Ropná společnost BP plánuje ukončit dva své projekty na těžbu plynu z břidlic v jihozápadní čínské provincii S'-čchuan. Důvodem jsou neuspokojivé výsledky. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Společnost se tak připojí k dalším velkým světovým energetickým firmám, včetně Royal Dutch Shell, Exxon Mobil, ConocoPhillips a ENI, které se kvůli slabým výsledkům rozhodly zrušit své plány na těžbu v zemi. Těžba plynu z břidlic v Číně tak zůstane v rukách domácích firem. BP se dohodla s čínskou China National Petroleum Corp. (CNPC) na průzkumu a těžbě zemního plynu z břidlicových formací v březnu 2016. Byl to vůbec první takový kontrakt v Číně. Podle zdrojů BP již nechce pokračovat v projektech, protože těžba na osmi z deseti zkušebních vrtů vykazuje neuspokojivé výsledky. Čína teprve začala rozvíjet své široké zdroje břidlicového plynu. Loni se na celkové produkci plynu podílel plyn z břidlic 6 %. Rozvoj této technologie mimo území Spojených států (kde vede až k výskytu záporných cen plynu, viz zde str. 26) probíhá pomalu. Není to ovšem nutně dáno jejich geologickým potenciálem, ale velmi často zcela jinými okolnostmi. Spojené státy mají vyspělý těžařský průmysl, rozvinutou infrastrukturu, včetně nezbytných plynovodů, jednoduchý schvalovací a povolovací proces pro těžbu, podporu významné části místních obyvatel a snadný přístup k financování. Čína se tak patrně v dohledné době nezbaví nechtěného titulu největšího světového dovozce zemního plynu, k němuž zatím neochvějně směřuje. Střídá na této pozici Japonsko, jehož poptávka v příštích letech zdaleka neporoste takovým tempem. Pomalý rozvoj či úplný neúspěch v Číně neznamená to, že by se těžba nemohla rozvinout nikdy mimo USA. Slibnými kandidáty jsou Kanada, ale také Argentina. Evropa obecně řečeno příliš velkou naději na „břidličný boom“ nemá především z politických důvodů a také kvůli vysoké populační hustotě.