Výhybka je podle defi nice zařízením, jež umožňuje plynulý přechod vozidel z jedné koleje na jinou bez zastavení. Jako taková se stala neodmyslitelnou součástí koněspřežných drah a samozřejmě i éry parní železniční dopravy.
Důmyslný systém výhybek vytvářel již v první polovině 19. století britský inženýr George Stephenson. Vyrobil první parní lokomotivu a položil tak základ železniční dopravě. Zpočátku se výhybky přestavovaly ručně. Staral se o ně k tomu určený drážní zaměstnanec-výhybkář. Ten kontroloval přestavení výhybek do správné koncové polohy a při jízdě vlaku dohlížel na to, aby s nimi nemanipulovala neoprávněná osoba. Jejich přestavování bylo poměrně jednoduché. Jazyky výměny zajišťovalo vlastní vahou v koncové poloze závaží. Bylo však zřejmé, že tento triviální princip není dokonalý, neboť výhybku mohl nechtěně přehodit projíždějící vlak nebo ji mohla přestavit nepovolaná osoba. Hledal se proto způsob, jak tento problém vyřešit, aniž by bylo zapotřebí výhybky při jízdě vlaku střežit.
PRVNÍ A DALŠÍ VYLEPŠENÍ Zdokonalením ochrany výhybky před nechtěným přestavením pod jedoucím vlakem se stal hákový závěr. Jde o jednoduché mechanické zařízení zajišťující po přestavení výměnové jazyky zaklesnutím jednoho ze dvou háků. Následně byla vyvinuta i jiná zdokonalení. Protože pákové přestavování výhybek i návěstidel klade na obsluhu poměrně velké fyzické nároky, bylo snahou konstruktérů také odstranit namáhavou fyzickou práci signalistů na stavědlech. Cílem však bylo též zkrátit čas potřebný k přípravě vlakové cesty. Ve velkých stanicích s mnoha výhybkami ve vlakové cestě totiž trvala její příprava i několik minut, což začalo být s nárůstem železniční dopravy v prvních desetiletích minulého století neúnosné. Už v roce 1881 se proto u výhybek objevil první elektrický pohon a na výstavě ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1891 předvedli zástupci firmy Siemens a Halske první elektrické stavědlo. Do praktického provozu bylo uvedeno o rok později ve Vídni. U nás se tak stalo o tři roky později ve stanici Přerov. Elektromotorické přestavníky prošly v poválečném období dalším vývojem, namísto střídavých jednofázových elektromotorů se začaly používat motory třífázové asynchronní s kotvou nakrátko a používají se dodnes. Do praxe vešla elektrodynamická a reléová zabezpečovací zařízení. Poslední novinkou zaváděnou od roku 1997 jsou výhybky se samovratnými přestavníky. Ty umožňují jízdu vozidel přes výhybku ze tří směrů bez nutnosti její obsluhy výhybkářem nebo zabezpečovacím zařízením. Čtvrtý směr se obsluhuje klasickým způsobem – ručním přestavením výměnového mechanismu. Ani v tomto stádiu se však vývoj nezastavil. Další evoluci výhybky představuje decentralizované a inteligentní řešení DPC společnosti Siemens, s nímž se mohla veřejnost seznámit na veletrhu InnoTrans. Výhybka je vhodná zejména pro podnikové kolejové vlečky, seřazovací nádraží, depa nebo přípojné tratě a kombinuje hned několik nových technologií pro zjednodušení obsluhy a komfortu, bezpečnosti a úspory nákladů.
BEZDRÁTOVÁ TECHNOLOGIE Asi nejzajímavější je použití patentované bezdrátové technologie pro spojení výhybky s centrálním systémem, počítáním náprav nebo ovládáním směru. Docílí se tím nejen fi nančních úspor, ale také eliminace výkopových prací a manipulace s kabely. Výhybka vyžaduje jen připojení napětí 400 V pro řídicí elektroniku a napájení motorů. Bezdrátově ji lze nejen konfi gurovat, ale i měnit směr jízdy. Zařízení dokáže bezdrátově rovněž předávat informace jiné výhybce nebo nadřazenému systému Inteli- Yard společnosti Siemens. Z hlediska posílení bezpečnosti je významné použití bezdrátového připojení počítadel náprav na koleje v každém směru, takže systém dokáže rozpoznat jak „obsazenost“ výhybky vlakem, tak například ztrátu některého vagónu, nebo může předávat údaj o počtu náprav nadřazenému systému InteliYard.
OVLÁDÁNÍ TABLETEM Inteligentní decentralizované řešení umožňuje, aby výhybka byla nasazena nejen samostatně v kolejišti s lokálním ovládáním, tedy klasicky, pomocí tlačidel přímo na návěstidle, ale může být řízena i centrálně s možností stavění vlakové cesty. Úsporu pracovníků a času přináší možnost ovládání výhybky přímo z lokomotivy. Lze tak učinit pomocí tlačidel na stožáru vedle koleje, kam strojvedoucí dosáhne z okna kabiny, nebo pokud je strojvedoucí vybaven tabletem nebo chytrým telefonem a potřebnou aplikací, může výhybku ovládat z pohodlí sedadla kabiny lokomotivy bez nutnosti zastavení.
PROČ INTEGROVANÉ ŘEŠENÍ? Protože snižuje náklady a odstraňuje nutnost instalace rozvaděčové skříně s řídicí elektronikou a ovládáním motoru. Výhybka integruje již v samotném signalizačním návěstidle veškerou potřebnou elektroniku – od napájecího zdroje, řídicího systému, záložní baterie až po samotné řízení jednoho až dvou motorů výhybky. Další úsporu přináší použití moderních LED modulů namísto klasických dvouvláknových signálních žárovek. Integrované řešení také umožňuje pro případ budoucích změn kolejiště jednoduše výhybku rozšířit na dvojitou křížovou nebo změnit levou za pravou a naopak.
PROČ INTELIGENTNÍ VÝHYBKA? Inteligentní počítačové řešení obsahuje řadu procesorů, které přinášejí nejen větší bezpečnost provozu, ale i několik novinek. Inteligentní výhybka totiž dokáže samostatně komunikovat s dalšími výhybkami v kolejišti a reagovat tak na dění podle změn situace v kolejišti nebo do něho zasahovat. Může například automaticky stavět směr po přejezdu vlaku tak, že „sdělí“ další výhybce, ze které koleje vlak přijíždí. Může automaticky reagovat na příjezd vlaku k výhybce a automaticky ji přestavit do potřebné polohy podle toho, odkud vlak přijíždí. Díky počitadlům náprav dokáže rozpoznat nejen to, zda vlak už přejel celý, ale také jak rychle jede a zda se výhybka stihne automaticky přestavit. Inteligentní výhybky zařazené do komplexního systému InteliYard pak umožňují efektivní řízení seřazovacího kolejiště. Tím je umožněn neustálý přehled o všech výhybkách, pohybu vlaků, jejich rychlosti, délce a počtu náprav, ale také o postavení vlakové cesty nebo o eventuálních chybách.
VYVINUTO V ČR Toto řešení vyvinuli odborníci z nového vývojového centra společnosti Siemens v Praze-Stodůlkách. Letos v březnu Siemens otevřel také novou vývojovou a prototypovou laboratoř se zaměřením na další rozšíření a zkvalitnění vývoje zařízení nejen pro řízení železniční dopravy.