Díky chladicím jednotkám jsou horká léta snesitelnější. Jejich činnost by se ale nemusela omezovat pouze na letní období – mohly by zvyšovat flexibilitu energetických systémů během celého roku. A to je mimořádně důležité zvláště v době růstu obnovitelných zdrojů energie. Nový potenciál chladicích zařízení se skrývá v kombinaci se systémy pro ukládání tepelné energie. Jakmile se letní teploty přehoupnou přes 30 °C, začneme automaticky sahat po ovladači klimatizace a vůbec nás nenapadne přemýšlet o tom, že nám sice příjemně ochladí vzduch, ale současně také spotřebuje obrovské množství elektřiny. Podle nedávných výzkumů Mezinárodní energetické agentury IEA mají klimatizace na svědomí až 10 % z celkové spotřeby elektrické energie na světě. A prognózy jsou alarmující: do roku 2050 by se celkový počet klimatizačních jednotek na světě mohl až ztrojnásobit. Není proto divu, že se optimalizace chladicích jednotek, které jsou hlavní částí klimatizace, dostává do popředí zájmu. Optimální fungování chlazení je o to důležitější ve světě, který se čím dál tím více stává závislým na obnovitelných zdrojích energie. Poněvadž dodávky větrné a solární energie kolísají podle okamžité situace ve výrobě, která silně závisí na počasí, je potřeba, aby i koncové energetické systémy byly flexibilní. A právě zde by se mohly uplatnit chladicí jednotky na elektřinu kombinované se systémy pro ukládání tepelné energie. Spolehlivé, levné a s nízkou uhlíkovou stopou Od jara 2018 je v běhu výzkumný projekt věnovaný optimalizaci chlazení v Berlínském-adlershofském technologickém parku, který je součástí iniciativy zaměřené na snížení celkové spotřeby elektrické energie v Berlíně o 30 % do roku 2020. Projekt se zaměřuje na šest chladicích jednotek a systém ukládání tepla, známý jako ledové úložiště, který zajišťuje nezbytné chlazení kanceláří a laboratoří rozkládajících se na ploše téměř 20 000 m2. Vyrobený chlad se zde využívá k regulaci teploty v místnostech a k chlazení strojů a výrobních procesů, například ve výrobě polovodičů. Cílem projektu je vyvinout systém, který by zajišťoval požadované chlazení s co nejmenšími náklady a s minimální uhlíkovou stopou. Ideální chladicí systém přizpůsobuje svůj provozní režim venkovní teplotě, poněvadž čím chladněji je venku, tím méně elektřiny spotřebovává. Současně je ale pochopitelně nejlepší, aby se zapínal v časech, kdy jsou ceny energie nejnižší. Tyto podmínky se ale nemusí vždy potkat s aktuálními nároky na chlazení. Proto se počítá s aktivním využíváním ledového úložiště – vždy, když není potřeba chladit, ale podmínky k vytváření chladu jsou vhodné, chlad se ukládá v ledovém úložišti. Odtud se pak odebírá v době, kdy je potřeba chladit, ale přímá výroba chladu by byla neúsporná. Ukládání chladu do ledu je navíc vysoce efektivní. Ztráty dosahují pouhých 0,02 % za hodinu. www.siemens.com
