároveň vykazuje mnohem méně výsledků v aplikovaném výzkumu (necelých 11 % z celkového počtu výsledků). Kvůli silné orientaci české ekonomiky na průmysl je proto třeba zaměřit se v aplikovaném výzkumu na odvětví generující nárůst HDP a zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Posílení spolupráce s podnikatelským sektorem by také mohlo přinést zvýšení soukromých výdajů na vědu, po skončení financování z evropských zdrojů po roce 2020 totiž dojde k propadu výdajů na vědu, který veřejné zdroje nedokážou zcela pokrýt. „Zároveň připravuji nový zákon o podpoře výzkumu a usiluji o vznik ministerstva pro výzkum, které by sjednotilo roztříštěný systém řízení a financování vědy,“ dodal Pavel Bělobrádek.
