„Cílem našich výrobců je úspora pracovních sil u zákazníků“

říká Toshiomi Shono, prezident Japonské asociace výrobců strojírenské techniky, kterého jsme požádali o rozhovor na výstavě JIMTOF v Tokiu ? Pane prezidente, na výstavě JIMTOF je na první pohled vidět, že současný odbyt obráběcích strojů je na vrcholu, který jsme zatím nepoznali. Můžete nám říci, jakých objemů prodeje dosáhli japonští výrobci v posledních letech? Čísla jsou skutečně vynikající, přesahují i boom z 80. let a nahrazují tak recesi let 90. Dnes můžeme říci, že v roce 2005 byly v Japonsku vyrobeny stroje v hodnotě téměř 12 000 mil. USD. Takže, když uvážíme, že dle Gardnerovy publikace se na světě celkem vyrobilo strojů za 38 495 mil. USD, pak japonský podíl na světové produkci je stále podstatný. Na tato čísla je třeba ovšem pohlížet s tím, že na přední pozici jsme se dostali díky světovému poklesu odbytu v 80. letech, který postihl téměř všechny trhy, kromě japonského. Mě osobně mnohem více těší skutečnost, že 88 % v Japonsku vyrobených strojů je vybaveno NC řízením a že náš směr, úspora pracovních sil, je naplňován. Efekt plné automatizace výrobních procesů je něco, co nás zvýhodňuje na zahraničních trzích. ? Přiznám se, že v Evropě příliš nevíme o skutečné velikosti japonských podniků. Známe třeba italskou situaci, kde se vše opírá o malé a střední podniky, které jsou schopny pružně vyhovět přání zákazníků i v technologiích. Jaká je skladba podniků v Japonsku? Mohu vám dát čísla jen za členy naší Asociace, jichž je 90. Takže malých podniků, tedy v rozměrech 51 až 100 pracovníků, je 17,8 %, méně něž 50 pracovníků má 24 % firem, naproti tomu s více než 1000 pracovníky je to 5,6 % firem. Do 1000 lidí má také 5,6 % firem, zato do 500 lidí 15,5 % firem. Největší podíl, co se týče velikosti, mají firmy se 100 až 300 pracovníky, plných 31 %. Z toho můžete snadno usoudit, že produktivita výrobců obráběcích strojů je vysoká, ale totéž nabízíme našim zákazníkům. Vysokou produkci s minimem pracovních sil, často u strojů, jež vyžadují vysokou specializaci. ? Teď by bylo zdvořilé zeptat se na čísla exportu, ale dovolte, když hovoříte o pracovních silách, my se potýkáme v Evropě s nedostatkem lidí schopných naprogramovat 5osé stroje, natož pak systémy, multiosá centra, která se dnes nabízejí. Jak to děláte, že tyto problémy nemáte? Kdo vám řekl, že je nemáme? To je vděčné a nekonečné téma, diskuse, zdali vysoké školy dodávají dost dobrých lidí, nebo ne. Podniky si stěžují na university, ty zase na podniky. Ale rozhodli jsme se tomu učinit rázný konec. Vytvořili jsme expertní skupinu, která podrobně prostuduje konkrétní situaci a budeme samozřejmě reagovat. Nejsme v tom sami, jak asi víte, Japonsko bude brzy řešit demografický problém, takže řešení bude asi i celospolečenské. Samozřejmě jste si jistě všimli různých akcí, které zde na výstavě děláme pro mladé lidi, dokonce je svážíme autobusy z různých částí Japonska, aby viděli jaké možnosti se jim otevírají. Myslím, že to je také důvod, proč mnozí výrobci umísťují na své stánky auta světových značek, naznačují tím, že se na jejich výrobě podílejí svými produkty – stroji. ? Jsme docela rádi, že v tomto ohledu máte stejné problémy, jako my v Evropě. Nuže, vraťme se tedy ke strojům a prosím o čísla exportu, a případně také importu. Podle statistik, které zde vidíte, exportujeme asi 45 % vyrobené strojírenské techniky, požadavky domácího trhu jsou zatím vysoké. A je zajímavé, když se podíváte, není to dnes automobilový průmysl, kdo objednává v Japonsku nejvíce strojů, je to všeobecné strojírenství, automobilový průmysl je až na druhém místě. Hodně se však zvedá odbyt v elektrotechnickém průmyslu. Ten tvoří dnes 7 % objednávek. Ale k exportu. Naši členové nejvíce exportují do USA, téměř 26 %, dalším velkým trhem je Čína s 15,2 %, pak Tchaj-wan a Korea s přibližně stejným podílem 10 % z exportu. Z větších partnerů je to ještě Německo, kam vyvážíme 5 % z japonského exportu. Zbytek jsou země jako Indie, Indonésie, Evropa, samozřejmě a Thajsko. ? Jak je to s importem? Říká se, že japonský trh je uzavřený a je těžké na něj proniknout? To je asi pravda, neboť import strojů má zajímavou skladbu. Sice roste, za poslední rok o 28 %, ale naše celková závislost na dovozu strojů klesá ve smyslu druhové skladby. To je myslím dobrý výsledek. Téměž 50 % strojů, které importujeme, pochází z USA, velký podíl, až 12 % dosahují na našem trhu Švýcaři a Němečtí výrobci s 10 %. Ostatní je zbytek světa, mezi jiným i Čína, s níž import vzrostl na 6 % v roce 2005. Všechna čísla, která vám dáváme, jsou za rok 2005. V roce 2006 však můžeme doposud vidět další asi 10% nárůst objednávek, takže čísla budou obdobná, nebo ještě lepší. /bal/