Dne 22. června 2016 se uskutečnila za pořadatelství Českého svazu vědeckotechnických společností, Českého národního výboru Evropské federace národních inženýrských asociací a Svazu průmyslu a dopravy České republiky v budově ČSVTS v Praze zajímavá panelová diskuse pod názvem ?INŽENÝŘI 4.0? Zabývala se otázkami zabezpečení inženýrských profesionálů schopných plnit požadavky vyvolávané stále rozsáhlejším využíváním moderních technologií. Pozvání přijali přední osobnosti z kruhů politických i akademických. Diskusi moderoval doc. Ing. Zdeněk Trojan, CSc., EUR ING., který v úvodu zdůraznil rozdíl mezi akademickým a profesním inženýrem a jejich postavením na českém a evropském pracovním trhu. Co tedy ovlivňuje kvalitu našich inženýrských profesionálů a jaká je úroveň jejich vysokoškolské přípravy. Podle všeho máme hodně schopných a úspěšných inženýrů a současná příprava absolventů na vysokých technických školách je především v teoretické oblasti na velmi dobré úrovni. Problémem však je jejich vzdělání v praktických dovednostech a schopnostech vědecké poznatky aplikovat v reálném prostředí. V této souvislosti je nutné využívat dobré zkušenosti, které mají některé školy v zajišťování spolupráce se subjekty hospodářské sféry a aplikovat je na jednotlivé specifické situace. Přínosem pro zvýšení aplikačních schopností studentů by mohlo být vytváření podmínek pro zapojení odborníků z praxe do vzdělávacích aktivit. Určité možnosti se rýsují v některých legislativních krocích i postojích MŠMT. Kromě problémů s ekonomickým zajištěním činnosti školy se technické univerzity potýkají s počtem zájemců o studium technických oborů a s jejich úrovní vzdělání potřebnou pro úspěšné studium – především se jedná o matematiku. S tím se potom musejí školy složitě vyrovnávat. Lze však najít i dobré příklady, jež tuto situaci pomáhají řešit, jde např. o odborné soutěže mládeže v technických oblastech a je možné nalézt i střední školy, které dokážou i za stávajících podmínek vychovávat své studenty k zájmu o vědu, výzkum a techniku. Ještě jeden problém týkající se vysokého technického školství byl zmiňován. Je to stále jen diskutovaná diverzifikace vysokých škol. Zdá se, že ani novela vysokoškolského zákona nevytváří podmínky pro vznik škol, respektive pro nabídku vzdělávání v profesních bakalářských programech. Tady stojí před MŠMT a školami, ale i podnikovou reprezentací, složitý a zřejmě i dlouhodobý úkol. Diskuse se rozvinula i k tématu – Průmysl 4.0. Tato výzva přináší nové nároky na vzdělávání generace, která se připravuje na existenci v nových životních podmínkách. Reagovat na ní a připravit vzdělávací systém je úloha, která se otevírá před naší společností. Nelze zužovat tento problém pouze do oblasti technického vzdělávání, ale bude nutné zavést nové vzdělávací prvky do všech typů a úrovní škol. Ve vzdělávacích procesech na technických školách bude nutné zvýšit důraz na teoretické oblasti, jako přípravu na dosud neznámé požadavky, které nastupující nová doba přinese. Některé vysoké školy se na tento požadavek realisticky připravují, např. zaváděním nových studijních oborů a zařazováním nových disciplín do vzdělávacích programů. Mezi nároky, kladenými na vzdělávací instituty, se budou muset objevit přístupy zaměřené na interdisciplinaritu a transdisciplinaritu. /zt/
