Od 16. září se na oběžné dráze kolem Země nacházelo celkem 14 astronautů. Sedm z nich tvoří posádku Mezinárodní kosmické stanice, tři vysocí důstojníci na zárodku čínské družicové stanice Tianhe se chystali k přistání a čtyři civilisté alias „komerční astronauti“ kroužili v rámci mise Inspiration4 cca 100 km nad nimi v kosmické lod
Fascinuje vás, že se v předminulém týdnu vyskytovalo ve vesmíru nejvíce lidí v historii kosmonautiky? Že v lodi Resilience létali tři dny výletníci bez profesionálního astronauta po dráze s apogeem [nejvzdálenější místo oběžné dráhy od Země — pozn. red.] 580 km, tedy nejvýše od května 2009, kdy raketoplán Atlantis naposledy zamířil k Hubbleovu kosmickému dalekohledu? Zvykejte si. Lidí na oběžné dráze bude přibývat. Technika a peníze prolomily bariéru vládami řízených kosmických letů.
Snílek, pilot, astronaut Jared „Rook“ Isaacman, muž, který expedici Inspiration4 spískal a platil, sledoval v říjnu 2008 na Bajkonuru start přítele Richarda Garriota (syna vědeckého astronauta NASA Ovena Garriota — stanice Skylab, STS-9) v ruském Sojuzu TMA-13 a jeho nadšení pro vesmír rostlo. Jenomže si musel pár let počkat. Lety turistů na ISS byly spíše vzácností, navíc po startu Kanaďana Guye Lalibertého (říjen 2009) se naděje scvrkla na nulu. Mezitím si Isaacman pořídil největší soukromou sbírku stíhacích letounů na světě, stal se vůdčí osobností akrobatické skupiny Black Diamond Jet Team, létající pod vedením podplukovníka Jerryho „Jive“ Kerbyho na československých letounech L-39 Albatros a ruských stíhačkách MiG-17. Pro svou firmu Draken International LLC (založena 2012) zakoupil mimo jiné i 23 českých lehkých bitevníků L-159A Alca, na kterých na Floridě či v Nevadě cvičí piloty pro USAF. V roce 2009 dosáhl se dvěma kopiloty rekordu v nejrychlejším obletu Země v letadle Cessna Citation Jet. Ve vzduchu strávil v součtu přes 6 000 hodin, ale nepřestal toužit vidět Zemi z ještě větší výšky. Potřebné miliony si vydělal na internetových finančních transakcích. Už jako šestnáctiletý založil firmu United Bank Card, ze které se posléze stala společnost Shift4 Payments, ovládající finanční transakce především v maloobchodě. Se SpaceX Jared koketoval už před lety, kdy se Elonu Muskovi dařilo odpálit jeho první rakety Falcon 1. Nicméně jednat začal, až když 10. listopadu první Crew Dragon (to už byla Resilience!) dopravil na ISS řádnou čtyřčlennou expediční posádku astronautů NASA. Už po čtyřech hodinách od telefonátu mu nabídli let v Crew Dragonu pro čtyři osoby.
Jak vybrat posádku Isaacman začal připravovat svou expedici Inspiration4 s vizí, že nebude potřeba profesionálního pilota-astronauta, jako tomu je např. u Bransonovy Virgin Galactic. Navíc si věřil, že pilotáž plně automatizované lodi v případě potřeby zvládne. A aby nešlo jen o výlet, vytyčil si i humanitární cíl: vybrat v této souvislosti 200 milionů USD (stejnou částku zaplatil za celý let) pro nemocnici St. Jude Children’s Hospital v Memphisu v Tennessee, která se zaměřuje na výzkum a léčbu rakoviny u dětí. (50 milionů z této částky dodal šéf SpaceX Elon Musk.) I proto se v posádce ocitla devětadvacetiletá zdravotní sestřička, která se tak stala i nejmladším americkým občanem a vůbec prvním člověkem s umělou kloubní protézou ve vesmíru. Operovali ji jako desetiletou s nádorem v koleni právě v nemocnici St. Jude Children’s, a ta ji pak nominovala nejen jako svou pacientku, ale i jako obětavou zdravotnici, starající se např. o děti s leukemií. Hayley se ve svém nadšení ze zařazení do Inspiration naivně domnívala, že poletí na Měsíc. Z omylu ji vyvedl teprve její bratr, který ji ubezpečil, že na Měsíc se už 50 let nelétá. Naproti tomu další žena v týmu, jednapadesátiletá profesorka geologie a planetárních věd na South Mountain Community Sian Proctorová už nebyla žádný zelenáč. Do vesmíru si nesla zkušenosti z několika simulovaných marsovských misí na lávových polích Velkého ostrova Havaj, pod sopkou Mauna Loa (v habitatu HI-SEAS — Hawaii Space Exploration Analog and Simulation), v roce 2020 naposledy v plně ženské sestavě. Podnikla také několik pokusů dostat se do týmu astronautů NASA. Ve finálové skupině výběru se ocitla už v roce 2009. Nevzali ji prý s odůvodněním, že od dětství nosí brýle. Sian pokoušela štěstí ještě dvakrát, ale marně. Do posledního výběru už proto přihlášku neposlala. V posádce Resilience se však nakonec do vesmíru podívala. Stala se tak mj. čtvrtou černou ženou v kosmu. Také letový specialista, dvaačtyřicetiletý bývalý vojenský pilot a rakeťák, nyní datový inženýr Christoper Sembroski, je poznamenán kosmonautikou. Jeho otec sloužil ve sledovacím středisku NASA na pacifickém ostrově Guam v éře letů lodí Gemini a Apollo, kde se též Chris narodil. Mimo hraní na ukulele a hoboj se věnoval ve společnosti Pro- Space propagaci letů do vesmíru. Měl štěstí. Přispěl do slosovatelného fondu nemocnice 50 USD a kamarád, který byl vylosován, mu letenku přenechal. Klikař. A ukulele si vzal s sebou. Všichni čtyři vybraní se podrobili půlročnímu základnímu výcviku včetně centrifugy ve Filadelfii či přežití přistání na vodě nebo v horách. Svou výdrž si ověřili také ve výškové (hypobarické) komoře a v červenci vyzkoušeli stav beztíže při letu upraveného Boeingu 727. A velitel mise Jared je posadil také do svých letounů. Ve strojích Albatros, Alpha Jet, Mirage F1 a MiG 29 si postupně vyzkoušeli nějaké to přetížení.
Loď pro civilisty 16. září ve dvě hodiny v noci našeho času se konečně dočkali a Falcon 9 s Resilience na špici je vynesl na oběžnou dráhu ve výšce 580 km. Shora se tak mohli podívat i na pod nimi kroužící orbitální stanice ISS a Tianhe. Nicméně v programu měla Jaredova čtyřka i lékařské experimenty jak pro St. Jude, tak pro instituce, jako jsou TRISH (Translational Research Institute for Space Health) či Baylor College of Medicine a Weill Cornell Medicine. Odběry krve, na kterých byla většina z nich postavena, samozřejmě prováděla Hayley Arceneauxová. Resilience, loď typu Crew Dragon od SpaceX, už ve vesmíru byla. 16. listopadu loňského roku dopravila na Mezinárodní kosmickou stanici posádku čtyř astronautů NASA a pobyla tam do letošního 2. května. Během necelých pěti měsíců tedy startovala na už dvakrát použitém 1. stupni rakety Falcon 9. A jelikož tentokrát nebylo posláním lodi spojení s kosmickou stanicí, ale „turistický“ kosmický let, byla namísto spojovacího uzlu lodi za odklápěcí špicí nainstalována průhledná vyhlídková kupole. Dost velká i pro dva „zvědavce“ najednou. Záběry z letu ale ukazují, že se do prostoru prosklené pozorovatelny vtěsnali všichni členové expedice. SpaceX kupoli sice označuje za skleněnou, ale sám Elon Musk potvrdil, že jde ve skutečnosti o akrylátové plexisklo V zásadě ale jde o největší jednolité okno, které kdy bylo použito ve vesmíru. Poněkud pikantním faktem je, že se kupole nachází ve stejné části Dragonu jako toaleta. Výhodou byla možnost pozorování hvězd i při vykonávání potřeby, po přistání se však posádka přiznala, že s tím měla jisté problémy. Standardně Crew Dragony toaletou vybaveny nejsou, byly totiž konstruovány pro krátké, několikahodinové lety ke kosmické stanici, při nichž většinou astronauti toaletu nepotřebují. Lodě jsou schopné přepravit až sedm astronautů, i když zatím létají (zejména kvůli kapacitě ISS) jen čtyřčlenné osádky. O to měla čtveřice výletníků Inspiration4 více prostoru. Kapacita baterií omezuje dobu volného orbitálního letu na cca 6—7 dnů (po připojení k ISS mohou zůstat ve vesmíru až 210 dní). Dragony nejsou vybaveny solárními články, i proto mise Inspiration4 trvala „pouhé“ tři dny.
Vesmír „civilům“ dokořán? Všichni z osádky snášeli start, let i přistání v pohodě. Z televizních záběrů z prostorné kabiny lodě bylo patrné, že předstartovní nervozita rychle opadla a všichni si svůj pobyt v beztíži užívali. Po nedělním přistání do vod poblíž Floridy a vyzvednutí kabiny na palubu záchranné lodě SpaceX zvané GO Searcher tito „amatérští astronauti“ opustili Resilience jen s mírnou pomocí záchranářů, aniž měli pobytem v beztíži narušenou stabilitu. Sian Proctorová dokonce odcházela tanečním krokem. Inspiration4 se stala zlomovým momentem v pilotovaných letech do kosmu a k tomuto úspěchu SpaceX popřáli nejen astronauti z ISS či šéf NASA Bill Nelson, ale i konkurenti Richard Branson a Jeff Bezos. Do hry nyní vstupují už nám známé „cestovky“ Space Adventures a Axiom Space. Ty už mají u SpaceX objednané další komerční lety lodí Crew Dragon. Finance, které SpaceX získá od prvních soukromých kosmických misí, pomohou ještě více snížit ceny výletů na zemskou orbitu. Tří- až pětidenní let v lodi Crew Dragon (zřejmě opět v „turistické“ Resilience) na dráhu s apogeem ve výšce až 1 000 km lze očekávat do roka. O letech misí Crew-2 a Crew-3, které na ISS dopraví astronauty NASA, nemluvě. Takto vydělané miliony pak umožní rychlejší dokončení lunární a meziplanetární lodě Starship. Ve SpaceX tak mají co dělat. I nadále však platí slova Elona Muska: „SpaceX jsem založil, abych dostal lidi na Měsíc a na Mars.“ /Stanislav Kužel/