Jedním z témat XII. mezinárodního energetického regulačního fóra (MERF), které se uskutečnilo v Praze, byla mj. energetická bezpečnost v EU a střední Evropě. Konzultační společnost Arthur D. Little shrnula toto téma v analýze, která klade důraz na energetickou bezpečnost spojenou s dodávkami ropy do České a Slovenské republiky. Rozbor mapuje klíčové trendy, základní požadavky a současné i plánované regionální kroky pro zajištění energetické bezpečnosti dodávek ropy do obou zemí. Strategické cíle a základní požadavky pro zajištění bezpečnosti a dostupnosti dodávek ropy na úrovni Slovenska a ČR do značné míry vycházejí ze společných cílů EU. „Česká republika ani Slovensko nedisponují významnými zdroji ropy. Téměř veškerá ropa se musí dovážet. Cíle obou zemí jsou tak zaměřeny především na zajištění dostatečné přepravní kapacity, na zvýšení diverzifikace dodávek a na zajištění dostatečného množství zásob ropy a ropných produktů pro případy nouze,“ uvedl Dean Brabec, Managing Partner společnosti Arthur D. Little pro střední a východní Evropu. Vyšší míra rizika ropné bezpečnosti existuje na Slovensku Je to dáno tím, že Slovensko fakticky nemá diverzifikovány dodávky ropy na své území a prakticky veškerou ropu získává přes ropovod Družba. Na Slovensku je proto primárním úkolem ropné bezpečnosti zvýšená diverzifikace přepravní ropné infrastruktury. „Splnění tohoto cíle by navíc mělo pozitivní dopad i na Česko, protože Slovensko je významnou tranzitní zemí pro dodávky ropy do ČR. Snížením rizikové expozice Slovenska by tak došlo i ke zvýšení ropné bezpečnosti ČR,“ tvrdí Dean Brabec. Kroky provedené v minulosti se v obou zemích týkaly zejména liberalizace trhu a zvýšení nouzových zásob státu. V ČR navíc došlo k zásadní diverzifikaci dodávek vybudováním ropovodu IKL. Do budoucna jsou cíle Slovenska a Česka odlišné. Zatímco Slovensko se primárně soustředí na diverzifikaci dodávek ropy do regionu, ČR plánuje posílit strategickou roli státu v ropném průmyslu získáním podílu v českých rafineriích tak, aby bylo možné udržet strategické aktivity přepravy a zpracování ropy. Česk á repu blika Řeší se dvě možnosti diverzifikace, které by dále zvýšily energetickou bezpečnost státu: » Výstavba ropovodu, který by vedl z jižní Moravy do rafinerie OMV ve Schwechatu u Vídně – nepravděpodobné. Spíše bude ropovod BSP. » Propojení tuzemské rafinerie v Litvínově s německou rafinerií ve městě Leuna. V případě potíží by si obě koncové stanice mohly navzájem pomoci. „Existuje reálná hrozba, že některá z českých rafinačních kapacit bude uzavřena, což by mělo negativní dopad na zajištění bezpečnosti dodávek státu. ČR proto zvažuje možné kroky k záchraně obou rafinerií, přičemž asi nejvíce realistický se jeví majetkový vstup státu do společnosti Česká rafinérská nebo Unipetrol,“ soudí Dean Brabec. Slovensko Vybudování alternativní přepravní trasy je jedním z klíčových cílů stávající strategie energetické bezpečnosti SROV. Zvažuje se realizace několika projektů: » Ropovodní trasy Bratislava–Schwechat, která má propojit ropovodní systém Družba se systémem TAL a AWP – propojení východní a západní části evropských ropovodních cest. » Modernizace a zvýšení přepravní kapacity ropovodu Adria na trase Šahy–Százhalombatta (Maďarsko). Částečně realizováno. „Realizace dodávek z ČR pomocí zpětného chodu ropovodu Družba. Slovensko by mohlo mít dodávku z italského přístavu Terst. Projekt by vyžadoval technickou úpravu přečerpávacích stanic na území ČR,“ tvrdí Dean Brabec. Vyhodnocení přepravních tras k doprav ě ropy pro Slovensko a Česko Největším potenciálem disponují projekty Vybudování ropovodu BSP a Modernizace propojení ropovodů Družba – Adria. „Ani jedna z těchto variant by ovšem nedokázala plně pokrýt stávající spotřebu relevantních rafinerií, a tak přinejmenším ve střednědobém výhledu bude region i nadále (alespoň z části) závislý na zásobování pomocí ropovodu Družba. Realizace projektů IKL s využitím zpětného chodu a Ropovod Oděsa – Brody je vzhledem k nejisté možnosti využití dostupné přepravní kapacity méně pravděpodobná,“ hodnotí situaci Dean Brabec. /iw/
