V součtu 4,75 GWh elektřiny vyrobilo v roce 2024 sedm malých vodních elektráren v areálech centrálních úpraven vody a významných vodojemů Ostravského oblastního vodovodu.
Všechny tři centrální úpravny pitné vody SmVaK Ostrava (Podhradí u Vítkova, Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí a Vyšní Lhoty na Frýdecko-Místecku) dokázaly v loňském vyrobit více elektrické energie, než tyto provozy spotřebovaly pro svou činnost. Několikanásobně přesáhla výroba zelené elektrické energie spotřebu také v areálech tří významných vodojemů Ostravského oblastního vodovodu v Ostravě — Krásném Poli, Bílově a Frýdku-Místku (3×, 11×, 14×). Zařízení v místní části Frýdku-Místku Zelinkovicích procházelo opravou a během pouhých dvou měsíců fungování dokázalo pokrýt celoroční spotřebu areálu. Čistírna odpadních vod v Opavě byla z hlediska spotřeby elektřiny soběstačná ze 71 %. A to přesto, že od zářijového řádění povodně byla místní kogenerační jednotka až do konce roku mimo provoz.
Energetický potenciál vody
Úpravny vody v Podhradí, Nové Vsi a Vyšních Lhotách v minulém roce celkem vyrobily 3,9 GWh elektrické energie, tedy o čtvrtinu více, než samy spotřebovaly. A to přesto, že malá vodní elektrárna ve Vyšních Lhotách musela být stejně jako celá úpravna během zářijových povodní a několik týdnů po nich odstavena z provozu. Příčinou byl vysoký zákal ve zdroji surové vody, tedy údolní nádrži Morávka. Navíc bylo zařízení z technických důvodů mimo provoz také po celý srpen. Ve Vyšních Lhotách bylo vyrobeno o 42 % elektrické energie více, než činila spotřeba, v Podhradí o 14 % více, v Nové Vsi převyšovala výroba spotřebu o 29 %. Malé vodní elektrárny jsou budovány v provozech úpraven vody na přivaděčích surové vody z údolních nádrží. Efektivní provoz je zajišťován díky stálému průtoku a dostatečnému spádu přiváděné vody. Zařízení s menším výkonem jsou instalována na přivaděčích pitné vody s vhodnými parametry. Vyrobená elektřina se primárně spotřebovává přímo v místě výroby, přebytky jsou dodávány do sítě. Tři malé vodní elektrárny SmVaK Ostrava se nacházejí v areálech úpraven pitné vody, čtyři jsou instalovány u významných vodojemů.
Jak využít čistírenské kaly
Dvanáct kogeneračních jednotek v čistírnách, které využívají bioplyn z kalů, v loňském roce vyrobilo kromě tepla využívaného pro vytápění prostor v daných lokalitách celkem 4,4 GWh elektřiny. Opavská čistírna odpadních vod byla soběstačná ze 71 %, což je v republikovém porovnání vynikající výsledek. Tohoto výsledku bylo dosaženo přesto, že od poloviny září do konce roku bylo zařízení v důsledku povodní odstaveno z provozu. Čistírna odpadních vod v Havířově byla v tomto ohledu soběstačná z 31 %, ta karvinská z 56 %, novojičínská z 27 % a provoz ve Frýdku-Místku z 28 %. „Dlouhodobě pracujeme na technických řešeních vedoucích k úsporám ve spotřebě energií a na nových příležitostech pro zvýšení výroby energií z obnovitelných zdrojů. Řadu projektů jsme již realizovali, jde o výměnu dmychadel v areálech významných čistíren odpadních vod, na řadě dalších aktuálně pracujeme tak, abychom dosáhli našich cílů v oblasti energetické soběstačnosti. Například v roce 2023 jsme dokázali vyrobit 43 % elektrické energie, kterou spotřebujeme, z obnovitelných zdrojů. Letos by to mělo být 45 %, v příštím roce 50 %,“ řekl závěrem loňského roku generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.
Plány a cíle do budoucna
Jako vhodné lokality pro instalaci dalších malých vodních elektráren byly vybrány významné vodojemy v Krmelíně, Bruzovicích a Bludovicích, kde je možné využít hydrodynamický potenciál přitékající vody. S ohledem na přístup státu k této problematice podala společnost žádost o dotaci v programu vyhlášeném Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. V případě kladného výsledku začne v letošním roce výstavba v Bludovicích a Krmelíně, v následujícím roce by přišel na řadu areál v Bruzovicích. Předpokládané náklady na tyto tři stavby přesahují 75 milionů Kč. V několika rozlehlých areálech čistíren odpadních vod v regionu (Havířov, Třinec, Karviná, Kopřivnice a Příbor) byly podány žádosti o vydání stavebního povolení ke stavbě fotovoltaických parků. Zde s ohledem na nastavené podmínky společnost o využití dotačních prostředků neuvažuje. V první fázi by měla být vyrobená elektřina spotřebována v jiných odběrných místech SmVaK Ostrava v rámci možností již schválené legislativy o komunitní energetice. Celkově bylo v energetické koncepci společnosti vytipováno téměř 50 lokalit pro možnou výstavbu fotovoltaických elektráren. Podmínkou je mimo jiné souhlas distributora s výstavbou a připojením do sítě s ohledem na volné kapacity soustavy. /www.smvak.cz/
