Třídenní Světová konference o umělé inteligenci WAIC 2025 v Šanghaji přinesla odpověď na americký plán rozvoje umělé inteligence. Skončila uzavřením smluv na 32 projektů s celkovou investicí 45 mld. čínských jüanů (6,3 mld. USD) a dosažením plánované výše zakázek ve výši 16,2 mld. jüanů.
Letošní veletrh WAIC zaznamenal více než 3,05 milionu off line návštěvníků. Celkem 800 vystavovatelů představilo 3 000 špičkových technologií, uvádějí údaje zveřejněné organizačním výborem. Výstavní prostor Future Tech Innovation Incubation umožnil 2 000 efektivních kontaktů mezi startupy a investory. Šanghaj také zveřejnila 12 nových opatření v oblasti umělé inteligence, která mají poskytnout komplexní podporu tomuto odvětví v oblasti financování, náboru talentů a dalších oblastí. Kromě toho bylo v rámci WAIC zřízeno Globální centrum pro správu inovací v oblasti umělé inteligence (AI Innovation Governance Center), jehož cílem je sloužit jako platforma pro dialog o kontrole umělé inteligence mezi zeměmi a podporovat koordinaci pravidel. Konference, kterou pořádá singapurský think-tank Artificial Intelligence International Institute (AIII), se koná v Šanghaji od svého založení v roce 2018 a je důležitou platformou pro čínské společnosti, kde mohou světu prezentovat své technologie.
Čínská taktika se skrývá za zmezinárodněním
Čína se nechce sama postavit proti USA, i když na ni americký prezident nepokrytě útočil a jasně deklaroval svůj protičínský postoj. Ze strachu z politické izolace zvolila taktiku „zmezinárodnění“. Čínský premiér Li Čchiang vyzval mezinárodní organizace, aby definovaly globální standardy pro bezpečnost umělé inteligence (AI). Při zahájení konference WAIC varoval důvěrník čínského prezidenta Si Ťin-pchinga: „Pokud povolíme technologické monopoly a omezení, AI se stane výhradní doménou několika zemí a společností. Celkově je globální správa umělé inteligence stále roztříštěná. Mezi zeměmi panují velké rozdíly, zejména pokud jde o oblasti, jako jsou regulační koncepty a institucionální pravidla. Měli bychom posílit koordinaci, abychom co nejdříve vytvořili globální rámec pro správu umělé inteligence, který bude mít široký konsenzus.“ Li se o Spojených státech přímo nezmínil, ale jeho hlavní sdělení bylo jasné: Peking reaguje na nedávné iniciativy Washingtonu v oblasti umělé inteligence. Umělá inteligence je v Číně také politicky zabarvená: i když oficiálně neexistují žádné ideologické požadavky na „objektivní pravdy“, komunistické úřady požadují, aby modely odrážely „socialistické hodnoty“. Tento vágní pojem vytváří prostor pro státní cenzuru. Peking se kvůli americkým kontrolám vývozu ocitl v defenzivě. Li Čchiang například otevřeně hovořil o „významném úzkém hrdle“ v dodávkách polovodičů, a to kvůli zpomaleným dodávkám pokročilých čipů Nvidia, které jsou potřebné pro trénování modelů velkých programovacích jazyků. Zároveň zdůraznil, že Čína bude důsledně sledovat „cestu k technologické soběstačnosti“. Navrhovaná čínská inic iat iva v oblasti umělé inteligence je součástí snahy nejen vyzvat ke spolupráci Západ, ale také konkrétně zapojit globální Jih. Li výslovně jmenoval Afriku a Brazílii jako partnerské regiony. Čína chce zintenzivnit globální výměnu v oblasti bezpečnostních standardů, etických pokynů a technických norem — a tím také podpořit přenos know-how a talentů. Iniciativa má za cíl upevnit pozici Pekingu jako zodpovědného mediátora v oblasti, která se stále více stává geopolitickým hřištěm. V souladu s tímto záměrem se konference WAIC 2025 prezentovala s výrazně větším mezinárodním zaměřením než v předchozím roce. Zatímco konference v roce 2024 byla stále převážně setkáním čínského průmyslu, tentokrát se objevili významní mezinárodní experti, jako například bývalý generální ředitel společnosti Google Eric Schmidt a britský průkopník umělé inteligence Geoffrey Hinton. Schmidt ukázal, že Peking není se svou iniciativou v oblasti umělé inteligence sám. V Šanghaji vyzval k intenzivnějšímu dialogu mezi Čínou a USA, což je postoj, který sdílí i generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang. Silnější mezinárodní přítomnost pravděpodobně dodá čínské iniciativě další váhu a podtrhne ambice Pekingu podílet se na utváření umělé inteligence budoucnosti, a to nejen technologicky, ale i politicky. V jiných oblastech politiky má Čína problém důvěryhodně se prezentovat jako partner pro spolupráci, například kvůli své podpoře Ruska ve válce na Ukrajině. V oblasti umělé inteligence by však Peking mohl vytvořit platformu, kde již nebude pouhým příjemcem západních pravidel. Čínská strategie je dvojí: na jedné straně mají být domácí firmy posíleny prostřednictvím miliardových dotací, daňových úlev a rozsáhlých vládních projektů. Na druhé straně vedení usiluje o mezinárodní viditelnost — v neposlední řadě o zajištění přístupu k talentům, kapitálu a trhům. Tato ambice byla patrná i na WAIC: Kromě zavedených společností, jako jsou Huawei, Alibaba a Baidu, předvedla řada startupů svůj pokrok — od modelů s otevřeným zdrojovým kódem až po autonomní agenty s umělou inteligencí a humanoidní roboty. Akci podnítil překvapivý úspěch star tupu Deepseek na začátku letošního roku, což byl signál, že Čína v globální konkurenci dohání USA rychleji, než mnozí očekávali. Demonstroval technické schopnosti Číny tím, že rychle předběhl modely společností Meta a Anthropic. Údajně byl vyvinut za pouhých 5,6 mil. USD, což je zlomek nákladů vynaložených na výrobu jiných modelů, jako je ChatGPT (přes 100 mil. USD) a Gemini (téměř 200 mil. USD).
Miliardy v globálním závodě o AI
Čína se neostýchá propagovat své ambice v oblasti umělé inteligence: s více než 5 000 společnostmi zabývajícími se umělou inteligencí a klíčovým odvětvím umělé inteligence, jehož hodnota v dubnu 2025 dosáhla 600 mld. juanů (84 mld. USD), se země plně věnuje technologickému soupeření s USA. Tento nárůst je poháněn enormními výdaji vlády a soukromého sektoru. Podle výzkumu zveřejněného Národním úřadem pro ekonomický výzkum, soukromým think tankem se sídlem v Massachusetts, investovaly státní firmy rizikového kapitálu mezi lety 2013 a 2023 do podniků souvisejících s umělou inteligencí odhadem 209 mld. USD a jen letos se očekává, že výdaje veřejného sektoru na umělou inteligenci překročí 400 miliard jüanů (56 mld. USD). Stále je to zlomek toho, co investují USA. Soukromé invest ice do umělé inteligence v USA dosáhly v roce 2024 asi 109,1 mld. USD, což je zhruba dvanáctinásobek čínských 9,3 mld. USD, ale závazek Číny k závodu v oblasti umělé inteligence je patrný i v jiných ohledech. Podle údajů Světové organizace duševního vlastnictví Čína od roku 2017 každoročně zveřejňuje více patentů na vynálezy generativní umělé inteligence než všechny ostatní země dohromady. Všechny tyto investice zmenšují propast mezi USA a Čínou v závodu o dominanci v umělé inteligenci.
Atraktivní senzace pro veřejnost
Konferenci budující vědeckotechnickou frontu proti americké dominanci doplnila přehlídka robotů, což je osvědčená, přitažlivá show pro veřejnost — a to nejen odbornou, ale také laickou. Dominovaly jí čínské technologické firmy, včetně Tencentu, Alibaby, Keenon Robotics podporované SoftBanken a robotického startupu Unitree, s účastí několika významných amerických korporací, jako jsou Tesla, Alphabet a Amazon. Mezi nejvýznamnější projekty patřily iterativní upgrady inteligentních výpočetních platforem. Například StepFun vydal Step 3, svůj základní model velkých jazyků nové generace s třikrát vyšší dekódovací účinností než podobné produkty, a 31. července zpřístupnil tento model jako open source. Kromě toho společnost StepFun a výrobci čipů, včetně společností Huawei Ascend a MetaX, společně založili alianci Mould Core Ecosystem Innovation Alliance s cílem podpořit společnou optimalizaci modelů a výpočetního hardwaru. Na aplikační úrovni se globálně představil humanoidní robot společnosti Shanghai Electric a bipedální humanoidní servisní robot XMAN-F1 od společnosti Qinglang Intelligent Technology, což zdůraznilo potenciál umělé inteligence v průmyslových a servisních scénářích. Společnosti IM Motors, Pony. ai, Chery Automobile a Baidu Apollo poskytovaly v oblasti Pudong New Area autonomní kyvadlovou dopravu. Čínská meteorologická správa darovala Džibutsku a Mongolsku inteligentního agenta včasného varování před více katastrofami MAZU, čímž demonstrovala globální odpovědnost země v oblasti technologií umělé inteligence. /Karel Sedláček/
