Vodní elektrárny ČEZ dodaly vloni
do sítě více než 1,6 mld. kWh
elektřiny a pokryly spotřebu více
než 460 000 domácností. Na výrobu
1000 kWh je v klasických zdrojích
zapotřebí přibližně 900 kg uhlí.
Vodní zdroje tak umožnily uspořit
cca 1,5 mil. t uhlí, které by k výrobě
identického množství elektřiny
spotřebovaly uhelné elektrárny. Zároveň
pokračoval kontinuální proces
modernizací stávajících vodních
zdrojů, který výhledově umožní vyrobit
dalších více než 60 mil. kWh
elektřiny ročně.
V bilanci výroby jednotlivých
vodních elektráren ČEZ dominují
tradiční velké zdroje: přečerpávací
vodní elektrárna Dlouhé Stráně
(řeka Divoká Desná; do sítě dodala
403,5 mil. kWh), Dalešice (Jihlava;
335,5 mil. kWh), Orlík (Vltava;
299,9 mil. kWh) a Slapy (Vltava;
255,9 mil. kWh). Nejsilnějším měsícem
roku 2011 byly z hlediska produkce
leden (do sítě dodáno 212,7
mil. kWh), únor (168,9 mil. kWh),
březen (159,4 mil. kWh) a prosinec
(147,3 mil. kWh).
„Vedle produkce ekologické energie
přispívají velké vodní elektrárny
významně ke stabilizaci energetické
soustavy. Díky jejich velké pružnosti
jsou nenahraditelným zdrojem
podpůrných služeb, bez kterých by
se soustava ČR neobešla,“ připomíná
důležitou funkci vodních zdrojů
Zdeněk Saturka, ředitel Vodních
elektráren ČEZ.
Během roku 2011 se rekonstrukce
dočkaly vodní elektrárna ve Vraném
nad Vltavou a přečerpávací vodní
elektrárna ve Štěchovicích. Již dříve
zmodernizovaná soustrojí a nové
technologie zajišťují lepší zpracování
hydropotenciálu na elektrárnách
v Kamýku nebo v Mohelnu. Program
počítá také s omlazením velkých
elektráren Slapy, Orlík a Lipno.
„V dalších letech se na objemu
produkce začnou ve stále větším
rozsahu projevovat pozitivní efekty
vyplývající z těchto modernizací.
U velkých zdrojů umožní zvýšení
jejich účinnosti o 5 %. V roce 2022
tak počítáme s přírůstkem produkce
o více než 60 mil. kWh ročně,“
zdůraznil Zdeněk Saturka. To bude
znamenat elektřinu pro dalších
17 000 domácností a snížení emisí
CO2 zhruba o 60 000 t. ?????????/ms/
