ČEZ a komplexní obnova Prunéřova II

„Causa Prunéřov“ hýbe nejenom regionem, ale i širší odbornou a laickou veřejností. U nás doma i v zahraničí. V rámci pokračující diskuse o tomto problému jsme tentokráte požádali o stanovisko představitele provozovatele - tiskového mluvčího ČEZ Ing. Ladislava Kříže: Neustále se opakující prohlášení ekologických aktivistů a jim podobných ohledně plánované komplexní obnovy Elektrárny Prunéřov II je plné mylných tvrzení. Kupř. není pravda, že ČEZ chce instalovat „starý šrot“ odpovídající technické úrovni minulého tisíciletí a hlavně vše, co se točí kolem plánovaného zvýšení účinnosti elektrárny po její obnově. ČEZ postupuje podle platné legislativy ČR a právních předpisů EU. Jinak to totiž ani nelze. Z pohledu odborníků, kteří se věnují technologiím a technikám, použitým v současné energetice, se jedná o absolutní nesmysl. ČEZ nepoužije šrot, nýbrž nejmodernější technologie, které odpovídají záměru komplexní obnovy Elektrárny Prunéřov II. Budou splněny všechny podmínky BAT za využití nejlepší dostupné techniky. To konstatuje i posudek, který si zadalo MŽP ČR. Parametry v oblasti znečišťování ovzduší, kterými bude nové zařízení disponovat, jsou na úrovni nejpřísnějších požadovaných hodnot. Kupříkladu v případě tuhých znečišťujících látek, s nimiž má ČR obrovské problémy v oblasti kvality ovzduší, by parametry obnovené elektrárny byly 3krát přísnější, než jsou zákonem běžně stanovené pro nové zdroje. n Jak je to tedy s plánovanou účinností? Tvrzení, že navrhovaná účinnost je mnohem nižší, než má být, příp. že ČEZ odmítá zvýšit účinnost o 10 % apod., jsou nepravdivá. Ekologické organizace buď záměrně, nebo z neznalosti míchají dohromady různé pojmy. Účinnost lze sledovat a vykazovat v různých režimech provozu energetických zdrojů. Srovnávání účinnosti není úplně triviální, protože některé energetické zdroje jsou provozovány pouze v kondenzačním režimu a jiné současně slouží pro dodávku tepla obyvatelům měst v okolí elektráren. To je i případ elektrárny Prunéřov II. Veřejnosti je ovšem skutečnost s účinností prezentována tak, že ČEZ významně ušetří na instalaci málo účinného zdroje. To pochopitelně není pravda. Je i v zájmu ČEZ, aby instalovaná technologie měla co nejvyšší účinnost, protože pak dochází k efektivnější výrobě elektřiny a tepla. Za absolutní nesmysl pak lze považovat slova, že zvažovaná varianta bude mít negativní dopady na zdraví lidí a přírodu v ČR. Tudíž, že navrhované řešení přinese zhoršení životních podmínek v regionu. Nesmyslnost tohoto tvrzení dokazuje i fakt, že od roku 1996 nepřekročily Elektrárny Prunéřov nikdy povolené imisní limity. Velmi přísné emisní parametry, které by nová elektrárna splňovala, přitom zaručují, že dojde k dalšímu výraznému zlepšení v oblastech, kde má elektrárna vliv na kvalitu ovzduší. Významně se sníží emise znečišťujících látek, a to o cca 60 % u oxidů dusíku a u oxidu siřičitého o cca 40 % u tuhých znečišťujících látek. Také u často zmiňovaných emisí oxidu uhličitého (skleníkového plynu) může díky obnově elektrárny Prunéřov II dojít ke snížení emisí o cca 30 %. Jak je ale vidět, ekologičtí aktivisté nechtějí ani to. Pokud totiž nedojde k obnově elektrárny, bude pouze po dílčích úpravách provozována za stávajícího stavu až do konce své životnosti, minimálně do roku 2020, respektive 2023. Imisní limity samozřejmě překročeny nebudou, ale také výrazně nepoklesnou. A ještě k jedné „zelené“ zkratce: emise jsou při jakékoliv účinnosti stejné. Pouze s vyšší účinností se více vyrobí. ČEZ by tedy byl sám proti sobě. Pokud mluvíme o Prunéřovu, emise i při návrzích aktivistů budou stejné. n ČEZ nechce instalovat nadkritický blok s vyšší účinností? Ale ano, pokud by to bylo technicky možné. Tam, kde to jde, se tomu nebráníme. Pro nás to není „svatá válka“. Jsme rádi, když můžeme vyrobit více elektřiny. Účinnost ale není o emisích. Ty budou stejné. S vyšší účinnosti se vyrobí pouze více elektřiny. Nadkritické bloky, jak to chce Greenpeace, s účinností 42 % mají minimální výkon kolem 700 MW. Níže to fyzikálně nejde. Pokud však v lokalitě dodáváte teplo, tak musíte pro případ výpadku (stále je to technika a výpadek může nastat) mít také zálohu. Což u elektráren s jedním blokem nelze. Při nižších výkonech se k této účinnosti nedostanete. Druhým omezením je kvalita uhlí. Ta se bude časem zhoršovat. Většina moderních uhelných elektráren ve světě spaluje kvalitní černé uhlí. Proto všechny studie ukázaly, že nejekologičtějším řešením jsou tři bloky poskytující dostatečnou zálohu pro dodávku tepla s účinností 39 %, což je i podle BAT (nejlepší dostupná technologie). Instalace nadkritického bloku, kterou požadují nevládní organizace, by tudíž mohla znemožnit zásobovat teplem tisíce domácností. Ty by pak musely vynaložit významné finanční prostředky na pořízení vlastních zdrojů tepla a kromě toho by pochopitelně došlo k významnému zhoršení kvality ovzduší ve všech obcích, kde by nebylo dostupné dálkové teplo z elektráren Prunéřov. Případně by se vedle nadkritického bloku postavila ještě záložní teplárna, ale výsledek by byl stejný: zhoršení kvality ovzduší. n A co ekonomické ukazatele? Jsou podstatné, ale v této diskusi až na druhém místě. Na ekonomiku je třeba brát ohled, ale z hlediska posouzení vlivu na životní prostředí není podstatná. Když budete mít ovšem projekt na pekárnu, která bude vyrábět rohlíky za 5 Kč a normálně stojí 1,50 Kč, pak takový projekt asi realizovat nebudete. /r/