Podniky dokážou využívat energii
efektivněji. Pomocí moderní techniky
mohou svou výrobu optimalizovat
a uspořit nejenom náklady, ale
i životní prostředí.
Názorný příklad od našich německých
sousedů: při výrobě asfaltu výrobní linky
nesmí vychladnout ani v případě, že
vypadne zásobování paliva. Nový start
zařízení stojí hodně času a energie. BP
Bitumen aktivuje v případě nouze tzv.
systém backup. Německá dceřiná společnost
BP přitom využívá bezdrátová
tlaková čidla. Ta pomáhají optimalizovat
přísun energie i během normálního provozu.
Výsledek? Daleko méně dochází
k výpadkům výroby a spotřeba energie
citelně klesá, zhruba o 13 %.
Nasazování moderní techniky a automatizace
k úsporám ve výrobě odpovídá
rovněž německé energetické politice.
Energetická produktivita se má
podle ní zdvojnásobit oproti roku 1990.
Se stejnou spotřebou energie má ekonomika
vyrábět dvojnásobek produkce.
Energetická produktivita se v letech
1990 – 2008 sice zvýšila o 41 %, pro
dosažení citovaného cíle by však musela
růst ročně v průměru o 3 %.
Jak marnotratně se s energií zatím
zachází, to dokládá studie Ústředního
svazu průmyslu elektrotechniky a elektroniky
(ZVEI): na cestě od zdroje ke
konečnému spotřebiteli se ztrácí 80 %
energie. Začíná to už u primárního
generování energie a pokračuje během
transportu a končí při spotřebě u výrobce.
Na vině jsou málo efektivní přepravní
a transportní systémy surovin
(zejména ropy a plynu) i fungování
technických zařízení, které při rozdělování
energie v sítích a ve výrobě nepracují
optimálně.
Jen samotným zlepšením průběhu
automatizace a inteligentním řízením
výrobních procesů, jako jsou ohřev,
chlazení, odpařování, či kondenzování
látek, lze podle ZVEI ušetřit 10-15 %
energie. „Bylo by to ročně 20 mil. t
CO2, tedy 11 % emisí průmyslového
sektoru,“ tvrdí Felix Seibl, ředitel měřicí
a výrobní automatizace ZVEI. „Kdyby
všechny firmy využívaly dostupné
potenciály optimalizace výroby, mohly
by ročně uspořit 4 mld. eur.“
Energetická agentura NRW odhaduje,
že takřka v každém podniku by se
úspory mohly pohybovat od 4 do 30
%. U teplot nutných během výroby,
při běhu čerpadel a elektromotorů, při
vytápění prostor a při ohřevu vody by
podniky mohly ušetřit 20 % energie.
Obdobné hodnoty platí také pro ventilaci
(18 %), chladicí zařízení (15 %)
a osvětlení (15 %).
„Potenciál není ještě zdaleka vyčerpán,“
míní Peter Zwanziger, odpovědný
za energetickou efektivnost ve společnosti
Siemens Drive Technologies.
Právě u vedlejších agregátů a pohonů
lze mnohé zlepšit. Tyto systémy pracují
často v provozech částečného zatížení.
Konstruovány jsou však pro maximální
zatížení a mají až 70procentní rezervy.“
Kompresory tlakovzdušných zařízen
běží často při vysokých otáčkách.
„S předřazenou elektronikou, která
mění frekvenci a napětí, by mohla
vystačit při stejném výkonu s menším
množstvím energie.“ /eb/
Zdroj: Handelsblatt
