Dvanáct zemí střední a východní
Evropy už uvažuje o novém využití
jaderné energetiky. Má to souvislost
s novými návrhy regulace
energetického trhu v EU, s tzv.
energetickými balíčky, které jsou
zaměřeny především na snížení
emisí skleníkových plynů a ve skutečnosti
proto potlačují klasickou
uhelnou energetiku.
Nejdále je Rumunsko, které již
vybralo partnery pro výstavbu 3. a 4.
bloku jaderné elektrárny Černavoda.
Patří mezi ně i energetická společnost
ČEZ, a to spolu s dalšími pěti
vybranými investory. Společný podnik
s rumunskou státní energetickou
společností SNN dokončí projekt
výstavby dvou bloků po 720 MW
za zhruba 2,2 miliardy eur. Samotná
výstavba by měla trvat něco přes pět
let.
V Bulharsku se připravuje výstavba
dvou bloků jaderné elektrárny
Belene – tam ovšem společnost
ČEZ nepostoupila do užšího seznamu
kandidátů: šlo o koupi 49 %
v této rozestavěné jaderné elektrárně.
Z pěti zájemců vybralo Bulharsko
německou RWE a belgickou
Electrabel. O rozšíření jaderných
elektráren uvažují ale také na Slovensku,
v Litvě a Maďarsku. Zcela
nově se o výrobu elektřiny z jádra
zajímá i Polsko. Turecko již dokonce
přijalo atomový zákon a připravuje
mezinárodní tendr.
ČEZ se ovšem v zahraničí neuchází
jen o jaderné elektrárny a jejich
výstavbu, při níž může využít své
vysoké know how. Nejdále je ve
svých plánech na výstavbu nových
elektráren zřejmě v Rumunsku, kde
se kromě úspěchu v tendru o stavbu
Černavoda uchází o strategické
partnerství pro modernizaci stávající
a stavbu nové tepelné elektrárny
v Galati, a podal také nabídku v tendru
na výstavbu elektrárny v Borzesti.
Méně úspěšná je společnost v Polsku.
V loňském roce byla uzavřena
významná dohoda o založení společného
podniku v maďarském
MOL, jde o budování plynových
elektráren, mj. i na Slovensku. Letos
v lednu podepsal ČEZ memorandum
o porozumění s U.S. Steel Košice:
jde o výstavbu tepelné elektrárny
ve výrobním areálu v Košicích. Na
výstavbě nových paroplynových
bloků se chce ČEZ podílet také
v Rusku, tři paroplynové bloky
v režii skupiny ČEZ by měly vyrůst
přímo v Moskvě.
Poměrně často se však stává, že
vláda určité země vyhlásí tendr, který
poté pozastaví nebo zruší. ČEZ zažil
tuto situaci například v Kosovu, kde
s americkým partnerem AES měl
stavět novou elektrárnu s kapacitou
přes 2000 MW a tendr je pozastaven
dodnes. Pozastaven byl také polský
tendr na privatizaci elektrárny Kožišnice
a uhelné společnosti KHW. Tendr
zrušila turecká vláda – šlo o uhelnou
elektrárnu Afsin Elbistan, kde
ČEZ podal nabídku na dostavbu.
Milena Geussová