Už jste někdy zkoušeli diktovat svému telefonu? Pokud máte systém Android, jste na slušném signálu a neradi píšete textové zprávy, vyzkoušejte to. Možná budete překvapeni účinností a přesností tohoto procesu (samozřejmě ne vždy, záleží na telefonu, hlučnosti prostředí atp.). Z vědeckého hlediska nejde o nic převratného, v univerzitních či podnikových laboratořích počítače podobné kousky předváděly už před lety. Dnes ovšem podobný výsledek zvládnou „pouhé telefony“ v běžných provozních podmínkách. Technologie rozpoznávání hlasu definitivně odrostla a brzy se s ní asi budeme setkávat na každém kroku. Jistě, neznamená to zásadní přelom v komunikaci s počítači. Mluvit na stroje je mnohdy nepraktické, velmi často také trapné. Ale své místo si najde; například v zákaznických telefonních centrech nebo v automobilech. A jako obvykle nás podnikavé firmy i jedinci ještě mohou překvapit neotřelými nápady. Je to jen jedna z mnoha digitálních technologií, která se sice vytratila z hlavních mediálních zpráv, zato ale pomalu dozrála do praxe. Co nás ještě v blízké budoucnosti čeká? Krok další: zrak Jedním velmi slibným směrem vývoje v blízké budoucnosti je naučit počítače vnímat svět podobně, jako ho vidí lidé. Kromě rozpoznávání řeči a dalších zvuků jim pomalu začínáme dávat i obdobu našeho nejdůležitějšího smyslu, zraku. Od specializovaných aplikací, jako je kontrola jakosti jednoduchých prvků ve výrobě nebo například rozpoznávání poznávacích značek u mýtných systémů, se dnes programátoři přesunují ke složitějším úkolům. Ve zdravotnické divizi několika koncernů se například vyvíjejí systémy pro zobrazení orgánů pacienta v reálném čase během operace s využitím celé řady vstupních dat: od rentgenů či jiných skenů pacienta před operací po záznam kamer přímo v těle pacienta nebo záznamy o pohybu kontrastních látek v těle. Výsledkem má být dokonalé obeznámení operatéra se všemi podstatnými detaily. Podobné systémy se zkoušejí i v diagnostice. Postupně začínají vznikat velké databáze, ve kterých počítače hledají na snímcích pacientů shody či rozdíly, které by lidský mozek a oči mohly přehlédnout. Časem by se automatické systémy mohly díky postupnému získávání zkušeností, velkému výpočetnímu výkonu a své dlouhověkosti naučit odhalovat v těle i takové abnormality, které člověk jednoduše vidět nemůže. Budeme poslouchat počítače? Další a možná překvapivou aplikací digitálních technologií by mohlo být „šéfování“. Jak se zatím ukazuje, zaměstnanci vnímají nelidskosti „umělých šéfů“ v podstatě jako pozitivní vlastnosti. Například při nedávné zkoušce na univerzitě MIT se zkoušelo, jak bude fungovat spolupráce malého týmu lidí vykonávajícího manuální práci pod vedením počítače s algoritmem, který jim tuto práci rozděloval. Autoři pokusu předpokládali, že robot bude sice díky přesným algoritmům rozdělovat práci efektivněji, ovšem za cenu větší „naštvanosti“ lidských spolupracovníků. Jaké pak bylo jejich překvapení, když zjistili, že lidem „komandování“ ze strany robota vůbec nevadilo. Naopak ocenili, jak robot zvyšuje produktivitu celého týmu. Dokonce uváděli, že „jim robot rozuměl lépe než lidský kolega“. Zajímavým momentem bylo i to, že raději pracovali tak, aby jejich práce nezávisela na práci jiného člověka. Nakonec byli mnohem spokojenější než v případě, kdy si svou práci mohli vybírat sami. Na umělých nohou Spojení člověka s počítačem však může být i mnohem bližší, než jaké je mezi zaměstnancem a jeho vedoucím. Na vývoji jejich možného propojení či alespoň jakési symbiózy se stále průběžně aktivně pracuje. I když se zatím nedaří přijít s vhodným systémem pro přímé spojení mozku a počítače (přes lebku je čtení mozkových signálů velmi nespolehlivé, zavádění elektrod do mozku je zase komplikované a nebezpečné), nalézají se jiná řešení. Poměrně úspěšně se to daří v oboru „robotických obleků“, které vznikají hlavně na zakázku armády, ale už i průmyslových podniků. Dokážou analyzovat pohyby nositele a pak je umocnit s pomocí servomotorů, které člověku umožní například nosit těžké náklady. Jinými slovy, do řeči digitálních signálů překládají i lidské pohyby. /jj/
