Cesta z krize vede přes vědu

Byl to kdys šťastný nápad, pozvat na Hannoverský veletrh rok po roku jinou partnerskou zemi. Letos se dostalo té cti Jižní Koreji a nutno říci, že se své úlohy zhostila se ctí vyspělé průmyslové země. Její výzkumná pracoviště a impozantní průmyslový komplex má Evropě i Č echům zvlášť co ukazovat. Například obrovský loďařský průmysl, který se zmocnil téměř 50 % trhu záoceánských lodí, je samozřejmě obalen bezpočtem dodavatelů komponent. Chcete rychlovlak? Máte jej mít z produkce korejských firem a asijská posedlost roboty se projevila i zde. Do tradičního oděvu oděnou dívku s elektrickým pohonem doplnil vskutku interaktivní robot –humanoid. Za tím vším byl komplex korejských univerzit a strategie státu: přilákat do země co nejvíce investic (daňové prázdniny a další úlevy jakoby z oka vypadly těm našim, uplatňovaným za vlády ČSSD), avšak s cílem nejenom zaměstnat lidi, ale naučit je něčemu novému a naučit se vylepšovat to, co doposud Korejci neuměli. Moc toho není, když tak úspěšně zvládají i jadernou energetiku na nejvyšší úrovni. Brána do Evropy Na 6150 vystavovatelů ze 60 zemí a z toho jen polovina německých se předvádělo na ploše 224 800 m2. A i když je krize znát, bylo na co se dívat. A o čem přemýšlet. Německá ministryně pro vzdělání a výzkum dr. Annette Schwan převzala patronaci nad expozicí Výzkum a Vývoj, kterému je věnována již tradičně jedna výstavní hala, s jasným poselstvím. „Věda a výzkum jsou základem bohatství. Jsou garanty prosperity. Zdejší pavilon Výzkumu a Vývoje je ideální platformou k demonstraci přeměny idejí a výsledků vědy do praxe.“ Kdo kdy z českých politiků by řekl taková slova uznání. V hale se prezentovalo na 400 vystavovatelů a například španělská expozice zastupovala na 67 technologických center. Zatím co v Německu samotném jsme byli zvyklí na Fraunhoferovy instituty, musíme si dnes zvykat i na Lebnizovy a Hemholtzovy ústavy, pokud nebudeme jmenovat další instituce spolkových zemí, jako je Steinbeis Foundation v Bádensku a Berlínský institut. Hlavními tématy, které v Hannoveru výzkumné ústavy prezentovaly, se týkaly hlavně výroby energie, úspor, nanotechnologií a transferu inovací – to je samozřejmě ten kardinální problém všech průmyslových zemí. V hale inovací se ukazovala i hlavní cena HERMES, nové soutěže Hannoverského veletrhu odměňující skutečně inovativní počin bez ohledu na kategorii, mechatronické řešení kontroly výroby energie z větrného generátoru společnosti Voith Turbo Wind. WindDrive system řeší plynulé dodávky elektrického proudu z proměnných podmínek novým řešením převodovky na bázi hydrodynamické převodovky v kombinaci s planetární převodovkou. Systém předvádí variabilní otáčky vrtule na konstantní rychlost otáček generátoru. Dynamická kontrola tohoto systému reaguje v 20 milisekundách. Systém je navíc lehčí než předešlé založené na frekvenčních generátorech. Více o něm dále. A když jsme u větru, odskočme si za výraznou postavou německého trhu, společností Siemens AG. Dr. Udo Neihage, CEO Power Transmition Division Simens Energy sektor představil na veletrhu možnosti, které se naskýtají využitím větrné energie na severu Evropy. Hovoří se o instalovaném výkonu 84 MW v nejbližší době. Taková čísla mohou budit strach v centrále ČEPS, ale jak ukazují řádky výše, na usměrnění toku energie se pracuje usilovně, a Siemens má další řešení – nové HVDC vedení, kterým může vést elektřinu až na vzdálenosti 2000 km bez podstatných ztrát. A nejde o názor, jde o již existující aplikaci v Číně a Indii. Vedení v Číně je 800kV a 5000MW na vzdálenost 1400 km. Nové a nové technické řešení otevírá větší možnosti využití větrné energie, než jaké byly uskutečnitelné doposud. Mohli bychom se takto zabývat mnoha dalšími objekty, vystavené v hale inovací, jako například tištěná inteligence, autonomní nízkoenergetické systémy či mikromechanika na bázi laseru nebo sledovat práci Korejského institutu pro strojírenství a materiály či jiného, nazvaného jednoduše Industriální technologie (KITECH). Skutečností zůstává, že podobný pavilon je jen českým nenaplněným snem, přestože do naší země přišlo hodně firem, které by spolupráci na vývoji uvítaly, nebo k němu mohly být prostě podmínkami vmanévrovány. No, nestalo se. Palivové články Hannoverský veletrh se v posledních letech stal největší výstavní akcí pro palivové články. Letos zde své produkty vystavovalo již 148 firem z 22 zemí. Němci považují elektricky poháněné a palivovými články vybavené transportní prostředky za budoucnost. Takže i na volné ploše před pavilonem 13 se proháněly různé prototypy vozítek, ale i vozů. Společnost Wilhelm Karmann z Německa zde vystavila uviverzální obslužné vozítko pro minicipality vybavené motorem Proton Motor Fuell Cells. Tankování vozidla trvá minutu a nepoužívá baterie. Podobně Nizozemec Beverwijk nabízel 7,5t hydrotruck s 16kW palivovými články, rovněž nizozemského původu. Společnost Hydrogenics z kanadského Ontaria zamontovala palivové články dokonce do traktoru, LInde do manipulačního vozíku. Palivové články stacionární, tedy nezávislé zdroje energie, jsou známy již léta a neustále se vylepšují. MTU Onsite Energy (D) vystavila článek s výkonem až 350 kW, samozřejmě kogeneračního typu. Kombinace palivového článku s energií slunce, převážně fotovoltaikou, se stávají hitem německých výrobců malých systémů vytápění bytů a rodinných domků. Energie a jak jí šetřit byly ostatně ústředním tématem i základní expozice Automatizace a Automatizace průmyslových procesů. Prolínala třemi expozicemi Interkama, Factory Automation a Buidling Automation. Inteligentním čtenářům netřeba připomínat, že pod marketingovým sloganem omezení emisí CO2 se skrývají především ekonomické cíle. A toto pojetí průmyslové výroby snad časem dorazí i do hlav naší politické reprezentace. De jte mi pevný bod a pohnu Zemí Archimédes byl velkým propagátorem mechaniky těles a dnes v jeho šlépějích pokračují tisíce inženýrů. U společnost Festo, kde by mohli být spokojeni s pouhou produkcí prvků pro automatizaci, si dali za úkol naučit své systémy pohybům tak složitým, jaké dokáže lidské tělo se svými 320 svaly a nervovým systémem. Činí tak krok po kroku a letos například Festo představilo, kromě jiného, nový princip mechanické ruky navržené k uchopování křehkých předmětů. Je to systém pneumatického ovládání tripodu s umně navrženým samosvíratelným skřipcem. Zdá se, že u Festa se inspirují přírodou zásadně, neboť jednou z jejich vizí je napodobování buněčného systému vytvářejícím orgány. V praxi mechatroniky to znamená konstrukci autonomních krychliček se spoji na všech 6 plochách, které seřazeny vedle sebe mohou dokonce vykonávat pohyb jim určený programem ne nepodobným systému MATLAB a jsou tak schopny vytvořit například rameno (paži), zakončenou právě plastickým skřipcem. Divácky vděčné pak bylo sestrojení mechatronických tučňáků, kteří se pohybovali ladnými pohyby v bazénu, sice pomaleji než jejich skutečné přírodní vzory, ale přesto k nerozeznání od originálu. To co původně začalo jakoby hračkou, tripodem ovládaným pneumaticky programem přes počítač, dnes nachází reálné uplatnění. Je to navíc dobrý marketingový tah, jak na sebe upozornit. A kde nebude viděn nyní, při krizi a krátce po ní, jakoby nebyl. Jan Baltus, Hannover