Zatímco v Perském zálivu experimentují se sírou a sodíkem (viz výše), v Česku se pomalu a nejistě sune kupředu „sága“ kolem lithia pod Cínovcem v Krušných horách. Přesný vývoj je stále nejasný, ovšem první zajímavou a příjemně konkrétní zprávou je informace o výsledcích analýzy vzorků z průzkumných vrtů. Podle European Metals Holdings (EMH), která projekt zastřešuje a snaží se ho financovat, byly provedeny čtyři vrty (na dalších devět má firma už povolení). Proběhly do hloubky až 340 m pod povrch země. Potvrdily, že podíl oxidu lithného v matečné hornině v hloubkách zhruba od 200 do 300 m pod povrchem se pohybuje okolo 0,5 %. Průzkum narazil i na bohatší úseky, ve kterých je místy až 1,5 % oxidu lithného. To se zdá potvrzovat předchozí odhady, podle kterých se v okolí Cínovce nachází zřejmě nejbohatší ložisko lithia v Evropě. Pod zemí by mohlo ležet zhruba 1,35 milionu t lithia, 263 tisíc t cínu a 97 tisíc t wolframu. Vytěžit z toho s dnešní technologií půjde pouze malá část, možná jen kolem 5 % z celkového obsahu kovu v hornině. EMH ve svých odhadech pracuje s roční produkcí zhruba něco přes 4 000 t ročně po dobu nějakých 15 až 20 let. Sousedé nespí Pokud se tedy vůbec někdy rozjede. Lithium se dnes jeví jako zajímavá investice. V Evropě se tak rozběhlo hned několik projektů jeho těžby a některé z nich běží na vyšší obrátky než ten český, který byl a stále je předmětem politického handrkování. Největší z nich se chystá v Srbsku, kde chce po dohodě s tamní vládou otevřít velké ložisko Jadar nadnárodní těžební gigant Rio Tinto. Na rozdíl od EMH jde o společnost, která nemá problém celý projekt ufinancovat z vlastních zdrojů, či případně dosáhnout na potřebné úvěry, a tak má všechny předpoklady český projekt předběhnout. Před námi už je i projekt těsně za našimi hranicemi, tedy na německé straně cínovského ložiska. Tam leží „jen“ zhruba třetina zásob krušnohorského lithia, tamní těžaři už mají ovšem zahájit ražbu otvírkových štol. „Projekt se tam rozvíjí s podporou saské vlády, bez zdržení a komplikací,“ řekl nedávno pro iDnes Pavel Kavina, ředitel pro surovinovou politiku ministerstva průmyslu. Podle něj je v tuto chvíli sen o bateriovém průmyslu v severních Čechách passé, protože jsme přišli o veškerý náskok. Problém je podle všeho především na straně českých úřadů. Česká společnost Geomet, která je dnes dceřinou společností EMH a vlastní práva k průzkumu, už rok čeká na správní rozhodnutí ministerstva životního prostředí ohledně udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru na část ložiska. Geomet do této chvíle investoval do průzkumu lithia pod Cínovcem zhruba čtvrt miliardy korun a ze zákona má přednostní právo dotáhnout svůj záměr až k samotné těžbě. Bez něj nemůže projekt pokračovat, a firmě tak hrozí, že kvůli tomu přijde i o předtím udělená povolení. Byl by to ovšem poměrně nestandardní a nezvyklý postup, a EMH a její dcera, které do projektu vložily údajně zhruba čtvrt miliardy korun, by se nejspíše bránily v arbitráži. Jejich šance na úspěch se přitom zdají být poměrně slušné. České lithium po slovensku Ne všichni vidí ovšem možnosti rozvoje těžby tak černě jako Pavel Kavina. V Česku působící slovenský investor Pavol Krúpa podal australské společnosti European Metals Holding (EMH) nabídku na odkup společnosti Geomet, a tedy de facto převzetí celého projektu. Krupa Global Investments je minoritním akcionářem EMH, a její majitel údajně není spokojen s tím, jak pod vedením Australanů probíhá příprava na těžbu. Ředitel EMH Keith Coughlan Televizi Seznam potvrdil, že nabídku od Krúpy obdržel. Následně ale firma v oficiálním oznámení pro londýnskou burzu uvedla, že se nabídkou zabývat nebude. „Údajná indikativní nabídka neobsahovala žádné podrobnosti o ceně, termínech a jiných podmínkách. Vzhledem k absenci těchto informací European Metals nepovažují tento dopis za nabídku, na kterou by nyní měla firma reagovat,“ stojí v oznámení. O částce, kterou by Krúpa EMH za Geomet zaplatil, se v dopise skutečně nemluví. Tržní kapitalizace EMH činí dnes v přepočtu zhruba 800 milionů korun.
