V rámci celostátního systému obchodování s povolenkami plánuje Čína zavedení absolutních emisních limitů pro průmysl a některé podniky. V zemi jde o zásadní novinku, doposud totiž využívala opatření zaměřená na emisní intenzitu.
Čína indikuje přechod k plně funkčnímu celostátnímu trhu s uhlíkem. Fungovat by měl do konce tohoto desetiletí a nahradí roztříštěné provinční systémy. Založen je na principu absolutních emisních limitů, které mají být od roku 2027 aplikovány na vybraná odvětví. Ten nahradí současný systém založený na referenčních hodnotách uhlíkové intenzity. Do roku 2030 by pak měl být systém ETS založený na absolutních cílech snížení emisí plně zaveden v celé zemi a nahradit mozaiku pilotních systémů spuštěných po roce 2021. V rámci nového systému budou společnosti i nadále dostávat bezplatné povolenky na emise uhlíku, ovšem pokud množství vypuštěných emisí překročí přidělené kvóty, firmy budou nuceny nakoupit povolenky. Pokud naopak zůstanou pod kvótami, budou moci své povolenky prodat. Systém tak bude fungovat podobně jako EU ETS. Klíčové pro čínský systém bude způsob, jakým bude postupně snižovat množství bezplatných povolenek. Poměrně velkorysé udělování povolenek zdarma totiž dosud oslabovalo motivaci firem s emisemi něco dělat. Systém ETS bude rozšířen o další odvětví v roce 2027. Ačkoli přesný seznam sektorů zveřejněn nebyl, obecně se očekává, že půjde nejspíše o chemický, petrochemický, papírenský a domácí letecký průmysl. To navazuje na závazky přijaté v roce 2023 rozšířit pokrytí nad rámec odvětví energetiky na ocelářský, cementářský a hliníkový průmysl. Právě tato odvětví společně generují přibližně 60 % emisí skleníkových plynů v Číně. Klíčovým krokem je nyní otevření trhu s uhlíkem bankám a finančním institucím, což zajistí zlepšení likvidity a posílení obchodování. Krok signalizuje záměr Pekingu učinit z trhu s uhlíkem nejen regulační nástroj, ale také finanční mechanismus podporující dekarbonizaci. Systém by měl pomoci v dosažení státního cíle uhlíkové neutrality v roce 2060. /jj/
