Operace prováděné s pomocí robotiky spadají do dvou hlavních kategorií. První tvoří miniinvazivní operace trupu, jakými jsou robotická hysterektomie či prostatektomie, bariatrická chirurgie a další výkony primárně zaměřené na měkké tkáně. Po zavedení malým řezem se tyto roboty uzamknou na místě a vytvoří stabilní platformu, ze které lze provádět operace pomocí dálkového ovládání. Otevřené operace s použitím velkých řezů vyžadovaly dlouhé doby zotavení a přinášely vysoká rizika komplikací. Ruční práce přes řez o velikosti knoflíku je ale i pro zkušeného chirurga extrémně obtížná. Chirurgické roboty, jakým je např. da Vinci od společnosti Intuitive, usnadňují a zpřesňují tyto postupy a snižují tak rizika infekcí a dalších komplikací. Druhou skupinu představují ortopedické operace. Zařízení, jako je robot Mako od firmy Stryker, lze naprogramovat k provádění operací řešících kloubní náhrady kolena a kyčle. Díky kombinaci chytrých robotických paží, 3D zobrazování a analýzy dat umožňují předvídatelnější výsledky tím, že pomáhají chirurgovi vymezit prostorové hranice. Modelování pomocí umělé inteligence umožňuje, aby byl robot trénován ve specifických ortopedických operacích s přesným nasměrováním, kam jít a jak postupy provádět. Technologie řízení pohybu pokročily do stadia poskytujícího chirurgickým asistenčním robotům špičkovou přesnost bez potřeby velkých řezů. Počítačové 3D vidění zlepšuje navigaci do konkrétních oblastí těla a schopnost vyhýbat se nervům a jiným překážkám. Umělá inteligence propůjčuje některých robotům dokonce schopnost plnit řadu menších úkolů autonomně, což chirurgům dává více prostoru na postupy dohlížet a zlepšovat je. /-mim/
