Po roce 2020 se v Německu přestanou stavět černouhelné elektrárny a o 10 let později skončí také výstavba plynových a hnědouhelných zdrojů. Do té doby se však musí vybudovat fosilní elektrárny, o celkovém výkonu 49 300 MW, což odpovídá bezmála 25 současnýmTemelínům. Předpokládá to právě zveřejněná studie Německé energetické agentury (DENA) Integrace alternativních zdrojů do německo-evropské energetiky. Analytici očekávají, že kapacita AZE se za 40 let ztrojnásobí na 170 000 MW, zatímco výkon fosilních elektráren se sníží o třetinu (na 61 000 MW). V cílovém roce 2050 bude z AZE pocházet až 80 % spotřebovaného proudu. Čtvrtinu této masy (plných 123 mld. kWh) mají dodávat větrníky, fotovoltaika a vodní elektrárny. Náklady na alternativní elektřinu stoupnou ze současných 12,5 mld. eur (přes 300 mkd. Kč) na téměř trojnásobných 34,5 mld. eur. Tato částka nezahrnuje další miliardy potřebné na připojení velkokapacitních mořských větrných parků. Už v dřívější nákladové analýze výstavby 7000 MW plánované na léta 2015–2020 DENA vyčíslila investice do přípojek na 3,7 mld. eur. Nákladově optimální se přitom jeví přímé připojení nových větrných turbín o výkonu 3000 MW v Severním Porýní-Vestfálsku na 110kilovoltovou síť. Přišlo by na 125 mil. eur, což znamená anuitu 11 mil. eur. Za kritický bod německé energetické revoluce považuje DENA (shodně s dalšími odborníky i politiky) budování přenosových sítí. Porovnala energetickou koncepci z roku 2010, která ještě počítala s delším provozem jaderných elektráren, se scénářem ministerstva životního prostředí. Podle něj se výrazně zvýší potřeba nových sítí i transformoven na všech úrovních a náklady vzrostou v porovnání s koncepcí na více než dvojnásobek (21–27 mld. eur). Spory o to, kdo zaplatí milionové odškodnění za chybějící připojení mořských větrníků k německé síti, vyvolaly ostrý spor uvnitř berlínské koalice. Ministryně pro záležitosti spotřebitelů Ilse Aignerová z bavorské CSU blokuje záměry svých vládních kolegů Petra Altmaiera (životní prostředí, CDU) a Philippa Rösslera (hospodářství, FDP) přenést je na bedra spotřebitelů. Koaliční kruhy v tom spatřují projev odporu CSU proti masivní výstavbě mořských větrných parků. Na jejich produkci by Bavorsko bylo životně závislé. Zemský premiér Horst Seehofer (CSU) chce bavorskou závislost na dodávkách elektřiny omezit rozsáhlou výstavbou bioplynových stanic a počítá rovněž s vytvořením zemské energetické firmy. Prosperita hospodářsky vyspělého Bavorska závisí i po odstavení 8 německých bloků na laciné jaderné elektřině, připomněl před časem Frankfurter Allgemeine Zeitung. /vp/
