ČEZ podniká na Balkáně

Naše největší energetická společnost si aktivně počíná ve svých zahraničních akvizicích, včetně projektů v jihovýchodní Evropě. V poslední době to platí zejména pro Albánii, Bulharsko, Rumunsko a Turecko. Management firmy podle 2. místopředsedy představenstva a ředitele divize International Ing. Tomáše Pleskače důsledně sleduje vytýčenou vizi – stát se jedničkou na trhu s elektřinou jak ve střední, tak ve vzpomenuté jihovýchodní Evropě. Bez ohledu na probíhající globální ekonomickou krizi, všechny zahraniční akvizice ČEZ opakovaně dosahují plánovanou návratnost. Neplní se pouze konkrétní ekonomické ukazatele. Daří se také realizovat klíčové věcné změny v souladu s přijatým plánem. ČEZ se v tomto regionu neomezuje výlučně na výrobu a prodej energie z klasických kapacit. Nově přistupuje i k výstavbě a exploataci obnovitelných zdrojů. Hrst heslovitých faktů z posledního období: ČEZ převzal distribuční společnost OSSH v Albánii. Nyní připravuje rozsáhlou transformaci tamějšího distribučního systému a eliminaci technických i netechnických ztrát v dodávkách elektřiny firmám i individuálním zákazníkům. ČEZ také ukončil akvizici podílu 37,76 % v turecké společnosti Akenerji a do tureckého energetického trhu, jenž bude dále privatizován, vkládá další naděje. Daří se mu v Rumunsku, kde v současnosti odstartoval výstavbu největší větrné farmy na pobřeží Černého moře a zároveň je odhodlán přispět k dostavbě 3. a 4. bloku v jaderné elektrárně Cernavoda na poloviční cestě mezi Bukureští a Konstancí. Pozastavme se u jeho zdejších aktivit detailněji. ČEZ má v Rumunsku vysokou prestiž, a to jak na centrální, tak na regionální úrovni. Na rumunském distribučním trhu disponuje 17 %. Elektřinu (cca 3500 GWh) prodává 1,4 mil. zákazníků, především na průmyslově i zemědělsky rozvinutém jihu, v 7 župách oblasti Oltenia. Byl tu první distribuční společností, která úplně rozdělovala své aktivity a jak připomíná jeho zdejší provozní ředitel Ing. Martin Pacovský, v roce 2006 byla firma vyhlášena investorem roku. Rumunsko, člen EU27 a 11. největší evropská země (238,4 tis.km2, 21,5 mil. obyvatel, HDP: 197 mld. USD, tj. 9291 USD na hlavu), v současnosti prochází těžkou hospodářskou krizí. Každoroční růst HDP (ještě vloni + 7,1 %) se letos zastavil a podle střídmých odhadů do vánoc klesne na úroveň -6,9 až -7,2 %. Spotřeba energie momentálně vykazuje oproti loňsku propad cca 20 %. Skupina ČEZ tu přesto od roku 2006 vykazuje stabilní EBITDA (okolo + 240 mil. RON). Dobré výsledky očekává i letos. O zákazníky bojuje optimalizací zákaznických služeb, včasným předjednáváním dodavatelských smluv za atraktivní ceny, automatickým měřením spotřeby pro klíčové zákazníky, omezováním funkčních netechnických ztrát v dodávkách proudu, centralizací dispečerského řízení do dvou lokalit (v Craiově a Pitesti), promyšleným outsourcingem vedlejších činností, akcentem na efektivitu a růst produktivity práce. Racionalizace a automatizace rozhodujících operací se logicky promítá do poklesu počtu zaměstnanců. Zatímco v roce 2007 jich bylo 3246, letos je to 2572. Přesto se ve firmě daří udržet sociální smír. Krize jednou skončí a na tuto etapu se ČEZ technicky a kapacitně připravuje už nyní. Například výstavbou obří větrné elektrárny mezi přímořskými obcemi Fantanele a Cogealac (viz reportáž na str. 22) a zapojením se do projektu dostavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Cernavoda (každý reaktor o výkonu 720 MW). S jejich zprovozněním se počítá do roku 2015. ČEZ se stal členem mezinárodního konzorcia pro tento technicky náročný projekt a disponuje akciovým podílem 9,15 %. V konzorciu figurují také S.N. Nuclearelectrica SA, ArcelorMittal Galati, GdF Suez S.A., Enel Investment Holding, Iberdrola Generacion a RWE Power. Původně upsaný kapitál 5 mil. eur se bude navyšovat. V příštím roce na 30 mil. eur. /wa/