Indičtí vědci vyvinuli novou metodu pro pěstování perovskitů s využitím procesu solvotermální syntézy za téměř pokojové teploty. Uplatnění by nanokrystaly mohly najít např. ve velmi citlivých detektorech světla či elektromagnetického záření.
Pozoruhodný bromid cesia a olova CsPbBr3 je perovskitový materiál s excelentními optolektronickými vlastnostmi. Interaguje se světlem způsobem, který je velmi užitečný pro využití v solárních panelech, světelných diodách (LED) nebo detektorech záření. Jeho krystaly jsou stabilní i za vysokých teplot, což je rovněž užitečný bonus. Až doposud však byla potíž v tom, že bylo velmi obtížné vyrobit velké krystaly tohoto materiálu ve vysoké kvalitě. Zásadně to omezovalo využití bromidu cesia a olova v nových technologiích, kde by tento materiál mohl uplatnit své unikátní vlastnosti, jako jsou optické přepínače, ultracitlivé detektory nebo pokročilé solární články. Gokul Anilkumar z Indian Institute for Science Education and Research a jeho spolupracovníci vyvinuli novou metodu pro pěstování těchto krystalů v téměř pokojové teplotě s využitím procesu solvotermální syntézy. Tento postup zahrnuje speciální roztok, v němž se rozpouštějí sloučeniny potřebné k vytvoření zmíněných krystalů. Anilkumar si pochvaluje, že krystaly bromidu cesia a olova vypěstované jejich novou metodou mají feroelektrické vlastnosti. Udržují si elektrickou polarizaci, kterou lze manipulovat pomocí vnějšího elektrického pole. Díky tomu jsou krystaly bromidu cesia a olova vhodné k využití v různých elektronických zařízeních. Badatelé použili několik technik jako SHG (second harmonic generation — pro testování, zda krystaly mohou generovat nové světelné frekvence) a PFM (piezoresponse force microscopy — pro měření mechanické odezvy krystalů na elektrická pole), aby potvrdili, že takto vyrobené krystaly jsou schopné detekovat velmi malé množství světla či elektromagnetického záření. Jsou asi 100× citlivější než konvenční křemíkové fotodetektory. /SM/
