Naše největší energetická společnost si aktivně počíná ve svých zahraničních akvizicích,
včetně projektů v jihovýchodní Evropě. V poslední době to platí zejména pro Albánii, Bulharsko,
Rumunsko a Turecko.
Management firmy podle 2. místopředsedy představenstva a ředitele
divize International Ing. Tomáše Pleskače důsledně sleduje
vytýčenou vizi – stát se jedničkou na trhu s elektřinou jak ve střední,
tak ve vzpomenuté jihovýchodní Evropě. Bez ohledu na probíhající
globální ekonomickou krizi, všechny zahraniční akvizice
ČEZ opakovaně dosahují plánovanou návratnost. Neplní se pouze
konkrétní ekonomické ukazatele. Daří se také realizovat klíčové
věcné změny v souladu s přijatým plánem. ČEZ se v tomto regionu
neomezuje výlučně na výrobu a prodej energie z klasických
kapacit. Nově přistupuje i k výstavbě a exploataci obnovitelných
zdrojů.
Hrst heslovitých faktů z posledního období: ČEZ převzal distribuční
společnost OSSH v Albánii. Nyní připravuje rozsáhlou transformaci
tamějšího distribučního systému a eliminaci technických
i netechnických ztrát v dodávkách elektřiny firmám i individuálním
zákazníkům. ČEZ také ukončil akvizici podílu 37,76 % v turecké
společnosti Akenerji a do tureckého energetického trhu, jenž bude
dále privatizován, vkládá další naděje. Daří se mu v Rumunsku,
kde v současnosti odstartoval výstavbu největší větrné farmy na
pobřeží Černého moře a zároveň je odhodlán přispět k dostavbě 3.
a 4. bloku v jaderné elektrárně Cernavoda na poloviční cestě mezi
Bukureští a Konstancí.
Pozastavme se u jeho zdejších aktivit detailněji. ČEZ má v Rumunsku
vysokou prestiž, a to jak na centrální, tak na regionální úrovni.
Na rumunském distribučním trhu disponuje 17 %. Elektřinu (cca
3500 GWh) prodává 1,4 mil. zákazníků, především na průmyslově
i zemědělsky rozvinutém jihu, v 7 župách oblasti Oltenia. Byl tu
první distribuční společností, která úplně rozdělovala své aktivity
a jak připomíná jeho zdejší provozní ředitel Ing. Martin Pacovský,
v roce 2006 byla firma vyhlášena investorem roku.
Rumunsko, člen EU27 a 11. největší
evropská země (238,4 tis.km2, 21,5 mil.
obyvatel, HDP: 197 mld. USD, tj. 9291
USD na hlavu), v současnosti prochází
těžkou hospodářskou krizí. Každoroční
růst HDP (ještě vloni + 7,1 %) se letos
zastavil a podle střídmých odhadů do
vánoc klesne na úroveň -6,9 až -7,2 %.
Spotřeba energie momentálně vykazuje
oproti loňsku propad cca 20 %. Skupina
ČEZ tu přesto od roku 2006 vykazuje
stabilní EBITDA (okolo + 240 mil.
RON). Dobré výsledky očekává i letos.
O zákazníky bojuje optimalizací zákaznických
služeb, včasným předjednáváním dodavatelských smluv
za atraktivní ceny, automatickým měřením spotřeby pro klíčové
zákazníky, omezováním funkčních netechnických ztrát v dodávkách
proudu, centralizací dispečerského řízení do dvou lokalit
(v Craiově a Pitesti), promyšleným outsourcingem vedlejších činností,
akcentem na efektivitu a růst produktivity práce. Racionalizace
a automatizace rozhodujících operací se logicky promítá do
poklesu počtu zaměstnanců. Zatímco v roce 2007 jich bylo 3246,
letos je to 2572. Přesto se ve firmě daří udržet sociální smír.
Krize jednou skončí a na tuto etapu se ČEZ technicky a kapacitně
připravuje už nyní. Například výstavbou obří větrné elektrárny
mezi přímořskými obcemi Fantanele a Cogealac (viz reportáž na
str. 22) a zapojením se do projektu dostavby 3. a 4. bloku jaderné
elektrárny Cernavoda (každý reaktor o výkonu 720 MW). S jejich
zprovozněním se počítá do roku 2015. ČEZ se stal členem mezinárodního
konzorcia pro tento technicky náročný projekt a disponuje
akciovým podílem 9,15 %. V konzorciu figurují také S.N.
Nuclearelectrica SA, ArcelorMittal Galati, GdF Suez S.A., Enel
Investment Holding, Iberdrola Generacion a RWE Power. Původně
upsaný kapitál 5 mil. eur se bude navyšovat. V příštím roce na
30 mil. eur. /wa/
