V Technickém týdeníku č. 9 jsme přinesli obsáhlou reportáž z letošního ročníku Hannoverského veletrhu. Protože však podnětů bylo velké množství, nepodařilo se nám na omezeném prostoru sdělit vše, co jsme měli na srdci. Navazujeme proto tímto druhým a závěrečným dílem, v němž upozorňujeme na zajímavé novinky a témata, o nichž se domníváme, že by neměly být opominuty. IMMERSIGHT - PRŮLOM VE VÝVOJI VIRTUÁLNÍ REALITY Značnou pozornost návštěvníků veletrhu poutal projekt mladých vědců z univerzity v Ulmu, který dostal název ImmerSight. Jde o první skutečně mobilní vizualizační technologii, která umožňuje interakci s virtuálním okolím. Realistická simulace předmětu zasazeného v určitém prostředí dokáže při nasazení v praxi odhalit chyby již v rané fázi projektu. Technologie ImmerSight svou jednoduchostí a flexibilitou revolucionizuje celé téma virtuální reality, nepoužívá totiž žádnou infračervenou techniku, zatemňovací prvky, nákladné a komplikované kalibrování ani speciální počítač. Vystačí si pouze s kamerou, notebookem a speciálními videobrýlemi. ImmerSight nenabízí pouze jedinečný systém mobilní virtuální reality, v němž se lze pohybovat a rozhlížet do všech směrů, ale je současně i zařízením, které je cenově dostupné i pro malé a střední podniky. Ty tak díky němu budou moci prezentovat své projekty ve 3D a zvýšit tak svoji konkurenceschopnost na trhu. Možnosti jeho uplatnění jsou rozmanité, vedle plánování nejrůznějších výrobních postupů jej lze využít i ke školení obsluhy strojů.
FRAUNHOFER A TOVÁRNA BUDOUCNOSTI Vědci společnosti Fraunhofer se na veletrhu blýskli představením mimořádně účinného způsobu kontroly výrobního procesu. Možnosti převratného systému demonstrovali na příkladu výroby automobilových komponentů. Díky této technologii mohou pracovníci do kontrolní databáze vkládat informace o závadách pouze svými gesty. Vložené údaje si následně mohou ověřit na monitoru v podobě 3D rekonstrukce. Srdcem tohoto systému je speciální uhlovodíková vrstva, která sbírá a zprostředkovává přesné informace o práci na konkrétním plechovém dílci. Výroba tak získává na plynulosti a rychlosti. Systém vyvinuli inženýři z Fraunhofer- Institut für Optronik, Systemtechnik und Bildauswertung v Karlsruhe pro automobilku BMW. Jedná se však o multifunkční technologii, takže ji lze nasadit i v jiných výrobních odvětvích.
ITALSKÝ PRŮMYSL V KOSTCE Několik italských společností spojilo síly a uspořádalo pro zástupce médií poměrně neobvyklou – po stáncích putující – tiskovou konferenci, kterou se snažilo dokumentovat současnou sílu italského průmyslu a jeho možnosti rozvoje v příštích letech. Úvodní slova patřila zástupcům společnosti Bonfiglioli, ne jejímž stánku konference začala, a rovněž italskému velvyslanci v Německu Eliu Menzionemu. S Bonfiglioli šlo o ostrý start – tato silná firma totiž velmi dobře dokládá průmyslový potenciál na Apeninském poloostrově. Společnost založil v roce 1956 Clementino Bonfiglioli, jemuž byl k tomuto činu podnětem velký růst poptávky po náhradních dílech k zemědělským strojům a motocyklům. V 80. a 90. letech firma expandovala na mezinárodním trhu a dnes patří k předním hráčům na trhu zařízení a komponent pro větrné a solární elektrárny. Rozhodnutí jít „zelenou cestou“ společnost Bonfiglioli učinila již před mnoha lety a od té doby rozsáhle investuje do vývoje a výroby základních komponent pro větrnou energetiku, například do planetových převodovek pro větrné turbíny. Vysokou úroveň těchto produktů dokládá jejich využití na řadě větrných farem, například na Alpha Ventus v Severním moři, kterou tvoří 12 věží 150 metrů vysokých, jež dohromady vytvářejí 60 MW. Bonfiglioli má zastoupení v 17 zemích na 5 kontinentech. V roce 2011 činil jeho obrat 710 milionů eur. Další zastávkou byl stánek společnosti MGM Motori Elettrici, která se specializuje na výrobu elektrických brzdových motorů. Firma, jejíž počátky se datují do roku 1950, dnes patří na tomto poli k předním evropským výrobcům. Svá zastoupení má ve více než 50 zemích. Předností brzdových motorů od MGM je zvláště to, že se jedná o integrální jednotky, a nikoli o pouhá spojení motoru a brzdy. Diametr jejich brzdového disku je téměř dvakrát větší než u konkurence, životnost až čtyřnásobná. Motory se vyznačují rovněž výtečným chlazením větrákem, který je umístěn mezi motorem a brzdou. Motory od MGM najdeme například na větrné farmě ve Španělsku, v zábavním parku na Floridě nebo v divadle vídeňského Schönbrunnu. Další prosperující společností na cestě tiskové konference byla Castello – firma z města Casalmorano poblíž Cremony, kde v roce 1965 vznikla. Jako jedna z prvních na celém světě začala s lisováním trubek za použití polyamidu a polyuretanu. Postupem času dosáhla úspěchů na trhu pneumatických zařízení pro automatizaci a automobilových brzdových systémů. Netradiční tisková konference byla ukončena na stánku italské asociace výrobců a dodavatelů hydraulických mechanismů a jejich komponent ASSOFLUID (Associazione Italiana dei Costruttori ed Operatori del Settore Oleoidraulico e Pneumatico). Tato asociace byla založena v roce 1968 a za více než 40 let své existence se rozrostla z počátečních 13 na současných 190 členských společností. Jejím posláním je koordinovat, chránit a podporovat technické a ekonomické zájmy svých členů na poli hydraulických a pneumatických mechanismů. To se jí zřejmě daří, neboť produkce jejích členů je druhou největší v Evropě a pátou na světě. Potvrzením významu ASSOFLUID byla veletržní schůzka prezidenta asociace Amadia Bolzaniho a viceprezidenta Evropské komise i evropského komisaře pro průmysl a podnikání Antonia Tajaniho.
LEHKÉ KONSTRUKCE ZÍSKÁVAJÍ NA VÁZE Již nějaký čas patří lehké konstrukce na Hannoverském veletrhu – a nejinak tomu bylo i letos – k nejvyhledávanějším exponátům. Na důležitosti získávají téměř ve všech průmyslových odvětvích, výrazně totiž snižují spotřebu energie a plnohodnotně nahrazují podstatně dražší materiály. „Lehké konstrukce a materiály jsou v celosvětovém měřítku základní hybnou silou mnoha inovačních procesů,“ podotkl na adresu této expozice člen představenstva Německých veletrhů Jochen Köckler. Organizátoři proto lehkým konstrukcím vyhrazují od roku 2010 samostatnou expozici. Letos navíc měli vystavovatelé díky tzv. Solutions Area dostatek prostoru k tomu, aby mohli představit i rozměrnější produkty nebo uspořádat prezentace pro početnější skupiny zájemců. Praktická řešení a uplatnění „inteligentních“ lehkých konstrukcí byla hlavním tématem 13. materiálového fóra. Odborníci z různých oblastí průmyslu i výzkumních institucí na něm diskutovali o vývoji nových materiálů, technologiích potřebných k jejich výrobě a možnostech jejich uplatnění: hovořilo se například o kompozitních a polymerových materiálech, vysoce pevné oceli, lehkých kovech nebo keramice. Partnery expozice lehkých konstrukcí byly AVK (Sdružení výrobců tvrzených plastů), Leichtbau-Cluster a EuCIA (Evropská asociace výrobců kompozitních materiálů).
TÉMĚŘ VŠECHNY ROZMĚRY 3D TISKU Technologie 3D tisku prochází v současné době bouřlivým vývojem. Odborná i všeobecná média co chvíli informují o tom, co dalšího se podařilo prostřednictvím 3D tisku vyrobit. Přibývá firem, které se výrobou 3D tiskáren zabývají, a výrazně se také rozšiřuje jejich nabídka: některé tiskárny již mají parametry a ceny domácích zařízení, kvalita tisku tomu ovšem odpovídá – není příliš vysoká. Stroje, které se kvalitativně nacházejí o několik úrovní výše, jsou však určeny pro seriozní práci a řada podniků je již také tímto způsobem používá. Uplatnění nacházejí například v automobilovém nebo leteckém průmyslu, používají se při výrobě různých zdravotnických pomůcek a implantátů nebo hraček. Důvody pro jejich nasazení jsou jednoduché: ušetří se s nimi spousta času a nemalé peníze. Hannoverský veletrh poskytl zájemcům o tento druh techniky jedinečnou příležitost prohlédnout si řadu 3D tiskáren velmi detailně a díky ukázkovým tiskům a odborným výkladům zástupců jednotlivých firem je porovnat a utvořit si poměrně plastickou představu o tom, co je v současnosti na trhu dostupné. I přes nepopiratelnou pestrost, které dominovaly produkty společnosti Stratasys – jež nedávno ještě posílila akvizicí izraelské firmy Objet – nebo 3D Systems, chyběly v expozici stroje pracující na principu selektivního laserového spékání (SLS) nebo selektivního laserového tavení (SLM) a vedle plastů, jako je polyamid, dokážou pracovat i s kovy, například s ocelí. Minimální zastoupení měly – i přes současnou poměrně silnou reklamní propagaci tohoto typu 3D tisku – 3D tiskárny pro domácí použití, které reprezentoval pouze Replicator 2 od newyorské společnosti MakerBot. V tomto kontextu možná stojí zato připomenout výsledky průzkumu Spolkového svazu informačních technologií, telekomunikací a nových médií (BITKOM), podle nějž 81 procent IT a telekomunikačních firem předpokládá, že 3D tiskárny zásadním způsobem promění jednotlivá průmyslová odvětví. Tři procenta si dokonce myslí, že zrevolucionizují celou průmyslovou ekonomiku. V každém případě platí, že tato technika znamená zcela nové a neočekávaně rozsáhlé možnosti nejen pro průmysl, ale i pro vědecký výzkum. Názorně to na svém stánku doložil Spolkový ústav pro výzkum materiálů a zkušebnictví (BAM), který s pomocí 3D tisku vyrobil umělé kosti. Ty jsou vytvořeny ze speciálního keramického prášku, z nějž v konečné fázi vzniká porézní struktura, která v těle postupně dorůstá a přizpůsobuje se okolí. Vědci se při vyvíjení této technologie inspirovali ve světě zvířat, konkrétně růstem parohů u jelenů či losů. Jejich paroží totiž charakterizuje vysoká pevnost a zároveň relativně malá hmotnost. Perspektivy jsou tedy netušené, nepochybně však velmi pestré.
Petr Jechort Hannover