Jedním ze států EU27, jenž provozuje
jadernou energetiku a chystá se
stávající podíl jádra ve svém energetickém
mixu do budoucna rozšířit, je
také Rumunsko. Jeho zatím jediná
jaderná elektrárna Cernavoda (asi
50 km západně od přístavu Constanta)
je vybavena kanadskými reaktory
typu CANDU o výkonu 700 MWe.
První blok Rumuni spustili v červnu
1997, druhý v říjnu 2007.
Požadavky na energii do budoucna
nepochybně vzrostou i v této balkánské
zemi. Rumunská vláda proto seriózně
zvažuje možnost dostavby 3. a 4. bloku
v Cernavodě a možnost zabezpečit
z jádra až 40 % veškeré produkce elektřiny.
Zatím je to „jen“ 18 %. Dostavba
Cernavody pomůže Rumunům také
omezit produkci skleníkových plynů,
a to až o 10 mil. t ročně.
Rumunům nabídl pomoc ČEZ. Stal
se partnerem v mezinárodním konsorciu
pro citovaný projekt, a to s podílem
9,15 %. Dalšími akcionáři jsou
státní S.N. Nuclearelekctrica S.A.
(51 %), francouzský GdF Suez (9,15
%), italský Enel Investment Holding
B.V. (9,15 %), německý RWE Power
(9,15 %), španělská Iberdrola Generation
S.A.U. (6,2 %) a místní ocelářský
gigant ArcelorMittal Galati (6,2 %).
Z dobře informovaných kruhů probleskla
zpráva, že financování tohoto
technicky i investičně náročného díla
se může při současné ekonomické krizi
ukázat nad síly domácích akcionářů,
a proto se může citovaná soupiska
i jednotlivé akcionářské podíly časem
změnit.
Dynamický scénář
Dílo příjde na 4 mld. eur, resp. cca
111,6 mld. Kč. Přitom 3. a 4. blok (každý
o zvažovaném výkonu 730 MWe)
mají být v provozu nejpozději na přelomu
let 2015/16. To je velká organizační
výzva.
Zatím byla (k 25. březnu 2009) zaregistrována
projektová společnost EnergoNuclear
S.A. a upsán základní kapitál
5 mil. eur. V příštím roce se navýší
na 30 mil. eur. Byl jmenován kompetentní
management, schválen rozpočet
a přijato prvních 25 zaměstnanců.
Začíná fungovat inženýrská poradenská
společnost (konsorcium Electrabel-
Iderdrola-AMEC) a probíhá výběrové
řízení na právní poradenské služby.
Etabloval se také strategický výbor pro
jadernou bezpečnost – poradní orgán
dozorčí rady EnergoNuclear S.A.
Pod 40metrovou terénní vlnou
nad kanálem Dunaj-Černé moře se
za předchozího režimu nerealisticky
počítalo až s 20 jadernými bloky.
Dnešní expertizy jako maximální
kapacitu vytyčují 5 bloků. Je jen
otázkou peněz a času, kdy se tento
inženýrský scénář naplní do puntíku.
Co je CA NDU
Reaktory CANDU vynikají oproti
svým generačním druhům z 2. poloviny
20. století možností exploatovat přírodní
uran, bez jinak nezbytného obohacování
paliva. Výměna vyhořelého paliva
je možná i za provozu. To se pozitivně
promítá do bilance efektivity bloku. Na
druhé straně s tím koliduje faktor zvýšené
spotřeby paliva. Důležitý údaj:
Rumuni využívají vlastní surovinu ze
závodu v Pitesti.
Ucelených koncepcí i dílčích návrhů
jak dále postupovat v Cernavodě
byla a je řada. Včetně původní varianty
pokračovat v modelové řadě
CANDU-6. Zdejší ředitel Ionel Budur
je na dosažené výrobní výsledky
i na roky se formující tým odborníků
hrdý. Jeho jaderná elektrárna nejenom
vyrábí a dodává bez výpadků proud
do rumunské sítě. Zároveň umožňuje
státu každoročně ušetřit prostředky za
mnohamilionové nákupy jinak nezbytného
importu ropy a zemního plynu.
Zaměstnancům a lidem v okolí také
poskytla řadu pracovních příležitostí
i sociálních jistot.
Rumunská vláda problematiku
jaderné energetiky analyzuje a rozvíjí
v širším spektru a v dlouhodobém
záběru. Přeje si další bloky. Od tohoto
rozhodnutí (zdá se) neustoupí ani
za nynější složité ekonomické situace.
Chce moderní, spolehlivou, konstrukčně
a provozně bezpečnou, co nejefektivněji
fungující jadernou elektrárnu,
která bude navíc akceptovatelná i pro
domácí a mezinárodní veřejnost. Všem
patrně nevyhoví. Obrázky protestujících
zelených aktivistů v ulicích, či lodí
Greenpeace na Dunaji ověšené protestními
plakáty, dosud visí na internetových
stránkách.
Ať už ale budou konstrukční návrhy
a řešení jakékoliv, účastníci tendru
musí zohlednit rovněž problematiku
bezpečného uložení vyhořelého paliva
a kontaminovaných provozních materiálů.
Rumunům se osvědčila technologie
tzv. suchého ukládání. Zatím nic
nenasvědčuje změnám v jejich odpadové
koncepci. Minimálně do doby, než
se ve světě začnou stavět dokonalejší
reaktory IV. a V. generace, které si bezpečně
a ekonomicky poradí i s dnešním
tzv. jaderným odpadem.
Projekt dostavby dvou rumunských
bloků je na startovní pásce. ČEZ neskrývá
své kreativní a podnikatelské ambice.
Stejně jako při dostavbě JE Mochovce
a JE Temelín. Zkušeností z jádra má
z domova dost. Otázka proto zní: dokáže
jich efektivně využít i v Rumunsku?
Dr. Bronislav Sowa, CSc.
Cernavoda
Foto: FORATOM
