Cesta k praxi vede přes vědu

Diskuse o nutnosti výzkumu a aplikovaného výzkumu pro průmyslovou praxi je v této zemi nekonečná, stejně jako nezájem politiků o řešení základních otázek (legislativních a organizačně správních) o využití vědeckých poznatků pro průmyslovou praxi. Centra výzkumu a vývoje tvoří slavnou výjimku ve všeobecné mizérii a Letecký ústav s Centrem leteckého a kosmického výzkumu pak ční z praxe všedních dnů hodně vysoko. Letecký ústav od svého založení, šťastnou myšlenkou tehdejšího rektora VUT Brno prof. Emanuela Ondráčka pozvat do čela nově vznikající instituce prof. Ing. Antonína Píšťěka, CSc., konstruktéra z mnoha pracovišť leteckého průmyslu (mimo jiné bývalého Letu Kunovice, dnes v rukou ruských majitelů Aircraft Industries, kde oslavují 40 let existence a životnosti letounu L-410 a želí politiky zmařeného projektu L-610), získal do vínku snahu učit studenty a doktorandy na skutečné průmyslové praxi. A protože letecký průmysl v krátkozrakosti politiků těžce strádal, obrátilo vedení ústavu pozornost k výrobcům malých a ultralehkých letadel, kde se dařilo. Tak se například zalétával už v roce 1996 letoun KP-Sova, dodnes vyráběný, později VUT100-Cobra, který je předán společnosti Evektor Kunovice. Dnes vývoj v tomto směru pokračuje projektem bezpilotního letadla Marabu. Pedagogické zaměření Základem LU je samozřejmě VUT Brno a pedagogická činnost (probíhající téměř paralelně s výrobní praxí ve vlastních laboratořích a smluvních dodavatelských organizacích) zahrnuje obory stavby letadel, provozu letadel, Letecké školy VUT Brno, magisterských a bakalářských studijních programů, doktorských programů, kurzů celoživotního vzdělávání v předpisech ÚCL ČR a Univerzity třetího věku. Kromě navrhování leteckých konstrukcí v systémech CAD, patří do vědecko-výzkumné činnosti i napěťové analýzy MKP, statické a dynamické zkoušky letadel (dle oprávnění ÚCL ČR), projektování letadel a jejich částí, letová pevnostní měření, ekonomika provozu letadel a vývojových nákladů, marketingové studie, bezpečnost letového provozu nebo analýza proudění s využitím CFD. I když prof. Píštěk neustále zdůrazňuje, že většinu projektů mohl LU uskutečnit rovněž díky podporám MPO v rámci jeho programů, bylo třeba si na provoz i vydělávat pracemi pro průmysl, například společnost Škodu Auto a další podniky. Bezpilotní letoun Marabu Podíváme-li se na linii vývoje letounů z dílny LU VUT Brno, vidíme jasně linie konstruktérské školy prof. Píšťěka, linie tvarové a koncepční (zatahovatelný podvozek také u malých letadel s velkým vlivem na aerodynamiku a spotřebu, Sova za letu do Egypta spotřebovala 8,4 l.km-1 paliva!) může projekt bezpilotního letadla překvapit. LU zde přeskočil lukrativní nabídku, jež leží přímo na stole, například na vývoj dvoumotorové Cobry, která by jistě nahradila tak úspěšný (letem k severnímu pólu) L 200 Morava a rozhodl se pro stavbu draku bezpilotního letounu, zpočátku s místem pro pilota pro kontrolu činností bezpilotních systémů, ale posléze skutečně bezpilotního prostředku pro civilní letectví. Je to cesta průkopnická, která otvírá LU dveře u mnoha domácích i zahraničních zájemců o testování a provoz UAV (Unmanned Aerial Vehicles). Už stavba a koncept stroje budí zájem a zcela logicky následovala nabídka PBS Velká Bíteš na využití malého proudového motoru TJ100M (tah 1 kN, otáčky 60 000 min-1, hmotnost 19 kg, spotřeba paliva 0,12 kg.N-1.h-1). Drak stroje je kombinací kovových a celokompozitových částí a do výroby je kromě dílen LU zapojen i Jihlavan Airplanes a Plastservice-L. Letoun je zkonstruován, bude zalétáván do konce roku a v květnu se představil technické veřejnosti. Vzniká opět za podpory MPO. Studenti se snaží napo dob it učitele LU vychoval už více než stovku dobrých inženýrů, dá se říci dokonce s praxí, a 71 doktoranda. Ti nejlepší zůstávají na VUT Brno. Nejenom, že se podílejí na konstrukčních pracech („Museli jsme vlastně přizpůsobit některé části LU podnikové praxi včetně výrobních porad,“ říká prof. Píštěk) a měření, které probíhá ve zkušebně LÚ, ale podněcováni vedením ústavu zapojují se i do mezinárodních studentských programů. Například společnosti Airbus, nebo opravami starých strojů či stavbou malého letadla VUT 700 Specto, určeného k ověřování dálkového ovládání a samotné konstrukce letadel. Antonín Píštěk dostal za realizaci letounu VUT 100 Cobra ocenění Česká hlava a v roce 2008 i Cenu Inženýrské Akademie, takže je pro studenty příkladem úspěšného konstruktéra, z něhož se stal i vynikající učitel. Ptáme-li se tedy na budoucnost průmyslového vývoje ve formě center zde v Brně na VUT, odpověď zní samozřejmě kladně jak ze strany 71 pracovníka centra, ale i ze strany MPO a hlavně mladých inženýrů se zájmem o letectví. LU VUT Brno nemalou měrou přispívá k zachování těch nejlepších tradic leteckého průmyslu v ČR. Jan Baltus