Až 70 % elektřiny se v Číně vyrábí z uhlí. Od roku 1990 jeho těžbu zvýšila 3,5krát na zhruba 3,5 mld. t. To představuje bezmála polovinu celosvětové produkce tohoto paliva. V loňském roce však čínská těžba uhlí poprvé poklesla, a to o 2,5 %. Nezpůsobilo to jen zvolnění tempa hospodářského růstu. Přispěly k tomu hlavně státem podporované „čisté zdroje energie“, k nimž Čína řadí také jádro. V provozu je zatím 23 jaderných reaktorů podílejících se na tamější celkové výrobě elektřiny necelými 2 %. Ale dalších 26 reaktorů se staví a 64 plánuje. Vyplývá to z údajů Světové nukleární asociace z konce letošního února. Žádná země v současné době neinvestuje do solárních a větrných elektráren tolik jako Čína. Podle údajů tamní energetické komise byly jenom vloni zprovozněny solární elektrárny o výkonu 12 000 MW a větrníky s výkonem přesahujícím 18 000 MW. Uh lí bylo dost To, že se Čína celá desetiletí spoléhala na uhlí, má historické důvody. Zakladatel státu Mao Ce-tung ihned po vyhlášení ČLR v říjnu 1949 nastolil tvrdý kurz k hospodářské soběstačnosti. To plně platilo i pro energetiku. Uhlí bylo jediné fosilní palivo, jehož měla země obrovské zásoby. Nejlidnatější země světa na uhlí lpěla i poté, co se na počátku 80. let XX. století pustila do rozsáhlých reforem a začala se otevírat světu. Uhlí zůstalo spolehlivým a levným zdrojem energie a čínská ekonomika nabrala (na rozdíl od Maovy epochy) slušná tempa růstu. Přibývalo hutí, cementáren, strojíren, textilních, obuvnických a dalších továren, které potřebovaly stále více elektřiny. Bývaly dokonce roky, kdy Čína svou potřebu energie zabezpečovala z více než 2/3 uhlím. Jenom ocelárny ho polykaly kolem 600 mil. t ročně. Nepří znivé důsledky uhelného boo mu Nenechaly na sebe dlouho čekat. Čína v současnosti produkuje tolik uhelného prachu jako všechny ostatní země světa dohromady. Znečištění ovzduší ve městech, ale i na venkově nabylo leckde takových rozměrů, že úřady musely (už s ohledem na sílící protesty obyvatel) začít jednat. Odtud ona rozsáhlá podpora „čistých“ zdrojů. V červenci roku 2012 se k elektroenergetické soustavě Číny napojilo obří vodní dílo Tři soutěsky na řece Jang-c´ (provincie Chu-pej). Jeho turbíny mají celkový instalovaný výkon 22 500 MW a vloni vyrobily téměř 99 mld. kWh elektřiny. Kvůli největší vodní elektrárně na světě (podle výkonu) se muselo vystěhovat přes 1,3 mil. lidí. Byla zatopena spousta vesnic a několik měst a pod vodou zmizely i cenné archeologické památky. Stavbou byly výrazně poškozeny i okolní ekosystémy. /aa/
