Bez polymerů by současný fotbal rozhodně nebyl tak dynamický, jak je. A diváci by si jej na stadionech rozhodně tak dobře neužili. Právě díky polymerům mohou dnešní hráči kontrolovat míč tak dokonale, jak to předvádějí v Lize mistrů nebo jak jsme to mohli vidět na nedávném mistrovství světa. „Plasty se dnes vyskytují nejen ve fotbale, ale i v mnoha dalších sportovních odvětvích. Jejich velkou předností je to, že splňují rozmanité a často i protichůdné nároky, ať již se jedná o sportovní výstroj, výzbroj nebo samotná sportoviště,“ uvedl Rüdiger Baunemann, obchodní ředitel oborového svazu Plastics Europe Deutschland. I když je ve fotbale spousta věcí záležitostí hlavy, nohy jsou a zůstanou rozhodujícím herním faktorem. Není proto divu, že fotbalová obuv – kopačky – se stále vyvíjí a vylepšuje. Dnes je tato obuv tvořena až ze 70 % plasty, díky čemuž jedna kopačka váží pouze 200 g, ale je mimořádně pevná, nepromokavá, a přesto prodyšná. Z plastu jsou i kolíky kopaček. Nejnovějším trendem jsou „pletené“ kopačky, které nohu hráče dokonale obepnou. Plast, který je jejich základním materiálem, zajistí, že odolají i tvrdým zásahům soupeře, a přitom jsou lehčí a umožňují lepší kontrolu míče než kopačky klasické. Brazuca – spo usta barev, málo dílů Plasty najdeme i ve fotbalovém míči. Speciálně pro letošní mistrovství světa vyrobila firma Adidas pestrobarevný míč s názvem Brazuca. Plastové hmoty na jeho výrobu dodává Bayer Material Science (BMS). Brazuca se skládá z latexové duše obalené textilní tkaninou, která na sobě nese plášť. Ten se skládá z 5 vrstev na bázi polyuretanu. Tyto vrstvy zajišťují tvarovou stabilitu míče, brání jeho zvlhnutí a hráči skýtají optimální kontakt s míčem. Výroba pláště začíná adhezním nátěrem na upevnění základní textilní vrstvy. Na ni se pak nanese polyuretanová pěna o tloušťce 1 mm, kterou tvoří miliony mikrokuliček vyplněných plynem. Tato pěna je velmi elastická, takže míč po deformaci způsobené kopem získá velmi rychle opět kulovitý tvar. Vnější část pláště tvoří tři kompaktní polyuretanové vrstvy o rozdílných tloušťkách. Ty zajišťují dobrou odolnost míče vůči nepříznivým vnějším vlivům a opotřebení a zároveň mu dávají vysokou míru elasticity. Zatímco vrchní vrstva běžných fotbalových míčů se skládá z 12, 16 nebo 32 dílů, Brazucu tvoří pouze 6 zcela identických prvků. Čím více dílů totiž na povrchu míče je, tím více je na něm i švů, jimiž může dovnitř míče pronikat vlhkost. Méně stavebních prvků proto činí míč trvanlivějším. Osobité stadiony Plasty však nejsou jen na hrací ploše, jsou i všude kolem ní. Relativně malá hmotnost, vysoká pevnost, průsvitnost a elasticita plastových membrán umožnila pořadatelům mistrovství kvalitně zastřešit stadiony a ještě jim vtisknout originální podobu. Svatostánek brazilského i světového fotbalu Maracanã v Rio de Janeiru zakrývá střecha v podobě kola s paprskovitými výběžky. Tvoří ji vrstvená membrána z polytetrafluoretylenu (PTFE) se skelnými vlákny, která vypadá, jako by se nad stadionem vznášela. Stadion v hlavním městě země, Brasílii, se vyznačuje monumentální okrouhlou střechou, která výrazně přesahuje tribuny směrem do hřiště. Celé střešní těleso je opět pokryto membránou z PTFE se skelnými vlákny. Je velmi odolné vůči klimatickým změnám, protože v Brasílii se velmi rychle střídají silné tropické bouře a velká vedra. Díky tomu, že je zčásti průsvitné a zčásti úplně průhledné, umožňuje dobré přirozené osvětlení hrací plochy a současně, díky zakomponovanému UV filtru, chrání před slunečním zářením. Všechny tyto příklady dokládají jediné: fotbal by dnes bez plastů zkrátka nebyl možný.
