Technický portál

  • Denní zpravodajství
  • Technický týdeník
  • Technik management

E-mail newsletter ZDARMA

 


Archiv

Co asi znamenají dvě lidské šlápoty v čínském lunárním programu

Nejspíše jsme si toho ani nevšimli, ale chodíme spát pod asijským Měsícem. K našemu souputníkovi zamířily v nedávné době sondy z J aponska, Číny a I ndie. Vypovídá tato situace o něčem? Trio asijských průzkumníků Současnou „asijskou invazi“ směrem k Měsíci zahájila 14. září 2007 japonská sonda Kaguya. Pro Zemi vycházejícího Slunce to nebyla první lunární sonda, nicméně šlo o premiérovou skutečně komplexní stanici – předchozí mise Muses-A/Hiten (1990) představovala především průletový průzkum a pravděpodobně se nikdy nedozvíme, zdali bylo dosaženo lunární dráhy subsatelitem Hiten (selhal jeho rádiový vysílač, takže úspěch či nezdar nebylo možné nevyvratitelně potvrdit). Kaguya nicméně nabídla a dosud nabízí zcela nový pohled na Měsíc, a to pomocí snímků pořízených HDTV kamerou. Ta má rozlišení zhruba 10metrových detailů a jí pořízené trojrozměrné mapy doslova berou dech a hravě překonávají všechno, na co jsme dosud byli v případě lunárních snímků zvyklí. Kromě těchto atraktivních dat získává Kaguya i např. první mapu odrazovosti povrchu odvrácené strany Měsíce ve viditelném a blízkém infračerveném spektru. Což umožňuje stanovit přesnou mapu (s půlkilometrovými detaily) složení minerálů na povrchu planety. Po japonské sondě následovala 24. října 2007 i dlouho očekávaná čínská Chang´e-1, která o 12 dní později vstoupila na lunární oběžnou dráhu. Zahájení jejího provozu rozpoutala aféra s údajným falšováním snímků, kdy se objevily spekulace o tom, že první fotografie vůbec není původní čínskou, nýbrž že jde o snímek převzatý z archivu fotografií pořízených americkou sondou Clementine. To se sice podařilo vzápětí vyvrátit (dvě fotografie stejného místa na Měsíci musí být z logiky věci podobné, navíc při podrobné prohlídce bylo jasné, že každá fotografie je Sluncem nasvícená z jiné strany), ale objevila se jiná zpochybňující informace – čínský snímek byl z nějakého důvodu před zveřejněním retušován. Což se ukázalo jako pravdivé – ač to čínská místa nejprve vehementně popírala. Nebyl za tím ale žádný zlý úmysl či skrývací manévr, nýbrž pouze nezkušenost čínských pracovníků, kteří spojovali několik menších snímků do jednoho většího a trochu nezvládli zpracovat přechody mezi nimi (takže např. uměle posunuli jeden z kráterů). Inkriminovaný snímek byl zveřejněný 27. listopadu 2007, přičemž zabíral plochu 460 x 280 km a představoval mozaiku 19 menších snímků. K uvedené dvojici automatických sond se loni 22. října přidala na krátkou dobu třetí (dvě jmenované sondy totiž ukončily v první polovině letošního roku svoji činnost a byly zničené řízenými zásahy proti lunárnímu povrchu) – opět z Asie, tentokrát indické provenience. Příprava mise vyšla na 83 mil. dolarů (kromě Indie do ní ovšem investovaly další peníze třeba ESA nebo Bulharsko). Hlavním úkolem je prozradit více o chemické charakteristice Měsíce a přinést i trojrozměrnou mapu našeho souputníka. Mezi zajímavé přístroje patří MIP, Moon Impact Probe. Půjde o malou družici se třemi přístroji (včetně kamery), která bude navedena proti lunárnímu povrchu, a ten zasáhne. Proč ten velký zájem? Ač by se tato asijská flotila mohla na první pohled jevit buď jako frontální invaze na Měsíc nebo jako pokus o novodobé kosmické závody, není tomu tak stoprocentně. Měsíc je logickým cílem zemí, které jsou na tom v posledním desetiletí ekonomicky velmi dobře a které se rozhodly rozšířit své aktivity z čistě aplikované kosmonautiky (meteorologie, dálkový průzkum, zpravodajské aktivity...) do oblasti vědecké. Důvod průzkumu Měsíce je jednoduchý: kromě atraktivity našeho jediného přirozenému souputníka k němu patří i fakt, že pro lunární průzkum lze využít z větší části stejné techniky a technologie jako pro dálkový průzkum Země. Navíc nesmíme zapomenout na fakt, že tři asijské sondy v průběhu jednoho roku jsou víceméně dílem náhody: mise se takto nakupily zásluhou různých technických a rozpočtových odkladů (např. čínská sonda byla dle původních prohlášení chystána již na rok 2003). Na startu jsou další sondy Absolutní nadvládu asijských sond u Měsíce až 18. června 2009 alespoň zmírnila americká stanice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Jejím cílem je především detailní průzkum Měsíce, nikoliv získávání nových vědeckých poznatků. Přístroje na palubě LRO tak budou zaměřené na snímkování povrchu, monitorování radiace či geologických zdrojů, pátrání po vodě apod. Je zajímavé, že její nosná raketa má zhruba 1000kilogramovou rezervu, proto se NASA rozhodla vyhlásit „bleskovou“ soutěž na smysluplné využití této rezervy – a vítězem se stal projekt LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite). V zásadě nejde o nic jiného než o to, že horní stupeň nosné rakety bude doplněný o závaží odpovídající hmotnosti a bude navedený vůči jižní lunární oblasti. Po dopadu (plánovaný na 6. října) má vzniknout kráter, z nějž bude uvolněno přes 1000 tun horniny – která bude monitorována nejen ze Země, ale i z malé družice LCROSS. Na rok 2011 pak Spojené státy plánují další lunární misi: její jméno je GRAIL (Gravity Recovery And Interior Laboratory), bude stát 375 mil. USD, je součástí programu Discovery a startovat má v roce 2011. Půjde vlastně o dvojici družic, které poletí v tandemu nad Měsícem a budou zkoumat jeho gravitační pole plus vnitřní strukturu. A nemělo by to být z americké stany vše, protože do roku 2020 se počítá s celkem 8 až 12 automatickými sondami v úhrnné hodnotě 5 mld. dolarů, které mají především připravit návrat astronautů na Měsíc. Prozatím na rok 2012 plánuje svoji lunární sondu – první po téměř čtyřiceti letech! – také Rusko. Jeho výprava Luna-Glob má vysadit na měsíční povrch penetrátory (moduly, které tvrdě prakticky bez brzdění dopadnou na povrch, přičemž musí odolat přetížení několik tisíc G). O dva roky později se uvažuje o misi Luna-Grunt, při níž by nejprve mělo dojít k vysazení téměř půltunového robota na Měsíci – a o rok později k dopravě jednoho kilogramu vzorků hornin zpět na Zemi. Evropské lunární sny Také některé evropské země mají o lunární mise zájem – a protože tyto momentálně nepatří mezi priority Evropské kosmické agentury, zvažují jít vlastními cestami. A tak v březnu 2007 představilo Německo svoji zvažovanou misi Silbermann. Mnoho informací nezveřejnilo – podrobnosti slibuje později. Ví se jen, že cena bude zhruba 300 mil. eur, se startem se počítá v roce 2013 a cílem bude podrobné mapování povrchu. Na tuto výpravu by Německo rádo navázalo sondou v roce 2018, která by se měla věnovat odběru vzorků hornin a jejich návratu do pozemských laboratoří. Ta už by ale měla být realizována coby celoevropská pod záštitou ESA – nicméně pod technickým a technologickým vedením Německa, které si první výpravou Silbermann buduje co nejlepší vyjednávací pozici. Velká Británie jen několik měsíců po Německu přišla s konceptem dvojice vlastních lunárních sond. První se nazývá MoonRaker, přičemž by měla přistát na povrchu, analyzovat okolní regolity a pátrat po stopách vody, druhá je MoonLITE, což by měla být orbitální družice se čtveřicí penetrátorů. Jeden má být vysazený v oblasti rovníku, druhý v oblasti pólu, třetí na odvrácené straně Měsíce, čtvrtý bude sloužit jako rezerva. Každý penetrátor má vážit 13,5 km a po dopadu rychlostí 300 m.s-1 se zaboří zhruba 2 m hluboko. Británie se tyto mise snaží prosadit s tím, že technologie penetrátorů by později mohla být použita i v jiných končinách sluneční soustavy (např. na jupiterově měsíci Europa). Cena každé mise by měla být 50 až 100 mil. liber každá. Tento projekt ale – oproti německému – nemá oporu ve vládě či parlamentu. Asijský zájem trvá Ovšem ani asijský zájem o Měsíc nemá polevit – právě naopak. Již v příštím roce chystá Čína start své druhé sondy Chang´e: jde o záložní exemplář prvního automatu. Někdy kolem roku 2013 hodlá nejlidnatější země světa dopravit na Měsíc šestikolové průzkumné vozidlo, jehož testy nyní probíhají. Kolem roku 2017 pak hodlá automaticky (tedy nikoliv s kosmonauty, jak je často nepřesně uváděno) dopravit na Zemi vzorky hornin. Indie plánuje svoji lunární „dvojku“ Chandrayaan na rok 2013 s tím, že půjde o velmi ambiciózní let: má při něm dojít k vysazení mobilního robota přímo na povrch Měsíce. Jeho hmotnost bude až 100 kg, a to v závislosti na úkolech a zvolené metodice přistání. Pracovat má několik dnů až týdnů. Na výpravě se má jako velmi silný partner podílet i Rusko. Japonské plány týkající se průzkumu Měsíce se stále mění, v tuto chvíli jsou tak mírně mlhavé. Navíc chce Japonsko v letošním roce zveřejnit zcela novou koncepci kosmonautiky: v ní bude lunární program rozhodně zahrnutý (počítá se mj. s přistávací plošinou pro dopravu až několikatunových nákladů na jeho povrch), ale detaily zatím známé nejsou. Ovšem zuby si brousí další asijská země, Jižní Korea. Ta se nyní soustředí na přípravu premiérového letu své rakety KSLV (chystá se na druhou polovinu letošního roku) vyvíjené s vydatnou pomocí Ruska. Jakmile vstoupí do prestižního „kosmického klubu“, má být jedním z prvních úkolů právě lunární sonda. Prý by mohla spatřit světlo světa již v roce 2011. Čínský kosmonaut na Měsíci? Jedním z velmi často probíraných témat je možnost přistání čínských kosmonautů na Měsíci v dohledné době. Hovoří o něm kdekdo: ten, kdo chce upozornit na čínskou technologickou vyspělost. Ten, kdo před ní chce varovat. Ten, kdo sbírá argumenty pro podporu vlastního kosmického programu. A mnozí další. Faktem ale je, že Čína nikdy oficiálně či neoficiálně nedeklarovala svůj zájem poslat v dohledné době kosmonauty na Měsíc – a že k tomu nečiní ani žádné kroky. Neumožňuje to její současná či vyvíjená technika, její kosmický program nemá ani odpovídající financování. Jistě, toto se všechno může změnit: ekonomický i průmyslový potenciál Číny je obrovský. Ale s tím, že „se to může změnit“ (což je pochopitelně pravda) se přece operovat nedá – to nejsou fakta, nýbrž ryzí spekulace. Nicméně jednu „lidskou“ stopu bychom v čínském lunárním programu přece jen měli. Jde o logo celého programu Chinese Lunar Exploration Program (CLEP, Čínský program lunárního průzkumu), které má jako jeden ze svých motivů ve velkém „C“ (což je symbolické zobrazení Měsíce) dva otisky lidských nohou. Až události příští nám ukážou, jaká je jejich skutečná symbolika... Tomáš Přibyl Foto archiv autora

1. leden 2006, 00:00, Autor:

Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Tisk


Vyhledejte podle parametrů






Jaký bude rok 2019?

6 23939

Ve znamení umělé inteligence

Experti se shodují v názoru, že umělá inteligence (AI – artificial intelligence) by mohla „revolucionovat“ technický a ekonomický vývoj podobně...

Video

Právě vychází

tt03 23915

Aktuální číslo Technického týdeníku

Obsah

Předplatné

t8 19410

Aktuální číslo časopisu Technik

Obsah


Technický týdeník
Auditovaný náklad 9 000 výtisků

Vydává Business Media CZ, s.r.o. | Další tituly » Stavebnictví a architektura | Bydlení | Doprava & Auto moto | Technika | Klientské tituly | Autoškolství VOGEL

© Business Media CZ, Nádražní 32, 150 00 Praha, Tel.: 225 351 450 | e-mail: techtyd@bmczech.cz, technik@bmczech.cz, mt@bmczech.cz
 www.technickyportal.cz | RSS 2.0 | GDPR | Created by Sabre s.r.o.

Facebook