Ve dnech 31. srpna až 5. září se v Berlíně uskutečnil nejvýznamnější, v pořadí už 52. evropský veletrh spotřební elektroniky a komunikačních technologií – IFA. Co naznačil? Kudy vedou další cesty v této oblasti, která nás provází téměř na každém kroku? Přehlídka exponátů, jíž se letos zúčastnilo 1439 vystavovatelů z 50 zemí světa, se podle očekávání nesla ve znamení chytrých (anglicky smart) přístrojů – ať už se jednalo o nové modely televizorů s internetem, mobilní telefony či třeba tablety a přenosné počítače. Ale na stáncích věnovaných další významné části veletržní nomenklatury – tzv. bílé technice – byly také k vidění pračky, ledničky, vysavače a další domácí spotřebiče s tímto módním označením. Budoucnost, jak je zřejmé, patří „chytré domácnosti“. JSME PŘIPRAVENI NA 4K AŽ 8K Takto nějak lze interpretovat hlavní sdělení výrobců vystavených prototypů televizorů se čtyřnásobným a ještě mnohonásobně vyšším rozlišením obrazu oproti současnému Full HD, s nimiž se mohli seznámit návštěvníci berlínského výstaviště. Je to směr, jakým by se nyní kvalita televizního vysílání měla ubírat. Třeba Toshiba měla ve své expozici nový model televize s rozlišením 4K (Quad Full HD) displeje a úhlopříčkou 84 palců (213 cm) s možností 3D zobrazení v plném HD rozlišení, Sony vystavila rovněž 84palcovou 4K televizi Bravia KD-84X9005. LG předvedla Ultra HD obrazovku s rozlišením 4K s označením LG 84LM9600. Jde přitom o první komerční využití, neboť LG už tento produkt prodává za cenu v přepočtu asi 440 000 korun. Rovněž Sharp předvedl velkou dotykovou obrazovku s úhlopříčkou 178 cm (70 palců) a rozlišením 4K. Panasonic vystavil 20palcový monitor s rozlišením 4K, ale také obří 3D plazmový panel s úhlopříčkou 145 palců (368 cm) s rozlišením dokonce 8K (7680 × 4320 bodů). Pro představu je to 33megapixelové rozlišení. Ke sledování trojrozměrného obrazu na tomto jednoznačně největším televizoru letošního veletrhu IFA nejsou zapotřebí speciální brýle a i na tak dlouhé úhlopříčce je obraz velmi jemný. Čili Panasonic ukázal v praxi, jak budou vypadat televizory s rozlišením 8K, na nichž ohromné množství detailů vymaže problémy s pixely. Ve Velké Británii, USA a v Japonsku se na tento obří panel přenášely záběry z letošní letní olympiády, přičemž diváci prý měli pocit, že jsou přímo na místě. Předvedené, zatím nejvyšší rozlišení 8K, je však po pravdě řečeno z hlediska uvedení na trh ještě hudbou budoucnosti. O CO VLASTNĚ JDE? 4K je nově vznikající standard pro rozlišení obrazu 3840 × 2160 bodů v digitálním filmu a počítačové grafice. (Název je odvozen z horizontálního rozlišení, které je přibližně 4000 bodů.) Bude však časem znamenat kvalitativní posun i v televizním vysílání. Ačkoliv dnes stále máme ve vysílacím řetězci k dispozici stávající vysoké rozlišení Full HD, v ne příliš vzdáleném horizontu tomu tak nebude. Obraz bude opět kvalitnější. O 4K či 8K řešeních a technologiích budeme tedy nyní – jak naznačila letošní a svým způsobem už částečně i loňská IFA – slýchávat stále častěji. Mimochodem, britská BBC už například ve spolupráci s japonskou NHK nabídla testovací přenos v 8K rozlišení se zvukem v SHV (Super Hi-Vision) z letních olympijských her v Londýně. Projekce probíhala v testovacím kinosálu. VELKÉ 4K MONITORY Jedním z dalších trendů je tedy nasazování 4K displejů s rozlišením 3840×2160 bodů. Při něm je obraz i na 55palcové televizi natolik jemný, že ji lze využít i jako velký (či obří) počítačový monitor, což například na svém stánku ve spojení s notebookem předváděla Toshiba. Obrovská pracovní plocha by tak mohla najít uplatnění nejen pro prezentační účely. Další vývoj je víceméně zřejmý. Otázkou zůstává, zda výrobci díky překotnému technologickému vývoji rovnou „nepřeskočí“ k rozlišení s označením 8K? OLED NA VÝSLUNÍ Poohlédneme-li se zpět za vývojem televizorů, je patrný neuvěřitelně rychlý pokrok v této oblasti. Než si stačíme zvyknout na nové pojmy, jako třeba LCD či LED, je tu opět něco nového. Například OLED. A letošní berlínské výstaviště to plně potvrdilo: „OLED TV s neomezeným kontrastním poměrem, sytějšími barvami a rychlejšími odezvami ohlašuje začátek nové éry v televizním průmyslu,“ ozývá se stále častěji. „O“ JAKO „ORGANICKÝ“ OLED (zkratka anglického Organic light-emitting diode) je typ displeje využívající technologii organických elektroluminiscenčních diod. Tato technologie není nijak nová – pochází již z roku 1987, kdy ji vyvinuli v americké firmě Eastman Kodak. Z principiálního hlediska lze zjednodušeně říci, že mezi průhlednou anodou a kovovou katodou diody je několik vrstev organické látky. Odtud také název organické světelné diody. Zpočátku se OLED displeje kvůli své vysoké ceně používaly především v mobilních telefonech nebo MP3 přehrávačích, ale nyní se daří vyrábět stále větší rozměry displejů, které se uplatňují v nejnovějších televizních přijímačích. Jsou navíc ultratenké a jejich další pozoruhodnou vlastností je skutečnost, že je lze jako tenké fólie i ohýbat. To jim přináší další perspektivní možnosti využití. Přitom slibují minimální spotřebu. OLED S ÚHLOPŘÍČKOU 140 CM Na veletrhu vystavený nový televizor OLED ES9500 s úhlopříčkou 55 palců (140 cm) jihokorejské společnosti Samsung je tvořen samostatně svítícími subpixely, z nichž každý lze regulovat jednotlivě. Díky tomu je tato technologie schopna rozlišovat mezi různými odstíny černé, a přináší tak neomezený kontrastní poměr, který zajišťuje vynikající zřetelnost obrazu i v těch nejtmavších scénách. Samostatně svítící subpixely televizoru dokážou individuálně reprodukovat realistické barvy, které jsou podle firemních podkladů o 20 procent sytější než barvy na televizorech LED. Protože tento OLED televizor nepotřebuje oddělený světelný zdroj, vyznačuje se rychlými odezvami, čímž odstraňuje rozmazanost pohybu i při těch nejrychlejších scénách, které se vyskytují například v akčních filmech nebo ve sportu. Velmi vysoká rychlost odezvy televizoru OLED také umožňuje, aby poskytoval realistické 3D vjemy prakticky zcela bez tzv. duchů. DVA FILMY ZÁROVEŇ NA JEDNÉ OBRAZOVCE Televizor je vybaven i funkcí „dvojího sledování“ Multi View. S její pomocí mohou dva lidé sledovat dva programy současně v režimu celé obrazovky a v plném rozlišení HD a mohou také poslouchat každý program samostatně v režimu stereo pomocí sluchátek připevněných k brýlím 3D. Rychlá odezva a inovační bezdrátový zvukový systém umožňují, aby se tato funkce dvojího sledování stala skutečností. KONKURENČNÍ BOJ Stejně jako Samsung i Sony a LG vyvinuly a v Berlíně vystavily OLED obrazovku s úhlopříčkou 55 palců. (LG přitom na výstavišti použila nenápadný marketingový trik, když ke svému 55palcovému televizoru dodala tvrzení „Největší a nejlepší LG OLED obrazovka na světě“. Obdobná tvrzení však byla zřetelná také u některých dalších výrobců.) U OLED televizorů si zatím zájemci budou muset zvyknout na vyšší cenu. Například OLED televize od LG Electronics, kterou firma v Berlíně vystavila i ve 3D provedení, bude na německém trhu stát v přepočtu přes 220 000 Kč. Její předností je však tloušťka pouhé 4 mm a hmotnost jen 10 kg. V Evropě se má s prodejem začít na podzim, u nás se pravděpodobně v obchodech objeví až příští rok. Cena zatím není známá, neoficiálně se mluví o tom, že neklesne pod 200 000 Kč. Popravdě řečeno, jak i na veletrhu zdůrazňovali mnozí, „OLED s vynikajícím obrazem a ultratenkým designem ještě plně nepatří na masový trh.“ EXTRÉMNĚ JEMNÉ IGZO DISPLEJE Vysoké rozlišení 4K nebylo na berlínském výstavišti pouze doménou velkých obrazovek, ale prostoupilo i do sféry nejmenších displejů. Názorně tuto možnost demonstroval japonský Sharp na ukázkách vystavených miniaturních panelů vyrobených technologií IGZO. Poněkud tajemná zkratka je ve své podstatě složeninou počátečních písmen prvků indium, gallium, zinek, kyslík a symbolizuje další vylepšení obrazu v této oblasti. Sharp už na jaře letošního roku oznámil zahájení hromadné výroby 10palcových IGZO displejů s rozlišením až 2560 × 1600 obrazových bodů a hustotou pixelů 300 ppi (pixel per inch). Jen pro srovnání: 9,7palcový displej použitý u nejnovějšího iPadu má rozlišení 2048 × 1536 bodů. Jeho hustota pak dosahuje hodnoty „jen“ 264 ppi. Souhrnně řečeno: Sharp a Semiconductor Energy Laboratory (SEL) společně vyvinuly nový typ krystalického polovodiče na bázi sloučeniny IGZO. Tato technologie je vhodná pro výrobu dotykových obrazovek pro PC tablety a chytré telefony s jednoznačně vylepšeným a vyšším rozlišením. Tyto displeje mají podstatně vyšší světelnou propustnost, proto spotřebují výrazně méně energie než displeje dostupné v současné době na trhu, mají přesnější dotykovou obrazovku a výrazně nižší dobu odezvy. Milan Bauman
