Jedním z vítězů v soutěži o projekt roku v soustavách zásobování teplem 2012, kterou pravidelně vyhlašuje Teplárenské sdružení ČR (TS ČR), se stala ve své kategorii ČEZ Teplárenská, a. s., ze Skupiny ČEZ. Prvenství si připsala v kategorii Rozvoj soustav zásobování teplem, v níž bylo k odbornému posouzení zařazeno napojení města Bíliny na dálkové vytápění z Elektrárny Ledvice. Ocenění v podobě křišťálového komínu převzali z rukou prvního náměstka ministra životního prostředí Martina Frélicha a předsedy výkonné rady TS ČR Mirka Topolánka nejvyšší zástupci společnosti, předseda představenstva a generální ředitel Vladimír Gult, místopředseda představenstva a obchodní ředitel Petr Hodek a starosta Bíliny Josef Horáček. Stalo se tak 9. dubna během zahájení Teplárenských dnů 2013 v Brně. Odborná komise hodnotila v každé kategorii několik projektů realizovaných různými teplárenskými společnostmi v rámci celé republiky. Všechny musely splňovat určité podmínky. „Jejich přínosem musí být například zvýšení účinnosti při využití primárních energií, diverzifikaci paliv či využití druhotných a obnovitelných zdrojů energie. Dalšími jsou snížení spotřeby fosilních paliv, snížení závislosti na dovozu paliv využíváním domácích zdrojů, snížení emisí skleníkových plynů, zejména CO2. Důležité jsou také efektivní zásobování energií, zajištění tepelné pohody bytových prostorů či energetických potřeb pro služby a průmysl,“ vypočítává kritéria Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí Teplárenského sdružení České republiky
ZÁSADNĚ SNÍŽENÉ ZTRÁTY TEPELNÉ ENERGIE Ve své kategorii podle něj projekt ČEZ Teplárenské pochopitelně výše uvedené splňoval. Nese se totiž v duchu zajištění stabilních a kvalitních dodávek tepla pro obytné domy i sídla různých organizací ve městě, včetně zkvalitnění životního prostředí v dotčených lokalitách a komfortu všech nabízených služeb souvisejících se zásobováním teplem. Kromě 41 bytových domů, což je 1150 domácností, a Hornické nemocnice s poliklinikou na Pražském Předměstí bylo na centrální zásobování teplem připojeno dalších 13 objektů v centru města, v nichž například sídlí Správa sociálních služeb, odbor dopravy MěÚ, Základní umělecká škola, plavecká hala, zimní stadion a další. Z mimoměstských se například jedná o administrativní budovu Severočeských dolů. „Smyslem celé akce bylo zefektivnit soustavu centrálního zásobování teplem, což ve finále obnáší zásadní snížení ztrát tepelné energie a nižší náklady na obsluhu a údržbu. Dále se zlepšilo životní prostředí ve městě, neboť poklesly emise z lokálních zdrojů, zejména NOx. V neposlední řadě má přepojení i pozitivní dopad na snížení a udržení dlouhodobě výhodných cen tepla pro domácnosti i organizace. Nejdůležitější dvě etapy již máme zdárně za sebou. Nyní se postupně budují další přípojky, přičemž s dokončením poslední počítáme v roce 2015,“ uvedl k tomu Petr Hodek, obchodní ředitel ČEZ Teplárenská.
TŘETÍ OCENĚNÝ PROJEKT ZA 10 LET V České republice vzniká každým rokem v oblasti dálkového zásobování teplem a chladem řada zajímavých projektů. Modernizují se, rekonstruují i nově budují zdroje, sítě a zařízení u koncových odběratelů. Proto již v roce 2002 Teplárenské sdružení ČR poprvé vyhlásilo soutěž realizovaných projektů v soustavách zásobování teplem. Kromě výše uvedené kategorie do ní patří ještě další dvě: Rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie a Snížení tepelných ztrát a přechod na efektivnější horkovodní rozvody. Zvláštního ocenění se pak ještě pravidelně dočkává takzvaný Počin roku. Již v roce 2003 byl v rámci Projektu roku odborníky v teplárenství oceněn první projekt Skupiny ČEZ, a to Náhrada lokálních topenišť teplofikací obce Horní Maršov, realizovaný východočeskou Elektrárnou Poříčí. V roce 2010 pak nejvyšší známku získal severomoravský projekt Vyvedení tepla z Elektrárny Dětmarovice a nová soustava zásobování teplem v Bohumíně, který společně s městem realizovala ČEZ Teplárenská. Ten patřil i mezi oceněné projekty desetiletí 2001–2010, kdy skončil na 2. místě v hlasování novinářů, na 2. místě v hlasování veřejnosti a na 3. místě v hlasování odborníků. Letos k nim přibylo ocenění za Přepojení plynových kotelen PP1 a PP2 v lokalitě Pražské Předměstí na centrální zásobování teplem (CZT) prostřednictvím horkovodního napáječe z Elektrárny Ledvice, jak zní celý název projektu.
SVÉ FINANCE UŠETŘÍ MĚSTO I OBYVATELÉ „Vážíme si toho, že nám odborná komise Teplárenského sdružení udělila první místo. V rámci Ústeckého kraje se jedná o regionálně významný projekt, na němž se nemalou měrou podílí i město Bílina. Jsme rádi, že po úspěchu v roce 2010 na severní Moravě jsme se prakticky hned vzápětí, dva roky nejsou žádná dlouhá doba, dočkali opět tak významného ocenění. Dokazuje to, že naše snaha o zajištění stabilních a kvalitních dodávek tepla jde napříč celou republikou. Jinak řečeno, tam kde působíme, se snažíme, aby měli naši odběratelé v souvislosti s teplem zajištěný veškerý komfort služeb, které nabízíme,“ řekl Vladimír Gult, generální ředitel ČEZ Teplárenská. Přepojení plynových kotelen na horkovod z Elektrárny Ledvice je pochopitelně velikým přínosem pro samotnou Bílinu. „Nejenže ušetříme na investičních i provozních nákladech, ale co je rovněž důležité, významnou měrou poklesly ve městě emise škodlivých látek, hlavně NOx, z lokálních zdrojů. Samozřejmě, že jedním z rozhodujících faktorů byla i skutečnost, že ročně ušetří nemalou finanční částku rovněž obyvatelé Bíliny. Jsem proto rád, že se vedení společnosti staví zodpovědně k problematice životního prostředí ve městě prostřednictvím projektů, které mohou znamenat finanční úsporu jak pro město, tak i jeho obyvatele. Proto jsme jako město šli do tohoto společného projektu,“ podotkl Josef Horáček, starosta Bíliny. Jak dodal, se společností ČEZ Teplárenská má město dlouhodobě dobré vztahy. „Dokazuje to naše spolupráce nejen v případě zajištění centrálního zásobování teplem lokality Pražské Předměstí a některých městských objektů v centru Bíliny prostřednictvím nového horkovodního napáječe z výměníkové stanice SuNN 2, ale například i konverze páry na horkovod v lokalitě Za Chlumem. Ocenění ČEZ Teplárenské navíc pomůže i více zviditelnit naše město v očích veřejnosti. Hodně se o nás nyní mluví také v souvislosti se záchranným archeologickým výzkumem, který by snad ani jinak nebyl realizován. Závěry archeologů jsou přitom více než zajímavé,“ uzavřel starosta Bíliny.
NĚKTERÉ NÁLEZY MĚNÍ STAVEBNÍ VÝVOJ BÍLINY Podle archeologa Petra Čecha z Archeologického ústavu Akademie věd ČR se v Bílině podařilo objevit zbytky takzvané Mostecké městské brány a fragment přilehlé vrcholně středověké dlažby. „Zajímavý a vypovídající byl i sled odkrytých dlažeb na náměstí, a to od vrcholného středověku až po novověk. Nejstarší úrovně těchto dlažeb z 12. až 13. století nám naznačily, že výměra dnešního bílinského náměstí se nejméně jedenkrát výrazně změnila. V poodkryté části náměstí byly prozkoumány sídlištní vrstvy, objekty a nálezy z 9. až 12. století. Mezi nimi vynikají zejména fragment dřevěné srubové stavby, dále pece, ohniště či vodní nádrže. Mezi významné nálezy patří například skleněný prsten, nůž, velké fragmenty nádob, kostěné předměty jako třeba brusle a podobně. V kontextu českých zemí lze tento nálezový úsek považovat za výjimečný,“ říká Petr Čech. V okolí historicky již roku 1061 doloženého kostela sv. Petra a Pavla pak čekala na archeology spousta dalších překvapení, a to po odkrytí kostelního pohřebiště, na kterém se souvisle pohřbívalo od 12. (možná ale už i od 10.) do 18. století. Dva z nejstarších hrobů obsahovaly bronzové záušnice. „Z raně středověkého pohřbívání přitom stojí za zmínku hrob vampýra s kamenem na hrudním koši. Otisky páteře a žeber na kameni jsou důkazem, že byl uložen přímo na tělo. Důležité ovšem pro nás bylo, že jsme k našemu překvapení jen 20 m jižně od kostela objevili mohutné zděné konstrukce. Na samém okraji zaniklého hřbitova se tak nacházelo až šest technologicky odlišných pásů hradeb, datovatelných do raného a vrcholného středověku. Jejich poloha blízko kostela a zcela mimo průběh hradebního pásu z 15. století je dokladem složitého vývoje bílinské aglomerace,“ poznamenal k dalšímu objevu Petr Čech s tím, že naopak přímo u kostela se nacházela v zemi masivní vrstva opuky, tedy stavebního odpadu souvisejícího s jeho přestavbou v průběhu 12. či 13. století.
OBJEVY ZAPLNILY STOVKU BANÁNOVÝCH KRABIC Archeolog ještě zmínil fakt, že vrcholně středověká hradba z 15. století byla založena do staršího až 4 m vysokého valu, z něhož se získaly zlomky pravěkých nádob. Stáří tohoto zcela nově objeveného valu zatím není prokázáno. Ve zkoumaném úseku byl totiž skryt jak pod navážkami vrcholného středověku, tak i novověku, konkrétně z 19. a 20. století. Když následně Petr Čech shrnul počet fyzických nálezů, které skončily v archeologickém ústavu pro další zkoumání, dostal se k úctyhodným číslům. „Nálezový soubor představuje více než 100 krabic od banánů, v nichž je 2549 sáčků. Ty převážně obsahují zlomky či fragmenty keramických nádob, drobné předměty, zvířecí kosti, strusku, kovy, ale i dřevo a kámen. Podstatnou část fondu tvoří lidské kosterní ostatky z 350 jedinců. Největším předmětem je několikametrový fragment stěny srubu z 11. až 12. století, který bude podroben laboratornímu zpracování. Při výzkumu bylo odebráno několik desítek vzorků uloženin pro účely archeobotanické analýzy. Kromě toho byly odebírány vzorky pojiv ze zděných konstrukcí zachycených výzkumem. Ve většině případů se jako pojivo použil jíl, což se týká i dochovaného nadzemního fragmentu městské hradby z 15. století,“ uzavřel Petr Čech.
VÝZKUM FINANCOVALA ČEZ TEPLÁRENSKÁ „Spolupráci s archeology považujeme přitom za zcela logickou. Skupina ČEZ nepatří mezi ty společnosti, které by někde hrábly bagrem, aniž by si zajistily dohled památkářů či archeologů. Nejsme přece žádní barbaři, jimž by byl lhostejný odkaz našich předků,“ dodal na závěr Vladimír Gult, generální ředitel ČEZ Teplárenská s tím, že financování archeologického výzkumu stálo 1,6 mil. korun.
Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy