Materiáloví vědci vyvinuli nový postup výroby nanotyčinek z různých materiálů. Jejich nanotyčinky jsou založené na kostře z celulózy a ramenech z polymeru, které působí dojmem porostu srsti. Výsledné struktury připomínají miniaturní štětky na nádobí. Jejich velikost může být různá, od pár set do pár tisíc nanometrů a jejich průměr činí pár desítek nanometrů. Autorem uvedeného výrobního postupu je Zhiqun Lin z Georgijského technologického institutu, který se svými kolegy dovede vyrobit nanotyčinky o velmi přesně definovaném průměru, délce, architektuře a typu povrchu, se specifickými chemickými vlastnostmi. Vzniklé nanotyčinky mají optické, elektrické, magnetické nebo katalytické vlastnosti podle toho, jak jsou velké a jaký materiál byl použit k jejich výrobě. Výzkum Linovy laboratoře financovalo vojenské letectvo USA prostřednictvím své agentury Air Force Office of Scientific Research. Chlupaté nanotyčinky z Georgijské techniky by mohly nalézt velmi rozmanité uplatnění. Uvítají je odborníci v elektronickém průmyslu, výrobci senzorů, inženýři vyvíjející nové technologie v energetice, a rovněž specialisté v biomedicíně, kteří řeší problematiku cílené dopravy léčiv na místo určení anebo třeba diagnostiku a léčbu rakoviny. S výrobním postupem Linovy laboratoře lze vytvářet kovové, magnetické, polovodičové nebo termoelektrické nanokrystaly, stejně jako struktury, které by tyto vlastnosti kombinovaly. Nanotyčinky nejsou nic nového. Postup, který vyvinul Lin a jeho spolupracovníci ale zaručuje, že během výroby vzniknou pěkně uniformní nanotyčinky – z materiálů, jako je například titanát barya nebo oxid železa. Právě z těchto materiálů přitom podle dostupných informací zatím ještě nikdo uniformní nanotyčinky nevyrobil. Podle vědců Linova týmu lze tímto postupem vyrobit nanotyčinky prakticky z jakéhokoliv použitelného materiálu.
