Prof. RNDr. Michal Křížek, DrSc:
JAKÁ MATEMATIKA SE UKRÝVÁ
V PRAŽSKÉM ORLOJI?
Pražský orloj vznikl v době mistra
Jana Husa - kolem roku 1410. Jeho
mechanicko-matematický model
navrhl Jan Ondřejův, zvaný Šindel,
který se zabýval matematikou a astronomií
na pražské univerzitě. Unikátní
stroj orloje je umístěn uvnitř
staroměstské radniční věže. Vytvořil
jej Mikuláš z Kadaně. Genialitu
tehdejších hodinářů můžeme
demonstrovat na konstrukci zařízení
pro přesnou regulaci úderů zvonu.
K tomu účelu zavedeme pojem
šindelovské posloupnosti.
Astronomický ciferník pražského
orloje je astroláb poháněný hodinovým
strojem. Znázorňuje geocentrický
model vesmíru s nehybnou
Zemí uprostřed, kolem níž obíhá
Slunce, Měsíc a znamení zvěrokruhu
nebeské sféry. Orloj tak vlastně
představuje jeden z prvních analogových
počítačů, neboť ukazuje
pohyby nebeských těles. Při návrhu
astronomického ciferníku byla
použita stereografická projekce
nebeské sféry na rovinu. Vlastnosti
stereografické projekce popsal již
řecký matematik a astronom Klaudios
Ptolemaios v dílech Geographia
a Planisphaerium. Uvedeme
některé jeho matematické výsledky
týkající se stereografické projekce,
které byly použity při konstrukci
astronomického ciferníku.
RNDr. Jiří Grygar, CSc.:
KAM SPĚJE ASTRONOMIE?
(V PERSPEKTIVĚ 10 - 20 LET)
Astronomie v průběhu 20. stol.
výrazně pokročila především díky
nesmírnému zdokonalení a rozšíření
přístrojové techniky. Z původně
okrajové vědecké disciplíny se
rozvinula do tzv. velké vědy, která
vyžaduje doslova astronomické
finanční prostředky řádu miliard
euro. Budoucí projekty se proto
musí plánovat a schvalovat s patřičným
předstihem.
I když odhadovat vývoj kterékoliv
vědy je prakticky nemožné,
dvacetiletá perspektiva astronomie
je již v podstatě dána projekty,
jejichž finanční zajištění je
v tuto chvíli zabezpečeno. Ačkoliv
drahé projekty jsou většinou spojovány
s kosmickým výzkumem,
z něhož významnou část tvoří
právě astronomické družice a kosmické
sondy, čím dál tím dražší
bude i pozemní výzkum v optickém
a radiovém oboru spektra.
Významné objevy lze též očekávat
od podzemního výzkumu částic,
čímž se mj. laboratorně napodobí
podmínky v malém zlomku první
sekundy po velkém třesku, a rovněž
od studia vzdáleného vesmíru
pomocí letecké observatoře a výškových
balonů. Převratné poznatky
přinese i modelování kosmických
procesů výkonnými počítači
a synoptická přehlídka oblohy
s cílem vytvořit světovou virtuální
observatoř, veřejně dostupnou
pomocí internetu.
