Podle posledních statistik železnice na celém světě ročně přepravují 23 mld. pasažérů a víc jak 11 mld. nákladů. Mezi kontinenty jsou ovšem znatelné rozdíly v poměru kolejové a silniční dopravy. Zatímco v Evropě se osobní meziměstská přeprava po kolejích podílí 6,3 %, plně motorizované USA zůstávají jen na 0,3 %. A naopak – zatímco Evropa přepravuje po kolejích jen 18 % nákladů, tak USA 47 %! Během příštích 5 let hodlá svět na rozvoj a inovace železniční dopravy vynaložit nejméně 400 mld. dolarů. Obrovské investice do železnic a budování vysokorychlostních sítí vkládá zejména Čína a Saúdská Arábie. Monstrózní plán čínské vlády předpokládá třemi severo-jižními tahy a čtyřmi východo-západními tahy do roku 2020 dobudovat vysokorychlostní železniční síť v délce 20 000 km tak, aby k ní mělo přístup 90 % obyvatelstva. Saúdská Arábie kontruje investičně již zajištěným projektem GCC (Golf Operation Rates) propojit svá větší města do roku 2020 vysokorychlostní železnicí podél pobřeží Perského zálivu v trase Kuvajt-Omán v délce 2200 km. Z toho na Spojené arabské emiráty připadne 684 km, na Saúdskou Arábii 663 km, Omán 306 km, Katar 283 km a Kuvajt 145 km. Zatímco Čína hodlá potřebných 1000 vysokorychlostních jednotek pro svoje tratě vyrábět s pomocí zakoupených know- -how ve vlastních závodech, arabské programy přitahují zejména evropské výrobce a stavební firmy. To vše se promítne na jednání a účasti výrobců i investorů do železniční techniky na blížícím se veletrhu INNOTRANS 2014 pod Berlínskou věží 23. až 26. září. Kromě nové techniky a technologie jak vozidel, tak stavební, údržbové a zabezpečovací techniky, organizátoři této „Mekky železničářů“ předpokládají, že bude stát ve znamení historického mezníku, kdy se technologický pokrok setká se společenskou i environmentální poptávkou po ještě efektivnějším a „inteligentnějším“ řešení dopravní infrastruktury, lépe sloužící globální ekonomice. Cesty k tzv. chytřejší železnici (Smarter Rail) představilo již před dvěma roky IBM na konferenci v Praze. Ta mimo jiné ukázala, že nastala doba pro inovování železničního průmyslu, rekonstrukci dopravní infrastruktury, nové typy logistických služeb, kombinované přepravy aj. Inovační centrum IBM Smarter Rail plnící významnou koordinační mezinárodní službu se přestěhovalo do Pekingu.
Nové Vídeňské hlavní nádraží
Průjezdný Wiener Hauptbahnhof, který dokončí koncem letošního roku, se postupně stává hlavní křižovatkou všech dosavadních tratí do města a tří mezinárodních koridorů TEN-T. S postupně rušenou trojicí tří hlavových nádraží ve městě je propojeno 13 km dlouhým Lainzer-tunelem, a na uvolněné plochy kolem 110 ha po infrastruktuře bývalých nádraží Ostbahnhof a Südbahnhof přitáhlo nejmodernější obytnou a obchodní čtvrť, která se má stát pýchou Vídně. Podle projektu známého architekta Alberta Wimmera je staniční budova s přístupem z plně využitého podzemí a s 5 bezbariérovými přestupními nástupišti kryta mnohokrát lomenou průhlednou střechou o ploše 40 000 m2, připomínající vzhledem povrch diamantu. Kolejiště v oblouku se protahuje na obě strany o 6 km a zahrnuje 100 km nových kolejí a 300 výhybek. Průchodnost pod drážním tělesem zajišťují tři silniční podjezdy, nádražní podchod, nad kolejemi pak most Südbahnhof Brücke a lávka Arsenalstreg. Nádraží je chodbami napojeno na systém metra, autobusové nádraží a taxi park, a s letištěm Schwechat je propojeno spojkou Klederinger Schleife, kterou letištní expresy doslova „prolétnou“ za 15 min. Všechny navazující trati jsou zabezpečovány systémem ETSC-Level 2 a provoz nádrží je řízen z věže 7 operátory. V souběžně budované obytné čtvrti Sonnwendviertel najde do tří let zdravé bydlení 13 000 lidí v 5000 bytových jednotkách, s parkem s cyklostezkou, školou, školkou a vzdělávacím kampusem. Megaprojekt za 4 mld. EUR chce být vzorem pro celou Evropu. Okolní obyvatelé oceňují dodržování ochrany životního prostředí, zejména minimalizaci hlukové zátěže. Stavební konsorcium Wiener Team v okolí staveniště vyměnilo na budovách 14 000 oken za protihluková, a podél komunikací bylo zřízeno několik km protihlukových stěn. Za několik týdnů se v podzemí nádraží otevírá skvěle vybavené obchodní centrum, takže cestující před odjezdem stihnou i potřebné nákupy nebo využijí nejrůznějších služeb.
Crossrail zachrání londýnskou dopravu
Šest razicích štítů TBM hloubí od jara 2012 pod centrem 8milionového Londýna tunely pro rychlou železnici Crossrail, která se po dokončení roku 2018 stane páteří městské, předměstské a železniční sítě hromadné dopravy. Projekt vyžadující investici 18 mld. EUR tvoří východo- západně orientovaná dvoukolejná rychlostní železnice mezi koncovými stanicemi Shenfield a Maidenhead v délce 116,5 km, která pod centrem Londýna projde až 30 m hluboko uloženými tunely v délce 20,7 km. Trať bude mít 37 stanic, které v důležitých bodech centra navazují na současná nádraží příměstských vlaků a 9 linek metra. Odbočkami připojí na západu města letiště Heathrow, na východu města propojí přístavní oblast Temže s Abbey Wood. Nové prostornější elektrické jednotky Aventure, které dodá britský závod Bombardier v Derby, dlouhé 200 m až s 1500 cestujícími, budou ve špičkových hodinách v intervalu jen 2,5 min projíždět tunely rychlostí 100 km/h. Na povrchem vedených úsecích dosáhnou rychlosti 160 km/h. Očekávaných 8 mil. m3 rubaniny z tunelů a materiálů z nevyhnutelných demolic v centru je ekologicky vyváženo pomocí speciálních lodí po Temži na obří úložiště u mořského pobřeží na ostrově Wallasea, který bude upraven na přírodní park. Stavba je rozdělena na čtyři úseky s vlastními přístupovými jámami pro montáž TBM strojů a přísun tybinků. Dvacetičlenné posádky razicích strojů EPB dodaných německou společností Herrenknecht postupují týdně podle geologie každý asi o 100 m a jsou v obou osách řízeny s milimetrovou přesností laserovými teodolity. V místě podchodu Temže jsou nasazeny jejich varianty Slurry Shield, pracující s bentonitovou technologií vzhledem k řídkému podloží. Na již vyrubané 6,4 km dlouhé centrální trase mezi historickou železniční stanicí Paddington a 21 km vzdáleným Canary Wharf se již razí tunelové chodby na současná železniční nádraží Londýna, které budou vybaveny eskalátory a pásovými chodníky. Složitý podzemní systém umožní nejkratší přestup na s ní spojené čtyři linky metra. Tím bude možno z vlaků Crossrailu dosáhnout rychlého spojení se všemi londýnskými letišti. Londýňané jsou zatím nejvíce nadšeni dokončovanou stanicí New Warf, kterou architektská kancelář Forster and Partners zapustila v místě stíněném novými mrakodrapy do hloubky 6 pater, ale její skleněná střecha vyústěná do parku zaručuje horním patrům přirozené světlo. Na stavbě se v současné době podílí 14 000 pracovníků od 17 firem.
Regio Pantery s komfortem dálkových vlaků
Již v 5 krajích ČR jezdí 19 Českými drahami objednaných nízkopodlažních elektrických jednotek RegioPanter, vyráběných ostravským závodem Škoda-Vagonka. Cestující si pochvalují pohodlné sezení, klimatizaci, bezbariérovost vozů, palubní WiFi síť, audiovizuální informační systém, dostatečný prostor pro kočárky a jízdní kola aj. Vývojáři Škoda Transportation na nových jednotkách uplatnili řadu pokročilých technologií a jednotky plní nejpřísnější crash-testy (normu TSI). Design i interiéry navrhlo studio Design Descent akademického sochaře Španihela. Konstrukce vlaku s hliníkovými skříněmi musí odolat i nárazu do překážky v rychlosti 110 km/h! Obousměrné jednotky lze sestavit jako dvouvozové až čtyřvozové z 5 typů vozů pomocí samočinných spřáhel. Nástup je ze 65 % nízkopodlažní. Zatím byly dodány třívozové jednotky řady 440 pro 241 sedících cestujících se stejnosměrným napájením 3 kV pro Severočeský kraj, dvousystémové třívozové jednotky řady 640 pro severomoravské tratě a dvousystémové dvouvozové jednotky řady 650 (cena 113 mil. korun) pro jižní Čechy (Strakonice-České Velenice). Každý vůz má vedle běžného podvozku jeden hnací podvozek osazený párem trakčních asynchronních motorů Škoda s výkony po 340 kW. Trakční systém s výzbrojí převážně na střeše umožňuje rekuperaci energie. Hmotnost třívozové jednotky se pohybuje kolem 160 t, maximální rychlost dosahuje 160 km/h. Jednotky z této úspěšné „rodiny“ hodlá Škoda Transportation i v jiných modifikacích nabízet východoevropským i západoevropským zemím. Ing. Jan Tůma