Mezinárodní strojírenský veletrh byl letos trochu jiný, než jsme byli zvyklí z minulých ročníků. Vystavovatelů i návštěvníků přijelo méně, plochy stánků byly menší a některé firmy přijely zcela bez exponátů pouze s katalogovou prezentací. I přesto se však veletrh podařil a splnil svůj účel. Ukázal, že robotizace a digitalizace hýbou průmyslem i během koronavirové krize a lidé z oboru mají zájem se opět setkávat a předávat si své zkušenosti.
Všechny expozice byly jako každý rok tematicky seřazeny do pavilonů, v nichž probíhaly pak nejen samotné prezentace firem, ale také řada akcí v rámci doprovodného programu. V pavilonu P například od pondělí do středy probíhala již tradiční akce Výukové centrum — soutěž mladých strojařů v programování CNC obráběcích strojů, kde 157 studentů 35 středních škol a učilišť z celé České republiky soutěžilo v programování CNC strojů, kterou pořádal Svaz strojírenské technologie (SST). Podle Oldřicha Paclíka, prvního místopředsedy představenstva, ředitele SST, je smyslem této soutěže dlouhodobá propagace oboru obráběcích a tvářecích strojů, pro nějž je v současné době programování CNC strojů základem. „Soutěž pořádáme ve spolupráci s firmami Siemens, Heidenhain a Fanuc, jejichž řídicí systémy se u nás používají nejčastěji. Mám radost z toho, že studenti jsou pro soutěž velmi dobře vybaveni, mají znalosti i schopnosti na takové úrovni, aby obstáli.“ Hodnocení soutěže je podle něj nastaveno tak, aby prověřilo, který student se dostane při řešení úloh nejdále. A ti nejlepší budou v prosinci vyhlášeni na slavnostním galavečeru, kde zároveň převezmou hodnotné ceny z rukou zástupců SST i MPO ČR. „Myslím, že největší odměnou je pro ně ale fakt, že tímto úspěchem získají konkurenční výhodu. Bez programování CNC strojů se v tomto oboru nedá pracovat a soutěžící prokazují, že jsou schopní se v praxi ihned dobře uplatnit.“
P jako preciznost Kromě této soutěže bylo v pavilonu P k vidění velké množství řešení, která mohou posunou český průmysl směrem k vyšší konkurenceschopnosti. Například německá společnost Schunk představovala na svém stánku bohaté portfolio produktů. Jedním z nich byl i silový senzor pro rameno robotu. „Když to řeknu poněkud nadneseně, tak náš senzor dává robotu schopnost cítit. Vyhodnocuje totiž celkem šest signálů, informace o třech silách a třech momentových zatíženích, takže robot ví, čeho a jakou silou se dotýká. Použití takového silového senzoru umožní přesněji brousit, leštit i zakládat, protože robot má zpětnou vazbu o tom, co se pod ním nebo na jeho nástroji děje,“ vysvětloval Ondřej Bouzek, sales manager pro upínací techniku, s tím, že toto řešení prakticky vytvoří z robotu, který není primárně určen pro přímou práci s lidmi, kolaborativní robot. Kromě toho také společnost Schunk na veletrhu představila nový systém hydraulického upínače, který je spojen buď s tabletem, vyhodnocovací jednotkou, nebo přímo PLC. Upínač v sobě má zabudovaný tenzometr, díky němuž lze sledovat vibrace v průběhu řezného procesu. „Na základě těchto informací je pak možné nastavit řezné procesy a podmínky tak, aby byly vibrace co nejmenší,“ pokračoval Adam Kabourek, sales manager pro uchopovací systémy, a dodal, že společnost připravuje i plně automatizovanou variantu. Dalším vystavovatelem v pavilonu P byla společnost Renishaw, která se specializuje na systémy a software pro řízení výroby. Na stánku bylo k vidění mnoho různých měřicích zařízení. Ředitel společnosti Josef Sláma nám však ukázal exponát, který může návštěvník poměrně snadno přehlédnout, protože je rozměrově malý a nijak se na rozdíl od ostatních strojů nehýbe. Jde o odměřovací pravítko, které bývá vždy skryto ve stroji a jeho životnost musí být stejně dlouhá, jako je životnost stroje. „Naše pravítko je zajímavé v tom, že nemá žádné pohyblivé komponenty. Uvnitř se nachází stupnice, na níž jsou laserem vytvořené rysky, které dávají dohromady určitou informaci. Tu pak čte vysokorychlostní kamera rychlostí 100 m/s s rozlišením 1 nm.“ Na tomto pravítku je unikátní i to, že je dimenzovano na tíhové zrychlení 40 G a zároveň má těsnění z materiálu, který dokáže odolat dlouhodobému působení různých chemikálií i kovových třísek. Pro malé a střední výrobní firmy nabízela svá řešení česká společnost Profika specializovaná na obráběcí stroje Hyundai Wia a Hanwha Precision Machinery. Kromě toho však tato firma před několika lety vyvinula a vyrábí vlastní univerzální robotické buňky RoboStack vhodné zejména pro malosériovou výrobu. „Robotické buňky jsou výjimečné tím, že jsou mobilní, což znamená, že s nimi zaměstnanci mohou pohybovat po hale a dávat ji k jakémukoliv stroji, kde je třeba vyrábět. Tím se snižuje nutnost větších sérií pro nasazení robotizace,“ popsal je Technickému týdeníku Jakub Kaufman, jenž v rodinné firmě zastává post technického ředitele. V Pavilonu P měla svůj stánek také společnost Prima Power, tradiční výrobce 2D laserů, která na veletrh přivezla novinku: laser Genius Plus s rozměrem řezné plochy 1 500 × 3 000 mm. Toto zařízení disponuje vysokou dynamikou, zrychlením 2,8 G či rychloposuvem os 180 m/min. Důležité je také to, že všechny klíčové komponenty, tedy zdroj, CNC řídicí systém i řezná hlava, byly vyrobeny v závodě Prima Power v České republice. „Tento laser je unikátní, protože má úplně jinou konstrukci než jeho předchůdci. Je totiž postaven na základu ze svařence na odlehčeném portálu. Výhodou tohoto řešení jsou nejen kompaktní rozměry, ale také fakt, že je možné veškeré periferie soustředit do kabiny stroje. Díky tomu se může přemisťovat kompletně celý najednou pomocí jeřábu a jeho instalace trvá daleko kratší dobu,“ představil novinku sales manager Martin Volný. Prima Power na výstavu přivezla i servoelektrický ohraňovací lis s nízkou spotřebou elektrické energie, jenž je připraven pro integraci s robotem. S pětiosým frézovacím obráběcím centrem C250U přijela do Brna německá společnost Hermle. Centrum obsluhuje robotické rameno KukaRS1, které má nosnost 60 kg. Podle regionálního ředitele Martina Skukálka je celé zařízení velmi univerzální a najde tak uplatnění v mnoha různých odvětvích průmyslu od automotive přes letecký průmysl a medicínu až po výrobu nástrojů a forem. Centrum je řízeno systémem HACS z dílny společnosti Hermle. Obráběcí centra přivezl na MSV také japonský výrobce Fanuc. Kromě těchto technologií ale prezentoval i novinku z oblasti robotizace, kolaborativní robot CRX. „Toto rameno má kompaktní tělo, je možné jej rychle integrovat a má také senzory v každé ose, což zaručuje vysokou citlivost při kontaktu s člověkem. Zároveň se programuje učením rukou a tyto programové instrukce se zadávají pomocí grafických ikon,“ prezentoval za Fanuc Miroslav Kolpach, technical sales support, a doplnil, že tento způsob programování je velkou výhodou, protože obsluhu zvládne i méně zkušený operátor.
Ve znamení plastů Vystavovatelem v pavilonu G1, který na veletrh fyzicky nepřivezl žádný exponát, ale spíše vůli a chuť setkat se s partnery, byla například společnost Wittmann Battenfeld, která se MSV účastní každoročně a až doposud měla na stánku vždy k vidění i zařízení ze svého portfolia. Její jednatel Michal Slaba zdůvodnil tento krok tím, že firma letos svou účastí chtěla zejména podpořit veletrh. „Nevěděli jsme, co můžeme očekávat, protože jsme měli informace, že mnoho tradičních výrobců zde vystavovat nebude. Proto jsme se rozhodli, že stánek uděláme bez vystavených strojů, otevřený setkávání. Protože to si i myslím, že byl letos hlavní smysl celé akce.“ I přesto však Michael Slaba v průběhu povídání vypíchl několik produktů, které jsou pro společnost klíčové. „Jsou to například nové vstřikovací stroje Smart- Power, řada robotů a systém Wittmann 4.0, který svým názvem odkazuje na inovativní trendy v průmyslu.“ Naopak velký a bohatý stánek měla v pavilonu G1 česká rodinná firma Jan Svoboda, která zajišťuje dodávky komponent pro vstřikování plastů a zpracování lehkých kovů. Vystavovala totiž společně s dalšími společnostmi, např. AM, Panasonic Industry či Matsui. Generální ředitel a jednatel Jan Svoboda Technickému týdeníku předvedl pracoviště ruční opravy nářadí. „Tato navařovačka umí navařit průměr drátku 0,1—2,5 mm, čímž se podstatně urychlí oprava daného přístroje či nástroje. Navíc umí navařit různé druhy materiálů: ocel, hliník, povlakované díly bez nutnosti odstranění povlaku, titan i měď.“ Dalším prezentovaným zařízením byla ultrazvuková dokončovačka, která umí brousit, zaleštit, ruční elektroerozi i revers, čili přidávání materiálu na povrchy, což se typicky používá zejména při lití hliníku. V neposlední řadě zástupci rodinného podniku Jan Svoboda přivezli elektrický vstřikolis JSW, který má minimalistickou spotřebu elektrické energie. „Díky němu je možné vyrábět vysoce produktivně a zároveň ekologicky, protože jeho spotřeba je v podstatě stejná jako u běžné rychlovarné konvice.“ Po Janu Svobodovi se prezentace ujal Luděk Barták, marketingový manažer společnosti Panasonic Industry, který měl velkou radost, že se veletrh vůbec mohl konat. „Přijížděli jsme sem s tím, že je to po delší době vlastně jediná možnost, jak se potkat s našimi zákazníky. Vybrali jsme dva produkty, které by naše zákazníky mohly zaujmout. Jedno je třífázový servopohon a 3D laserový popisovač LPZ, což je náš nejprodávanější laser. A zde ve stánku s panem Svobodou, který tu má lis a lisuje plastové výrobky, můžeme tento popisovač návštěvníkům prezentovat přímo v akci.“ Zařízení je podle něj vhodné do segmentu automotive, protože dokáže rychle a precizně opakovat úlohy a popisovat stále stejnou kvalitou. Používá se jak pro velké série, tak pro malosériovou a sériovou výrobu právě ve spojení s nějakou pracovní stanicí. Závěr setkání v tomto stánku patřil zástupcům japonské společnosti Matsui MFG Europe, která se zabývá výrobou periferních zařízení ke vstřikovacím lisům. Její zástupce Pavel Faltejsek představil nejen firmu a její historii, ale i portfolio a jeden z prezentovaných exponátů. Tím byl speciální odlučovač prachu pro plastikářský průmysl: „Dokážeme z procesu prach prakticky odloučit a do výroby jde perfektně čistý granulát, z nějž se poté vyrábí finální produkt.“ Přítomní zahraniční zástupci firmy, Kazuki Sasahara, general manager, a Michael Foudil, business development & manager, navíc prezentovali své plány na využití více než desetiletého působení v ČR pro vytvoření „mostu“ pro přenášení nových vynálezů a technologických řešení z Japonska od České republiky, potažmo celé Evropy.
Unikátní řešení V pavilonu V měla poměrně velký stánek společnost Bibus, dodávající na český trh technické komponenty ze zahraničí. Manažer produktu Zdeněk Kyjovský Technickému týdeníku představil produkty japonského výrobce pneumatiky CKD, který se specializuje zejména na polovodičový průmysl, ale nejen na něj. „Zde na MSV vystavujeme i standardní pneumatické komponenty od multiplikátorů, jednotek na úpravu vzduchu a ventilových terminálů až například po válce. Jeden ze zajímavých prvků od CKD je bezpístnicový válec, který nepoužívá kruhový, ale válcový píst. Ekvivalent průměru válců je od 12 do 100 mm, rychlost 2 m/s a zdvih až 5 m,“ vyjmenovával důležité parametry s tím, že výhoda oválného pístu tkví v tom, že snese větší radiální zatížení. „Těsníte rovnou plochu, takže těsnění vydrží mnohem déle, čímž se v porovnání se standardním válcem s kruhovým pístem výrazně zvyšuje životnost.“ A v pavilonu V byla pro návštěvníky připravená například expozice české společnosti Misan, která získala Zlatou medaili MSV za své řešení v oblasti automatizace. „Unikátnost našeho řešení spočívá v tom, že jsme vlastní manipulační rameno vestavěli přímo do pracovního prostoru soustružnického stroje, což umožňuje, aby udělalo nejen manipulační úkony, tedy nakládalo materiál a vyndávalo ze stroje obrobené díly, ale aby zároveň pomáhalo přímo při technologii obrábění,“ vysvětloval jednatel společnosti Ondřej Svoboda. Manipulační rameno si tedy dokáže vyměnit chapadlo, takže si místo kleští může vzít například lunetu, která může podepřít opracovávaný dílec přímo při procesu obrábění. „Nebo můžeme vyměnit chapadlo za to, které má funkci oplachu či ofuku, takže jsme schopní naprosto cíleně zaměřit oplach a mazání řezného procesu na místo, kde dochází k odebírání materiálu v reálném čase.“ /Kristina Kadlas Blümelová/