Co se skrývá pod pojmem Yamazaki Mazak

Jedním z tradičních vystavovatelů na IMT Brno posledních let je i společnost Misan, jež zastupuje hlavně výrobce obráběcích strojů Mazak. Mezi strojaři se Mazak stal pojmem, vývojové kroky společnosti jsou sledovány bedlivě konkurencí v Německu, Itálii a nově i v Číně a Koreji. Co na tom Mazaku vlastně je, ptá se kde kdo. Pro odpovědi jsme si zašli za jednatelem s.r.o. Misan Jaroslavem Svobodou. Jak jste se setkal se stroji společnosti Mazak vy? A jak se stane člověk zástupcem tak úspěšné firmy? Ještě za mého dřívějšího působení v zahraničí jsem byl pověřen nákupem a zprovozněním velmi přesné brusky pro vnitřní broušení. K mému překvapení jsem u známých výrobců objevil ve výrobě stroje se jménem Mazak. A tak jsem se dozvěděl z nejpovolanějších úst výrobců brusek o spolehlivosti strojů Mazak. Když si je pochvalují Švýcaři, něco na tom bude, ne? To bylo první setkání. No jenomže stejně jako mnoho mých kolegů i já jsem byl srdcem u českých strojů a vrátil jsem se proto v roce 1991 do Čelákovic s tím, že se budu podílet na obnově a rozvoji výrovy obráběcích strojů v Čelákovicích. Nedalo se to, lidé se hádali o majetek, ale o mašiny nešlo. Tak jsem doslova utekl. Šel jsem na Strojimport. Tam jsem potkal dr. Mounda, který byl duší výrobního závodu Mazak ve Velké Británii, což je dost zajímavá historie o továrně společnosti Mazak ve Worchesteru. Toto setkání se ukázalo jako klíčové, neboť bez něho bychom asi společnou práci s Mazakem pro Strojimport nerozjeli. Japonský přístup k takovým věcem je přece jenom jiný, než byl ten britský. Jestli tomu rozumím dobře dr. Mound vás vlastně podpořil ve snaze prodávat stroje Mazak v ČR? Dá se to tak říci, neboť chtěl, aby zástupcem byla solidní firma s finančním zázemím. Postupně jsme začali přes Strojimport prodávat více strojů. V tom popisu vynechám smutnou kapitolu poklesu důvěry podniků ve Strojimport, která vyústila v odchod. Založili jsme ještě se společníkem soukromou firmu s tím, že budeme dělat servis strojů Mazak. Tak jsme se osamostatnili. Bylo to tak trochu šílenství, neboť ve dvou lidech jsme to dotáhli až k péči o desítky strojů. Dnes v ČR pracuje téměř 600 strojů Mazak. Takže když se mne ptáte jak se stane člověk zástupcem Mazaku, musím říci, zběsilou angažovaností. Ale podařilo se. V posledních letech prodáváme desítky strojů ročně, máme předváděcí centrum a máme nové, mladé lidi, kteří jsou zaučeni i ve výrobních závodech společnosti Mazak. Seznámili se nejenom s prací v britských závodech, ale i s filozofií a přístupem Japonců k výrobě obráběcích strojů. To je právě to, co bychom se chtěli dozvědět. V čem se liší přístup Japonců a poté snad i Britů pracujících u firmy Mazak dnes, k navrhování, výrobě a servisu strojů a měli bychom vlastně říci, že Yamazaki Mazak nedělá jen obráběcí, ale i tvářecí a laserové stroje. To, že Mazak začal investovat ve Velké Británii jistě náhoda nebyla a ovlivnily to některé faktory. Pokud se Japonec učí jazyk, je to angličtina. Pak zde byla tradice britského strojírenství, i když v té době spíše doznívala. Nemalou roli hrálo i to, že došlo k osobnímu setkání pana Yamazakiho s premiérkou Thatcherovou za přispění doktora Mounda. On byl sice povoláním jaderný fyzik, ale snad i proto hledal spolehlivost a přesnost. Uvedl Mazak na britskou půdu. To ale nevysvětluje podstatu úspěchu společnosti Mazak. Vraťme se k tomu. Myslím, že významně se na rozvoji společnosti Yamazaki Mazak Corp. Podílel vývoj a první nasazení dialogového programování a současně i vstup na americký a evropský svými výrobními podniky v těchto teritoriích. Současně je to i koncepce strojů a zaměření na menší a střední podniky. Tedy na firmy, které se orientují na subdodavatelskou činnost. Jsou charakterizovány tím, že nemají žádný stálý produkt, ale musejí se rychle přizpůsobit objednávce. Na práci ve mzdě. Proto hledají stroje flexibilní s možností širokého nasazení a na tom je založen výrobní program společnosti Mazak. Tomu je podřízena i konstrukce obráběcích center a celý základní program. Ten zahrnuje až 150 druhů strojů! Prostě tak, aby nabídka pokryla celé spektrum požadavků. Stroje jsou navíc řešeny modulárně, aby si každý mohl vybrat to, co skutečně potřebuje. Takže pojetí Kybernetické továrny, kterou zde v Brně Mazak představil a jež perfektně funguje i firmě Frencken, také v Brně vybočuje z filozofie společnosti? Ne to nevybočuje. Je to aplikováno ve výrobních závodech Mazaku ve Worchesteru a v Nagoji. Demonstruje to vyspělost technologií. Je to i ukázka pružnosti výroby. Nemusíte mít velký podnik, můžete záviset na malosériové výrobě, ale díky systému řízení můžete v podstatě bezvýkresovým a bezdokladovým způsobem zvládnout výrobu s perfektní znalostí pohybu výrobku, nástrojů a právě probíhající technologie. Jak asi víte, Frencken vyrábí ty nesložitější obrobky, například pro výrobu letadel. Jsou tedy konstrukce strojů Mazak novátorské, nebo originální, že zajímají techniky? Tak se to nedá říci. Musíte pochopit v čem je skryto tajemství spolehlivosti, a musím říci, že mě právě při prvním setkání s těmito stroji ve Švýcarsku šokovala ta úcta strojařů ke spolehlivosti. Je třeba znát podmínky, v nichž se stroje navrhují a vyrábějí. Je to prostě ve vztahu zaměstnanců Mazaku k firmě. Já vím, vypadá to jako klišé a popisuje to každý, ale ne každý to opravdu umí a umí využít vztah lidí k preciznosti. Důslednost, snaha po dotažení detailů a k dosažení dokonalosti, když to vidíte v praxi a máte praxi, pochopíte. Nenavrhují se nové stroje neověřených konstrukcí. Vychází se vždy z toho, co se osvědčilo a to se neustále vylepšuje. Nepracují metodou pokusu a omylu. Nenechají se vychýlit z cesty konkurencí, mají svoji koncepci a té se drží. Hledají a zaručují spolehlivost a nízké výrobní náklady pro výrobce. Přesnost je samozřejmostí. Není výjimkou, že dva výrobky z centra po sobě jdoucí souhlasí na tisíciny. Samozřejmě i Mazak se snaží o sériovost strojů, aby se náklady na vývoj rozložily. I proto, že některé zásadní uzly, jako revolverové hlavy atd., si Mazak raději vyrábí sám podle svých požadavků a představ. To vše co říkáte je snahou všech, ale asi by to nestačilo k tomu, aby se tak prosadili i ve světě? Japonci měli skvělí odhad na rozvoj počítačů a jejich úlohu ve strojírenství budoucnosti. To co nešlo řešit mechanicky nahrazovali aplikací elektroniky. Propojení počítače a NC systému je základnou pro posuzování navržené technologie s ohledem na optimální využití stroje. Konzultovali program třeba s obyčejnými soustružníky. Mluvíme o konci 70. let! Cílem bylo, aby každý soustružník mohl sám programovat. Dokonce i ten, který to nikdy předtím nedělal. Malá perlička - když právě naši odběratelé namítali, že jejich lidé neumějí systém Mazatrol pročíst, tak jsme jim doporučovali, aby přimhouřili oči nad fuškami. A najednou to šlo a každý si to pochvaloval. Lidé bez znalostí najednou dokázali vyrobit i komplikované součástky velmi rychle a bez zbytečné administrativy. Dnes se systém nejenom zeptá, z čeho chcete dělat, ale vybere vhodné nástroje, nabídne i řezné podmínky, a po simulaci navrhne i možnou optimalizaci s ohledem na zatížení vřeten a jednotlivých servomotorů. Toto zaměření na elektroniku, ostatně nejenom v tomto oboru, bylo japonskou devizou. Japonci říkají, že bohužel to byli Američané, kdo vynalezl digitalizaci dat, ale byli to oni, kdo toho dokázali využít. Ovšem náklady na vývoj strojů musejí být velké i při velké sériovosti. Jak to řeší společnost Mazak? Vy stále hledáte nějakou radu nebo tajemství úspěchu. Ale ono je to tak, že například v době recese se firma orientuje na svůj vlastní rozvoj a zaměstnává lidi na nové projekci a rozšíření vlastních kapacit. A protože jsou tomu zvyklí, dělají to vždy v té nejvyšší možné úrovni. Nedovedu vám říci, jestli je systém vývoje propracován až po spolupráci s universitami, nebo jinak, při svých návštěvách jen vidím, jakou pečlivost věnují přípravě stroje a jeho ověření. Nehledejme v tom žádné zázraky, je to prostě usilovná každodenní dřina každého zaměstnance. Pokud hovoříme o spolehlivosti, když jsou stroje Mazak tak spolehlivé, je třeba se jim ještě věnovat? Nabízíte například online diagnostiku? No servis nás skutečně neuživí. Možná i proto, že servisní hodina našeho mechanika, který je vyškolen v mateřském závodě, je mobilní a vybaven počítačovou technikou je v hodinové sazbě nižší, než servisního technika ve značkové autoopravně. Což je nesrovnatelné co se týče nároků, ale je to tak. Takže servisem se neuživíme, spíše jej využíváme tak, aby měl zákazník jistotu, že jsme součástí spolehlivosti strojů. Co se týče on-line diagnostiky. My ji samozřejmě nabízíme, ale nevyužívá ji ani jeden zákazník. Není to potřeba. Je to investice, která se příliš u Mazaku nevyplácí. Přímé propojení je sice na pohled efektní, díky našim telekomunikacím je drahé a pomalé. Přímé zavolání obsluhy je tak jako tak nezbytné. Každý stroj má samozřejmě i automatickou diagnostiku, takže zákazník je o stavu svého stroje informován průběžně a při poruše se objeví i obrázek umístění a identifikace porouchaného prvku. Jaký stroj v současné době nabízíte jako novinku zde na IMT? Orientace letošního IMT na automatizaci nás ovlivnila i při výběru strojů. Na aplikaci univerzálního robotu jsme se ve spolupráci s oběma dodavateli (Mazak- CNC soustruh Nexus 100 a Fanuc robot LR MATE 200iB) podíleli vlastní přípravou a celou montáží s našimi techniky. Pružný výrobní systém Mazak Palletech je ukázkou vyspělosti systémového řešení a spolehlivosti výrobce. Jak jsem již někde uvedl - dnes si může navrhnout a provozovat pružný výrobní systém skutečně každý. /bal/