Ve většině případů k výrobě elektřiny a tepla, řada zemí západní Evropy ho ve velkém množství čistí na kvalitu zemního plynu, takzvaný biometan. Takto vzniklý bioplyn je pak možné vtláčet do plynárenské sítě nebo využít jako palivo pro osobní a hromadnou dopravu. Česko se na větší rozšíření této technologie připravuje, a to vstřícnějším nastavením technických a ekonomických podmínek pro jeho producenty. Rozvoji produkce biometanu fandí i EU, která v něm vidí lokální udržitelný zdroj energie. Zatímco v Česku je zavádění řešení na úplném začátku, v jiných evropských zemích roste jejich počet velmi rychle. Podle posledních statistik asociace Gas Infrastructure Europe se aktuálně nejvíce biometanových stanic nachází ve Francii. Za prvních 10 měsíců loňského roku jich tam přibylo přes 120 — nejvíce ze všech evropských zemí. Dalšími zeměmi, kde počty biometanových stanic rostly nejrychleji, jsou Dánsko a Itálie. „Velkou tradici ve využívání biometanu mají např. ve Švédsku nebo Švýcarsku, druhé největší množství výroben najdeme v Německu,“ řekl místopředseda představenstva České bioplynové asociace Jan Matějka. Podle něj situaci v jednotlivých zemích ovlivňuje především dotační politika. „Do roku 2015 se v tuzemsku vystavěly stovky bioplynových stanic, které bioplyn využívaly k produkci elektrické energie a tepla, což bylo podpořeno provozní podporou. Ta však není zavedena na výrobu biometanu, což tvoří ekonomickou bariéru pro vznik takových projektů,“ řekl Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky s tím, že situace se začíná pomalu měnit. Podobný pohled v tomto směru sdílí i vedoucí biometanové sekce Českého sdružení pro biomasu CZ Biom Martin Schwarz. Podle něj státy s nejrozvinutějším vtláčením biometanu do plynárenské sítě zavedly nejen finanční podporu pro výrobce biometanu, ale zároveň omezily i technické bariéry pro připojení do plynárenské sítě. „V ČR podpora pro výrobce biometanu vypsána není a technická omezení stále existují,“ uvedl.
První projekty v Česku
I přes tyto překážky však první projekty vznikají i v tuzemsku. Jedním z nich by v letošním roce měla být biometanová stanice v Litomyšli v areálu tamějšího zemědělského družstva. „Projekt bude svým rozsahem v Česku unikátní. Současná bioplynová stanice využívaná ke kogenerační výrobě elektřiny a tepla by nově měla posloužit pro výrobu biometanu, který bude vtlačován do vysokotlakého plynovodu. Kromě toho bude biometan k dispozici i pro automobilovou dopravu v rámci CNG stanice,“ uvedla Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas, která realizaci projektu ve spolupráci s mateřskou společností Hutira — Brno zajišťuje. „Díky čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu dokážeme využít takřka veškerou energii, která vznikne fermentací na naší zemědělské bioplynové stanici. Technologie úpravy by měla přinést určité zjednodušení a zlevnění celého procesu využití energie,“ uvedl Jan Pechanec, ředitel Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů Litomyšl.
Až 5 % biometanu v soustavě
Skutečnost, že pro teplo neexistuje v momentu jeho výroby efektivní využití a maří se, je typická pro řadu tuzemských bioplynových stanic. „Pokud je místo toho vyroben biometan, je možné ho dodat do sítě a tam ho uskladnit, případně ho využít efektivně v jiném místě. Problém je v tom, že ne všechny bioplynové stanice je možné připojit do plynárenské rozvodné sítě,“ uvedl Petr Novotný. Podle něj však i přesto může do roku 2030 vzniknout v Česku okolo stovky projektů zajišťujících produkci biometanu. Ještě optimističtější pohled má Martin Schwarz, podle kterého mohou za osm let produkovat biometan všechny současné výrobny bioplynu v Česku, kterých je okolo 550. Záležet však bude nejen na tom, zda se nastaví smysluplná finanční podpora, ale i zda bude legislativně umožněno vtláčet biometan také do středotlakých plynovodů. Celkový podíl tohoto média v tuzemské plynárenské síti podle Novotného dosahuje potenciálu okolo 5 %. Některé evropské země přitom mají ve svých sítích již nyní více než poloviční podíl biometanu.
Situování poblíž větších měst
Zda by do budoucna mohlo dojít k celkové změně paradigmatu a bioplyn z bioplynových stanic nebo čistíren odpadních vod by se tak namísto výroby elektřiny a tepla začal primárně využívat k čištění na biometan, bude podle Matějky záviset především na cenách elektřiny a plynu. Pokud by se pohybovaly ve stejných hodnotách jako v současnosti, stávající bioplynové stanice nebudou mít důvod ke změně technologie. „Uživí se bez provozní podpory státu a biometan tak bude otázkou výstavby nových provozoven,“ doplnil. Další biometanové stanice v Česku budou podle Moniky Zitterbartové často situovány v blízkosti měst. „Důvodem je především menší vzdálenost pro připojení do plynárenské soustavy a také možnost využít biometan jako pohonnou hmotu pro MHD či svoz odpadu,“ uzavřela výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas. /dm/
